V rámci kongresu Evropské respirační společnosti (European Respiratory Society, ERS) v Miláně v loňském roce pořádala společnost TEVA sponzorované sympozium. Programu, který se soustředil na digitální technologie při léčbě chronických respiračních onemocnění, předsedal Dr. Steve Holmes. Cílem setkání bylo seznámit posluchače s potenciálem digitálních technologií řešit některé problémy spojené s léčbou astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).

Přednášky zahájil prof. Job van Boven a vysvětlil, jak špatné vedení léčby onemocnění, suboptimální adherence a předčasná eskalace léčby k biologikům mohou vést ke špatným výsledkům terapie a ztrátě kontroly nad respiračním onemocněním. Všechny tyto faktory se tak mohou spolupodílet na zvýšeném riziku exacerbací a hospitalizací, což má společenský a ekonomický dopad jak na pacienta, tak na zdravotní systém. Přednášející podotkl, že věří ve schopnost digitálních technologií některé tyto problémy řešit, a jako příklad uvedl možnost technologií zlepšit adherenci pomocí připomínání užití dávky a pomoci lékařům v rozhodování o léčbě pomocí objektivních dat získaných od pacienta. Na konci své prezentace Job van Boven poznamenal, že zmíněná řešení se zatím prokázala jako rentabilní.

Na úvodní řeč navázal prof. Nawar Bakerly, který představil digitální inhalátory umožňující sledovat adherenci na dálku a v reálném čase, což lékařům poskytuje přesná a objektivní data týkající se používání inhalátoru. Vysvětlil, že lékařům při rozhodování o další léčbě pomohou data týkající se trvání inhalace, peak inspiratory flow a vdechovaného objemu, jež vypovídají o kvalitě inhalace. V budoucnu by zaznamenání změn v parametrech inhalace mohlo pomoci k časné detekci blížící se exacerbace. Na dotaz, zda nebudou lékaři zahlceni dalšími daty ke zpracování, odpověděl, že je na lékařích, zda budou data využívat chytře.

Třetím řečníkem byla Dr. Njira Lugogo, která připomněla, že je těžké adekvátně zjistit úroveň pacientovy kontroly nad astmatem pomocí dotazníků. Na datech ze studií demonstrovala, že lékaři mají tendenci jak k nadhodnocování zlepšení, tak k podceňování zhoršení oproti tomu, co naznačují skóre z dotazníku kontroly astmatu (ACQ). Na příkladech ze své praxe, kde pomocí analýzy dat získaných z digitálních inhalátorů od pacientů odhalují modely chování, jež se pojí s vyšším rizikem, jako je například užívání úlevové medikace, předvedla, jak digitální inhalátory pomáhají při rozhodování o další léčbě.

Sezení uzavřela Dr. Giselle Mosnaim ukázkou, jak s digitálními inhalátory pracuje ve své klinické praxi. Digitální inhalátory používá u pacientů s nekontrolovaným astmatem, kde je třeba zacílit na suboptimální inhalační techniku a adherenci. Při správě dat si nastavuje parametry, na které chce být upozorněna, například pokud je zjištěna špatná inhalační technika nebo adherence klesla pod 80 %. Podle ní je vhodné mít objektivní data týkající se adherence a inhalace při komunikaci s pacienty ohledně jejich probíhající léčby. „Velmi často se pacienti domnívají, že svou medikaci užili, ač se tak nestalo, anebo že jejich inhalační technika je správná, ač není. Když jim ukážete objektivní data, máte základ ke konverzaci o jejich léčbě.“