Cookies

Tento web je provozovaný MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o., a potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštěvnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svůj souhlas můžete odmítnout zde.

Oborové aktuality – Respiforum

Potravinové alergie a mikrobiom

4. 7. 2024

Prevalence potravinových alergií se v posledních desetiletích zvyšuje, což přitahuje pozornost lékařského výzkumu směrem k odhalování a prozkoumávání faktorů, které přispívají k náchylnosti k tomuto onemocnění a ovlivňují jeho průběh, včetně mikrobiomu. Mikrobiom představuje 70–90 % buněk a 99 % genů v a na lidském těle, a je tedy zásadní prozkoumat, jakou roli má mikrobiom ve vzniku a průběhu potravinové alergie. Již byly identifikovány faktory prostředí a epidemiologické faktory spojené s rizikem potravinové alergie. Protektivní efekt má strava s vysokým obsahem vlákniny a určitá expozice v raném dětství (domácí zvířata, starší sourozenci, vaginální porod a kojení), což jsou faktory spojené s určitou mikrobiální zátěží. V minulém roce vyšel článek pojednávající o současných poznatcích a perspektivě ve výzkumu na poli potravinové alergie. Přinášíme jeho shrnutí.

Kohortové studie ukazují, že charakteristiky střevního mikrobiomu se u pacientů s potravinovými alergiemi liší a také mají vliv na průběh onemocnění. Například ve studii, která probíhala ve Spojených státechů amerických u 512 dětí s alergií na vejce, byla zjištěna hojnější přítomnost bakterií z rodiny Lachnospiraceae a Streptococcaceae ve střevním mikrobiomu oproti kontrolním vzorkům od dětí bez alergie. Další výsledky známé ze studie prenatálního podávání vitaminu D prokázaly nižší zastoupení v rodech Citrobacter, Oscillospira, Lactococcus a Dorea u dětí s jakoukoliv potravinovou alergií. Jiná studie byla uspořádána v Izraeli a odhalila u dětí starších čtyř let s alergií na mléko, sezam, arašídy a jiné ořechy pět druhů bakterií, které se vyskytovaly hojněji než u nealergických jedinců. Oproti tomu zdraví jedinci měli nadpočet v 18 druzích. Zároveň byly zjištěny určité mikrobiální charakteristiky pojící se se subtypem alergie. Přítomnost určitého druhu také může být spojena s vývojem onemocnění potravinovou alergií. Ve studii z USA byla přítomnost třídy Clostridia a kmene Firmicutes u tří- až šestiměsíčních dětí s alergií na mléko spojena s vyšší pravděpodobností vymizení alergie v osmi letech.

Mechanismus spojující alergie a mikrobiom poodhalují studie na myších modelech. Podle proběhlých pokusů se zdá, že náchylnost ke vzniku potravinových alergií lze navodit přenosem bakterií z myší nebo lidí se senzitizací na potravinové alergeny. Oproti tomu lze rozvoji alergie předejít přenosem určitých mikrobiálních druhů. Studie na myších modelech naznačují, že bakterie ovlivňují imunitní děje pomocí indukce RORγt+ regulačních T lymfocytů, regulují homeostázu bazofilů, podporují funkci střevní bariéry a regulují naladění slizniční imunity. Příkladem látky produkované bakteriemi ovlivňujícími imunitní systém je butyrát, který spolupracuje s TGF-β1 (transformující růstový faktor beta 1) k usnadnění exprese Foxp3 a diferenciace T regulačních lymfocytů.

Tyto poznatky jsou využívány v dalším výzkumu zapojení probiotik, prebiotik, postbiotik, synbiotik, transplantace střevního mikrobiomu a přenosu vaginálního mikrobiomu v prevenci a léčbě potravinové alergie. Ačkoliv jsou původní data z myších modelů slibná, prozatím nebyl ve studiích efekt těchto terapií v prevenci a terapii alergie prokázán. Studie sledující efekt synbiotik u dětí s alergií na kravské mléko neprokázala zlepšení po 12 a 24 měsících jejich užívání. Ani probiotika ve spojení s orální imunoterapií v použití léčby alergie na arašídy neprokázala výrazný efekt. V současnosti však probíhají nebo jsou v plánu další studie ohledně mikrobiální terapie v použití u potravinové alergie, které snad přinesou slibnější výsledky.

K objasnění vztahu mezi mikrobiomem a potravinovou alergií je potřeba mnoha dalších studií počínajících dobře postavenými longitudinálními observačními kohortovými studiemi, experimentálními výzkumy s myšími, buněčnými a ostatními modelovými systémy, translačními výzkumy aplikujícími poznatky z předešlých výzkumů do klinické praxe a dobře designovanými klinickými zkouškami. Kromě odhalení konkrétních mikroorganismů je nutné vyzkoumat období, kdy je vhodné léčbu a prevenci aplikovat. Také nelze zapomenout na další anatomické oblasti, které rovněž mají vlastní mikrobiom a podílejí se na funkci imunitního systému, jako je například kůže a dýchací cesty. Pochopení celého systému propojujícího genomiku, epigenomické modifikace, transkriptomové interakce, metabolické a proteomické prostředí a imunitní profil a expozom čítající dietní a socioekonomické faktory bude zásadní pro objasnění role mikrobiomu ve vzniku potravinových alergií.

Zdroj: Arditi Z, Bunyavanich S. Commensal collaborations: Food Allergy and the microbiome. J Allergy Clin Immunol 2023;152:1417–1419. https://doi.org/10.1016/j.jaci.2023.08.001

zpět