Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje pro zdravotní systém velkou finanční zátěž, která se postupem let stále zvyšuje. Medikace předepsaná pro léčbu CHOPN zaujímá velký podíl na těchto nákladech. Pacienti hospitalizovaní s akutní exacerbací CHOPN a více než čtyřmi diagnózami současně mívají předepsáno více léčiv a častěji spadají do kategorie polyfarmacie. Studie vydaná v roce 2014 se zaměřila na prevalenci polyfarmacie u pacientů hospitalizovaných pro akutní exacerbaci CHOPN a současně prozkoumala faktory podílející se na nadměrném množství užívaných léčiv.

Studie se účastnilo 398 pacientů s převahou mužů (353) s průměrným věkem 73,7 roku, kteří byli v průběhu dvou let přijati s diagnózou akutní exacerbace CHOPN do španělských nemocnic, jež byly do studie zapojeny. V době přijetí se počet chronicky užívaných léčiv pohyboval v průměru okolo pěti. U více než poloviny pacientů byla zjištěna polyfarmacie (56,3 %; 224 pacientů) a 22 (5,5 %) pacientů bylo zařazeno do kategorie excesivní polyfarmacie. V této studii byla polyfarmacie definována jako chronické užívání pěti a více léčiv a excesivní polyfarmacie jako chronické užívání 10 a více léčiv. V porovnání s pacienty bez polyfarmacie byli pacienti užívající nadměrné množství léčiv častěji bývalými kuřáky a užívali dlouhodobě kyslíkovou terapii. Také měli vyšší Charlsonovo skóre pro komorbidity a vážnější míru dušnosti měřenou pomocí škály dušnosti mMRC, ačkoliv stadium jejich onemocnění bylo stejné jako u pacientů bez polyfarmacie.

V průběhu hospitalizace 21 pacientů zemřelo, z nich 15 s polyfarmacií. Při propuštění se u pacientů zvýšil počet léků užívaných pro chronická onemocnění v průměru na 6,6 vyjma systémových kortikosteroidů a antibiotik nasazených na probíhající exacerbaci CHOPN. Počet léků se zvýšil u 272 pacientů, na konci hospitalizace splňovalo kritéria polyfarmacie 296 (78,5 %) nemocných a 44 (11,7 %) pacientů spadalo do kategorie excesivní polyfarmacie. Faktory nezávisle spojené s polyfarmacií při propuštění z hospitalizace byly polyfarmacie při přijetí, nižší postbronchodilatační FEV₁ (usilovný exspirační objem za 1. sekundu) a přítomnost srdečního selhávání. Na konci hospitalizace se změnily proporce medikace na respirační potíže, zvýšilo se užívání inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s LABA (beta₂ agonisté s dlouhodobým účinkem), inhalačních anticholinergik, diuretik, inhibitorů protonové pumpy a betablokátorů.

Polyfarmacie je častým problémem především u starších pacientů s více chorobami, kteří se často léčí na interních odděleních. Mezinárodní doporučené postupy mnohdy radí používat značnou šíři různých léčiv k terapii CHOPN anebo kardiovaskulárních obtíží. Je však ošemetné řídit se těmito doporučeními u polymorbidních pacientů. Doporučení zahrnutá do mezinárodních guidelines jsou založena na klinických zkouškách, které většinou vyřazují starší pacienty s více chorobami. Použití více léků u nich ne vždy nese klinické výsledky. V případě CHOPN je u pacientů s omezenou délkou dožití rozumné redukovat preskripci s ohledem na lékové interakce, rizika a benefity a zaměřit se na komfort, kontrolu příznaků a kvalitu života pacienta.

Klinická netečnost se zdá být velkým problémem u chronických onemocnění, včetně CHOPN, a to jak z diagnostického, tak z léčebného hlediska. Přibližně až jedna třetina nemocných s CHOPN není diagnostikována a léčena. Nelze vyloučit, že v prezentované studii vedla negativní klinická netečnost k pokračování v předepisování léků, které nebyly nezbytné, i po propuštění z hospitalizace, což vedlo k prohloubení polyfarmacie.

U pacientů s chronickým onemocněním, jako je CHOPN, je tedy nutné pomýšlet na polyfarmacii jako na problém, který je vhodné zhodnotit, a revidovat pak léčbu s ohledem na zvýšení adherence a snížení výskytu možných nežádoucích účinků a lékových interakcí.

Zdroj: Diez-Manglano J, Barquero-Romero J, Mena PA, et al. Polypharmacy in patients hospitalised for acute exacerbation of COPD. Eur Respir J 2014;44:791–794. https://doi.org/10.1183/09031936.00014814