Atopická dermatitida (AD) je chronické silně svědivé zánětlivé onemocnění kůže, v jehož etiopatogenezi se uplatňuje genetická predispozice, abnormální imunitní reakce a defekt kožní bariéry. Na průběh onemocnění mají vliv faktory zevního prostředí (alergeny potravinové a inhalační, infekční agens, mechanické a chemické podněty), vnitřní vlivy (hormonální vlivy, stres). Kromě toho je AD často jedním z prvních příznaků širší imunitní dysregulace, která je předzvěstí rozvoje alergické rýmy a bronchiálního astmatu. Tento proces je klinicky označován jako „atopický pochod“.

Kojenecký věk je obdobím vývoje řady biologických systémů v lidském organismu, což platí i pro změny a rozšíření mikrobiomu při jeho dozrávání. Citlivost tohoto období zdůrazňuje i to, že poruchy mikrobioty v raném věku jsou často spojeny s dlouhodobými zdravotními následky, které přesahují kojenecký věk. Užívání antibiotik v raném věku je spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje atopické dermatitidy pravděpodobně v důsledku narušení střevního mikrobiomu.

Cílem této studie bylo objasnit vztah mezi systémovým užíváním antibiotik v raném věku a rozvojem AD se zaměřením na změny střevního mikrobiomu. Studie využívala data z kanadské longitudinální prospektivní kohorty narozených dětí CHILD, která sledovala 3 455 kojenců od narození do věku pět let. V kohortě zahrnuté do této studie byla prostřednictvím dotazníků sledována expozice zdraví a životnímu prostředí a byly odebrány vzorky stolice. Při srovnání abundance druhů ve vzorcích stolice po jednom roce bylo 18 druhů ze 72 testovaných významně změněno u jedinců s AD a 15 bylo změněno expozicí antibiotikům. U jedinců s expozicí antibiotikům během prvního roku života a atopickou dermatitidou v pěti letech života byly významně změněny čtyři překrývající se druhy: Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Eubacterium rectale a Tyzzerella nexilis.

Systémové užívání antibiotik v prvním roce života bylo spojeno s vyšším rizikem AD, přičemž při užívání antibiotik po prvním roce života nebylo toto riziko významné. Dále byl pozorován vztah mezi dávkou a odezvou: jeden cyklus léčby antibiotiky zvýšil riziko AD; při dvou nebo více cyklech antibiotické léčby se riziko AD dále zvyšovalo.

Časné užívání antibiotik narušuje střevní mikroflóru, čímž se zvyšuje riziko rozvoje AD, což je stav, který může předcházet jiná alergická onemocnění. Zjištění zdůrazňují opatrné používání antibiotik v kojeneckém věku, aby se zabránilo dlouhodobým zdravotním dopadům. Dnes je již dobře známo, že rozvoj atopické dermatitidy nebo ekzému je prvním krokem k alergickým stavům. Pokud se podaří zabránit prvnímu kroku, je naděje, že bude možné zabránit i dalším problémům, jako je potravinová alergie, astma a alergická rýma.

Studie naznačuje, že analýza mikrobiomu stolice jako biomarkeru provedená ve věku po jednom roce by mohla predikovat a umožnit včasné intervence u vysoce rizikových dětí.

Hlavní sdělení

• Systémová antibiotická léčba během prvního roku života hraje ve srovnání s pozdějším obdobím klíčovou roli v riziku rozvoje AD u dětí.
• Změny mikrobiomu ve střevní mikroflóře v prvním roce života byly spojeny jak s užíváním antibiotik během prvního roku života, tak s AD v pěti letech a příčinně spojují tyto dva stavy.
• Vlastnosti střevního mikrobiomu v raném věku proto mohou ovlivnit vývoj imunitního systému a mohou být použity jako markery pro predikci a případnou prevenci rozvoje AD.

GRAFICKÝ ABSTRAKT

Reference

Hoskinson C, et al. Antibiotics taken within the first year of life are linked to infant gut microbiome disruption and elevated atopic dermatitis risk. J Allergy Clin Immunol 2024;154:131–142.