Astma postihuje odhadem 300 milionů jedinců na celém světě. Jedná se o závažný celosvětový zdravotní problém postihující všechny věkové skupiny. V mnoha rozvojových zemích vzrůstá prevalence onemocnění, stoupají náklady na léčbu a zátěž pro pacienty a společnost. Astma představuje zátěž pro zdravotní systém, pro společnost v důsledku snížené produktivity v pracovním prostředí a – především u pediatrických pacientů s astmatem – narušení rodiny. Na celém světě astma stále způsobuje mnoho úmrtí, a to i mezi mladými osobami.

Až donedávna se studie patofyziologie a léčby astmatu zaměřovaly na dysfunkci dýchacích cest, ale novější důkazy ukazují na systémové účinky, včetně metabolických a kardiovaskulárních rizik. Nové výzkumy také přinášejí data svědčící pro souvislosti mezi zdravím mozku a systémovým zánětem u astmatu. Jaký je vliv astmatu na mozek, včetně zvýšeného rizika Alzheimerovy choroby (AD), je známo velmi málo a výsledky studií nejsou konzistentní.

Studie případů a kontrol z Tchaj-wanu například uvádí zvýšené riziko AD u astmatu a jiná tchajwanská studie uvádí souvislost astmatu s jakoukoli demencí, přičemž její riziko narůstá s častými exacerbacemi astmatu, což naznačuje vztah k zánětu. Porovnáním snímků z magnetické rezonance mozku byl zaznamenán významně vyšší stupeň neurodegenerace u osob s astmatem ve srovnání s kontrolami. Paralely mezi zánětem a AD byly zaznamenány i u revmatoidní artritidy (RA), nicméně biologická léčba anti-TNFa (proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa) byla spojena se snížením rizika AD. Navzdory rozdílům nejnovější důkazy ukazují, že podobně jako u RA může zánět u astmatu ovlivnit strukturu a funkci centrálního nervového systému, což představuje potenciální biologické dráhy, které mohou zvyšovat riziko AD.

Cílem této studie bylo posoudit souvislosti mezi incidencí a prevalencí AD u pacientů s astmatem a bez astmatu a zároveň zohlednit sociodemografické charakteristiky a komorbidity. V celostátně reprezentativní kohortě bylo 5 460 732 pojištěnců Medicare. Jednalo se o dospělé pacienty s astmatem, kteří byli porovnáváni s osobami bez astmatu. Astma bylo definováno jedním hospitalizačním nebo dvěma ambulantními kódy pro astma. Hlavními výsledky byly dvouletá incidence a prevalence AD.

Výsledky

• Dvouletá neadjustovaná incidence AD představovala 1,4 % u astmatiků oproti 1,1 % osob bez astmatu. V přepočtu na 100 000 pacientů za dva roky se u pacientů s astmatem vyskytlo o 303 případů AD více (1 408 astmatiků oproti 1 105 pacientům bez astmatu).

Zdroj: https://www.healio.com/news/allergy-asthma/20240730/asthma-associated-with-increased-risk-for-alzheimers-disease

• Celková prevalence AD byla 7,8 % u astmatiků oproti 5,4 % osob bez astmatu. Prevalence jakékoli demence dosahovala 20,3 % u astmatiků oproti 12,9 % osob bez astmatu. Prevalence na 100 000 obyvatel byla vyšší o 7 368 případů demence u osob s astmatem.
• Po úpravě na věk, pohlaví, rasu a etnickou příslušnost bylo astma spojeno s dvouletou incidencí AD vyšší o 20–33 %. Prevalence AD byla o 25–48 % vyšší u pacientů s astmatem než u pacientů bez astmatu.

Tyto analýzy nenaznačují, že by astma jako takové způsobovalo Alzheimerovu chorobu. Astma může přispívat ke zvýšenému riziku vzniku AD spolu s dalšími faktory, jako je vaskulární dysfunkce, hypoxie, léky a genetika. Systémový zánět u astmatu může být léčitelným kofaktorem, který potenciálně zmírňuje některá rizika rozvoje AD.

Reference:

Bartels CM, et al. Alzheimer incidence and prevalence with and without asthma: A Medicare cohort study. J Allergy Clin Immunol 2024;154:498–502.e1. doi: 10.1016/j.jaci.2024.04.008.