Astma je nejčastějším chronickým onemocněním dětí. Odhaduje se, že v USA jím trpí až 6,1 miliónu dětí. Více než polovina z nich prodělá alespoň jednou ročně exacerbaci. V léčbě astmatu existuje jak úlevová, tak udržující medikace poskytující většinou dobrou kontrolu nad astmatem v případě, že je užívána vhodným způsobem a se správnými znalostmi. Edukace hraje významnou roli v terapii astmatu. Jak moc ovlivňuje kvalitu života a každodenní symptomy odhaluje studie publikovaná v minulém roce v Journal of Asthma.

Studie se účastnilo 30 dětí ve věku od 1 roku do 15 let, u kterých bylo potvrzeno v minulosti astma, neměly jinou chronickou plicní nemoc nebo jiné závažné chronické onemocnění a zároveň se zatím nikdy nezúčastnily jiného edukačního programu o astmatu. Na počátku studie mělo 50 % dětí s astmatem špatnou kontrolu nad svými příznaky (Asthma Control Test - ACT skóre ≤ 19 bodů) a 23,3 % z nich udávalo, že neužívali inhalační kortikosteroidy. Téměř tři čtvrtiny (73,4 %) spadalo do kategorie středně těžké až těžké astma. Průměrná četnost užívání SABA (krátkodobě působící beta-agonisté) inhalátoru byla 17, 47 17,47 (± 4.00) užití za poslední měsíc a frekvence užívání systémových kortikosteroidů byla 4 (± 1.31) podání za posledních 6 měsíců. Pouze 40 % pacientů mělo před zahájením studie sepsaný akční plán.

Po dobu tří měsíců byli účastnící a jejich rodiče školeni v měsíčních intervalech odborně proškoleným výzkumným pracovníkem. Výuková lekce byla vždy provedena osobně a trvala 60 minut. Pacienti a jejich rodiče se dozvěděli, co je to astma, o jeho chronické povaze, jaké jsou příznaky, jaká je patofyziologická příčina astmatu, o faktorech prostředí a jak se vyhnout spouštěčům astmatu, o důležitosti užívání udržovací léčby a kdy podat úlevovou medikaci. Také jim bylo předvedeno, jak správně inhalátor používat na placebových trenažérech. Praktický nácvik a oprava inhalační techniky byli samozřejmě součástí školení. Na konci školení pacienti dostali informace i v psané formě včetně psaného akčního plánu pro případ exacerbace. Následně byl každý týden s pacienty anebo rodiči uskutečněn 20minutový telefonát ohledně adherence a byly vyřešeny případné potíže.

Výsledky studie ukončené po třech měsících edukace prokázaly významný efekt edukace na průběh astmatu. Kontrola nad astmatem měřená pomocí ACT skóre se signifikantně zlepšila (19,03 vs 22,27 bodů), významně se snížil počet exacerbací, návštěv pohotovosti a hospitalizací. Po edukaci se statisticky významně zlepšila technika inhalace pomocí tlakových aerosolových dávkovačů - pMDI (správné užívání u 46,7 % před edukací oproti 86,7 % po edukaci) a adherence k udržovací léčbě. Zároveň došlo u dětí k signifikantnímu zlepšení plicních funkcí (FEV1 a MEF50) a skóre závažnosti astmatu. U všech zlepšení byla zřejmá korelace se zjištěnou postedukační znalostí astmatu.

I přes časovou a určitou finanční náročnost se edukační program vyplatil ve snížení nákladů na návštěvy pohotovosti a hospitalizace. Vzdělávací programy v astmatu jsou tedy zajisté výborným pomocníkem ve zlepšení kvality života s astmatem a je vhodné je nabízet všem pacientům, zejména těm se zvýšeným rizikem exacerbace.

Zdroj:

Omara, H. A., Mansour, M. G., & Badr, R. M. (2022). Asthma education and its impact on pediatric asthma severity: A prospective cohort study. Journal of Asthma, 1–12. https://doi.org/10.1080/02770903.2022.2082306