V posledním desetiletí se stalo astma poměrně dobře poznanou nosologickou jednotkou, co se týče své heterogenity. Fenotypizace astmatu je dobrým nástrojem ke zvládnutí této choroby a věk při nástupu astmatu je jedním z faktorů fenotyp určujících. Mnoho studií tento fakt potvrdilo, nicméně neznáme velké množství prací zabývajících se nerespiračními komorbiditami ve vztahu k době nástupu astmatu, ačkoliv by mohly do patogeneze astmatu, a tedy i fenotypu zasahovat.

Studie, která vyšla v únoru letošního roku, hledala ve finské populaci osoby s astmatem a srovnávala jejich přidružená onemocnění s oslovenými lidmi bez astmatu s přihlédnutím k věku. Dotazník byl odeslán 16 000 osobám mezi 20. a 69. rokem. Celkem odpovědělo 8 199 osob (51,5 %), 879 mělo diagnostikováno astma, u 842 byl znám věk při stanovení diagnózy. Většina dotázaných s astmatem spadala do kategorie astma diagnostikované ve středním věku, tedy mezi 12. a 39. rokem (42,5 %), astma zjištěné v raném věku do 11 let mělo 29,1 % astmatiků a mezi 40. a 69. rokem astma odhaleno 28,4 % astmatiků.

Nejčastější nerespirační nemocí u osob bez astmatu byla hypertenze (18,9 %), ta se zároveň vyskytovala u 42,3 % astmatiků s diagnózou ve vyšším věku. U pacientů s diagnózou astmatu, stanovenou v raném a středním věku, byla nejčastější komorbiditou obezita (17,5 % a 21,1 %). Při srovnání věkových skupin osob bez astmatu a s astmatem se u astmatických pacientů ve věku do 11 let častěji vyskytovala refluxní choroba jícnu. V dalších věkových skupinách se u astmatu častěji vyskytovala osteoporóza. U těchto skupin se také častěji vyskytovala spánková apnoe a deprese i po adjustaci k CHOPN, kouření, BMI, věku a pohlaví. Naopak po této adjustaci zmizela spojitost mezi astmatem středního a pozdního věku s kardiovaskulárními chorobami i diabetem.

Podle závěrů studie se dá říci, že dospělí pacienti s astmatem mají více onemocnění než dospělí lidé bez astmatu. Počet onemocnění se zvyšuje spolu s věkem, kdy bylo astma diagnostikováno. Zvýšení počtu komorbidit tedy nemusí být jen na vrub vysokých dávek kortikosteroidů, ale i kvůli patofyziologickým mechanismům astmatu, které mohou být sdílené i s jinými chorobami. Lepší porozumění těchto spojitostí by mohlo zlepšit kontrolu nad astmatem u mnoha pacientů.

Zdroj:

Honkamäki, J., Ilmarinen, P., Hisinger-Mölkänen, H., Tuomisto, L. E., Andersén, H., Huhtala, H., Sovijärvi, A., Lindqvist, A., Backman, H., Nwaru, B. I., Rönmark, E., Lehtimäki, L., Pallasaho, P., Piirilä, P., & Kankaanranta, H. (2023). Nonrespiratory diseases in adults without and with asthma by age at asthma diagnosis. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice, 11(2). https://doi.org/10.1016/j.jaip.2022.10.024