Migréna a alergická rinitida se relativně často vyskytují společně vzhledem ke své vysoké prevalenci v populaci. Alergická rinitida je definována jako zánětlivý stav nosní sliznice, který je primárně spouštěn IgE asociovanou odpovědí na přítomné vnitřní či zevní alergeny a je charakterizován svěděním nosu, kýcháním, rýmou a pocitem ucpaného nosu. Migréna se projevuje epizodickou bolestí hlavy spojenou s různými neurologickými potížemi. V patofyziologii migrény podle některých studií hrají roli calcitonin gene-related peptide, oxid dusnatý (NO) a histamin, nicméně přesný mechanismus vzniku migrény je nejasný. Podle studií zcela jistě existuje spojitost mezi vznikem migrény bez aury a alergickou rinitidou a tento vztah je více vyjádřen s rostoucím věkem nemocných.

V roce 2021 byla publikována studie zabývající se vztahem mezi průběhem migrenózních atak a léčbou zároveň přítomné alergické rinitidy. Terapie alergické rinitidy je založena na snaze potlačit zánět v nosní sliznici a tím zmírnit příznaky s tím spojené. V případě částečně společného patofyziologického mechanismu obou onemocnění by měl být léčbou alergické rinitidy zmírněn i průběh migrény. Předkládaná studie probíhala mezi lety 2016 a 2019 a zahrnula 58 účastníků s migrénou a příznaky alergické rinitidy. Účastníci byli vyšetřeni před zahájením standardní léčby alergické rinitidy (klinické příznaky alergické rinitidy, krevní obraz a diferenciální rozpočet, imunoglobulin E (IgE) a MIDAS ([Migraine Disability Assessment] – hodnocení závažnosti migrény za poslední 3 měsíce). Dotazník MIDAS byl vyhodnocen pomocí škály I až IV, od žádného až k těžkému omezení v pracovním i domácím režimu.

Po tříměsíční léčbě s antihistaminiky a intranazálními kortikoidy byla u pacientů opět zjišťována míra omezení běžného života migrénou pomocí MIDAS. Statisticky významná změna byla zaznamenána u skupiny pacientů s hodnocením MIDAS I, kde došlo z 0% zastoupení ke zvýšení na 43,1 % sledovaných pacientů. U skupiny pacientů s MIDAS III došlo k významnému snížení ze 75,86 % na 32,76 %. Je zajímavé, že pacienti, u nichž došlo ke zlepšení, měli vstupně nižší hodnoty IgE než skupina pacientů bez významného zlepšení. Již v některých předchozích studiích bylo zjištěno, že pacienti s vyššími hodnotami IgE mají horší průběh bolestí hlavy.

Podle této studie je tedy souvislost mezi průběhem migrény a léčbou alergické rinitidy jasná. Pacienti trpící méně omezující bolestí hlavy s nižšími hodnotami IgE mají lepší šanci na zmírnění potíží při dodržování léčby alergické rinitidy než nemocní s těžkou migrénou a vysokými hladinami IgE. Jsou zapotřebí další studie k objasnění mechanismu propojujícího obě onemocnění.

Zdroj: Zittoon RF, Ahmed DI, Iskander NM, Madian YT. Allergic rhinitis patients associated with migraine: Effect of treatment of allergic rhinitis on migrainous attack. The Egyptian Journal of Otolaryngology 2021;37(1). https://doi.org/10.1186/s43163-021-00077-x