Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of Allergy and Clinical Immunology je u pacientů s atopickou dermatitidou vyšší riziko astmatu, exacerbací astmatu a hospitalizací než u pacientů bez tohoto onemocnění. Se závažností atopické dermatitidy se tato rizika zvyšují.

Atopická dermatitida (AD) postihuje přibližně 10 % dospělých a 20 % dětí a je spojena s dalšími alergickými nemocemi včetně astmatu. Koncept atopického pochodu popisuje progresi od AD v raném věku k následnému rozvoji dalších atopických onemocnění, jako je alergická rýma a astma. K rozvoji astmatu u pacientů s AD může vést několik mechanismů. V klasickém paradigmatu atopického pochodu dochází k alergické senzibilizaci kůže v důsledku bariérových defektů a poruch imunitní regulace v kůži postižené AD, což vede k alergické senzibilizaci v dýchacích cestách, která vyústí v astma. Predispozice k AD i astmatu je však pravděpodobně dána společnými genetickými a/nebo environmentálními faktory; genomové asociační studie identifikovaly mnoho společných lokusů mezi AD a astmatem, včetně variant v genech epidermální bariéry a Th2 imunitní odpovědi. Riziko astmatu může záviset také na charakteristikách AD, přičemž bylo zjištěno, že specifické fenotypy AD ve věku před šestým rokem jsou spojeny s rozvojem astmatu více. Některé observační studie naznačují, že závažnější AD předznamenává závažnější astma u dětí, nicméně vliv AD a její závažnosti na tíži astmatu nebyl důkladně charakterizován.

O riziku astmatu u starších dětí a dospělých s AD je známo méně. Stále více důkazů naznačuje, že astma u dospělých ve srovnání s astmatem u dětí může mít větší souvislost s expozicí prostředí a s komorbiditami, například s obezitou. Některé podtypy astmatu mohou být také více spojeny s AD dětí nebo dospělých. Předchozí studie zkoumající souvislost AD v raném věku s astmatem v pozdějším věku vycházely především z průzkumů prováděných v určitých časových bodech. Výsledky jedné takové studie uvádějí, že AD v dětství souvisí s výskytem astmatu v dospívání a v dospělosti.

Pro tuto kohortovou studii byly použity údaje z let 1994–2015 z elektronických zdravotních záznamů dětí a dospělých v síti The Health Improvement Network. Ta zahrnuje více než 600 ordinací praktických lékařů ve Spojeném království a obecně je pro populaci Spojeného království reprezentativní. Děti (< 18 let) a dospělí (≥ 18 let) s AD byli porovnáni podle věku, místa lékařské praxe a data indexu s pacienty bez AD. Závažnost AD byla kategorizována na základě léčby a doporučení dermatologa. Primárními výsledky byly 1) incidence astmatu v celé kohortě, 2) incidence exacerbace astmatu a hospitalizace pro astma v podskupině pacientů s astmatem.

Výsledky u dětí

• Děti s AD měly přibližně dvakrát vyšší riziko vzniku astmatu než děti bez AD.
• Děti s astmatem a AD měly o 63 % vyšší riziko exacerbace astmatu a o 64 % vyšší riziko hospitalizace pro astma než děti bez AD. Riziko hospitalizace pro astma se zvýšilo na 163 % u dětí se středně těžkou AD a 195 % u dětí s těžkou AD.
• U dětí s astmatem a AD bylo o 3 862 exacerbací a 1 381 hospitalizací více.

Výsledky u dospělých

• Stejně jako u dětské populace byla i u dospělých s AD vyšší míra výskytu astmatu, exacerbací astmatu a hospitalizací pro astma než u osob bez AD, přičemž tato míra se zvyšovala s vyšší závažností AD.

• Riziko vzniku astmatu u dospělých s AD bylo o 38 % vyšší než u dospělých bez AD.
• Dospělí s astmatem a AD měli o 21 % vyšší riziko exacerbace astmatu ve srovnání s dospělými bez AD, přičemž toto riziko stoupalo ze závažností AD.
• U dospělých s AD bylo také zaznamenáno o 1 843 exacerbací a o 891 hospitalizací více.

Zjištění zvýšeného rizika výskytu astmatu u dětí s AD odpovídají výsledkům předchozích kohortových studií u dětí. Na rozdíl od většiny těchto studií zaměřených na dětskou populaci hodnotila tato studie riziko astmatu také u dospělých. Ačkoli riziko incidence astmatu zůstalo u dospělých s AD ve srovnání s dospělými bez AD významně zvýšené, míra rizika byla nižší než u dětí. To naznačuje, že atopický pochod se může u starších pacientů s AD vyskytovat méně často, a také reflektuje výsledky dřívějšího výzkumu, který ukázal nižší riziko astmatu u jedinců s pozdějším nástupem AD. Předpokládá se, že AD u dospělých a AD u dětí jsou odlišné endotypy a základní molekulární rozdíly v aktivaci cytokinů a změnách epidermální bariéry by mohly vysvětlovat rozdíly v riziku vzniku astmatu u dětí a dospělých. Je také možné, že endotypy astmatu vznikající v dospělosti jsou více heterogenní, přičemž u dospělých jsou pouze některé podtypy astmatu více spojeny s AD. Přítomnost AD, zejména pokud je závažnější, zvyšuje nejen riziko vzniku astmatu, ale také jeho tíži.

Rozvoj astmatu je častější u pacientů s časnou a perzistující AD, nulovými mutacemi v genu pro filaggrin (FLG) a alergickou polysenzibilizací, což vše pravděpodobně přispívá ke klinické závažnosti AD a k progresi v atopickém pochodu. Přestože přesné mechanismy, které jsou základem atopického pochodu, vyžadují další charakterizaci, pravděpodobně k nim přispívají společné patofyziologické vazby mezi astmatem a AD.

AD je tradičně považována za atopické onemocnění podobné astmatu; je však spojena i s mnoha dalšími neatopickými komorbiditami. Některé studie se stejnými nebo podobnými kohortami, které byly v této studii, prokázaly, že AD je spojena se zvýšeným rizikem infekcí (18–52 %), jako je infekce virem herpes simplex nebo varicella zoster, a závažných infekcí; demence (riziko vyšší o 19–27 %); deprese, úzkosti a obsedantně-kompulzivní poruchy (riziko vyšší o 14–48 %); lymfomu (riziko vyšší o 19–48 %); infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (riziko vyšší o 21–27 %) a úmrtí u dospělých s těžkou formou AD (riziko vyšší o 62 %). Zajímavé je, že zvýšené riziko astmatu (38–96 %) pozorované v této studii v kohortě pacientů s AD se nijak významně neliší od rizika některých z těchto neatopických komorbidit. Další výzkum spojitosti AD s neatopickými poruchami, včetně neatopických forem astmatu, může pomoci objasnit, do jaké míry je AD rizikovým faktorem pro rozpoznané atopické i méně rozpoznané neatopické komorbidity.

Závěr

AD je spojena s vyšším rizikem výskytu astmatu, což odpovídá modelu atopického pochodu, a přítomnost i závažnost AD zvyšují riziko exacerbace a hospitalizace v souvislosti s astmatem. Tyto asociace jsou však mnohem výraznější u dětí než u dospělých. Pro pochopení vztahů mezi různými endotypy AD a astmatem a toho, jak se mohou lišit podle věku, je třeba pokračovat ve výzkumu. Vzhledem k tomu, že se stále objevují nové imunomodulátory k léčbě AD, bude jejich vliv na vývoj a závažnost astmatu velmi zajímavý, a to s nadějí, že by budoucí možnosti léčby mohly omezit progresi v atopickém pochodu.

Reference

Wan J, et al. Incident Asthma, Asthma Exacerbations, and Asthma-Related Hospitalizations in Patients With Atopic Dermatitis. J Allergy Clin Immunol Pract 2024;12:421–430.e1. doi: 10.1016/j.jaip.2023.11.009. Epub 2023 Nov 14. PMID: 37972919; PMCID: PMC10922794.