Do první celoevropské studie, jejímž cílem je zlepšit péči o starší pacienty s fibrilací síní s dalšími chronickými zdravotními potížemi, byl zařazen první pacient. Studii EHRA-PATHS, financovanou EU, koordinuje Evropská kardiologická společnost (ESC) a Evropská asociace srdečního rytmu (EHRA) ESC.

Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu, která postihuje více než 40 milionů jedinců na celém světě a jejíž prevalence narůstá. Pravděpodobnost vzniku této poruchy se zvyšuje s věkem a počtem dalších komorbidit, jako je hypertenze, diabetes, srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, onemocnění ledvin, obezita a obstrukční spánková apnoe. Pacienti s fibrilací síní mají v průměru pět souběžných komorbidit, které negativně ovlivňují jejich přežití. Kromě toho tři čtvrtiny nemocných s tímto onemocněním užívají alespoň pět léků.

Studie EHRA-PATHS hodnotí, jak jsou v současné době zvládány komorbidity u starších pacientů s fibrilací síní. Poté bude zkoumat, zda nově vyvinuté cesty péče povedou k lepší identifikaci a zvládání komorbidit ve srovnání se standardní péčí. Studie bude probíhat ve 14 zemích, což poskytne příležitost řešit rozdíly v systémech zdravotní péče v celé Evropě.

Podle autorky studie prof. Isabelle van Gelderové se systémy zdravotní péče zaměřují na jednu nemoc po druhé. To zvyšuje riziko nedostatečné diagnostiky jiných onemocnění a nežádoucích interakcí mezi léky na různá onemocnění, což je scénář, který je škodlivý pro pacienty a nákladný pro zdravotní služby. Studie EHRA-PATHS bude testovat nové způsoby péče, které poskytují holistickou léčbu starších pacientů s fibrilací síní tím, že se zabývají také jejich dalšími chronickými onemocněními.

Výzkumníci EHRA-PATHS vyvinuli nové způsoby péče o 22 běžných komorbidit a rizikových faktorů, které se vyskytují u pacientů s fibrilací síní, z nichž 12 bude hodnoceno v této studii: hypertenze, hyperlipidémie, srdeční selhání, nadváha/obezita, renální insuficience, kouření, diabetes, ischemická choroba srdeční, chlopenní vady, fyzická inaktivita, chronická obstrukční plicní nemoc/astma a konzumace alkoholu. Každý postup pomůže zdravotnickým pracovníkům zkontrolovat nebo vyloučit, zda je přítomna daná komorbidita nebo rizikový faktor, aby bylo možné vést její další hodnocení a účinnou léčbu. Všech 12 způsobů péče bylo začleněno do softwarového nástroje, který umožňuje zdravotnickému personálu pacienty s fibrilací síní hodnotit systematicky a komplexně.

Klinická studie je připravena na nábor pacientů ve věku 65 let a starších s nově diagnostikovanou fibrilací síní z 68 nemocnic v Rakousku, Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. První část studie bude zkoumat současnou léčbu (hodnocení a léčbu) rizikových faktorů a komorbidit u přibližně 1 300 pacientů, aby bylo možné vytvořit základní obraz. Druhou částí bude randomizovaná kontrolovaná studie na 1 080 pacientech, která posoudí, zda implementace nových způsobů systematické péče pomocí specializovaného softwarového nástroje zlepšuje léčbu komorbidit spojených s fibrilací síní ve srovnání se standardní péčí.

Primárním cílovým parametrem je počet rizikových faktorů a komorbidit, které jsou identifikovány a u nichž je zahájena léčba během mapování výchozího stavu (část první) a na konci randomizované kontrolované studie (část druhá). Mezi sekundární cílové parametry patří symptomy fibrilace síní; ablace; hospitalizace pro cévní mozkovou příhodu, srdeční selhání a závažné krvácení; úmrtnost; kvalita života; spokojenost pacientů a zdravotníků; doporučení do jiných oborů a nákladová efektivita.

„Doufáme, že studie ukáže, že použitím systematického přístupu se snadno použitelným softwarovým nástrojem bude identifikováno a léčeno více komorbidit u pacientů s fibrilací síní ve srovnání s běžnou praxí. Kromě toho očekáváme, že lepší zvládání komorbidit následně zlepší symptomy a kvalitu života a zároveň sníží náklady na zdravotní péči. Data ze studie budou použita k získání regulačního schválení softwaru, aby mohl být zpřístupněn zdravotnickým pracovníkům v celé Evropě,“ uvedl další z autorů studie prof. Michiel Rienstr.

Vyšlo v titulu Medical Tribune