Životospráva patří mezi ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Její úprava se řadí mezi nefarmakologická opatření a vedle prevence je také důležitou součástí úspěšné léčby těchto onemocnění. Pro primární i sekundární prevenci platí prakticky stejná doporučení, existují tu ale určité odlišnosti. Při sekundární prevenci, kdy se snažíme předcházet komplikacím již rozvinutého KVO, by měla být intervence důraznější a v případě fyzické aktivity je potřeba brát ohled na funkční kapacitu pacienta.

Pro pozitivní efekt prevence, ale i terapie je důležitá spolupráce pacienta a jeho opakovaná edukace. Bez úpravy životního stylu může selhat i optimálně nastavená farmakoterapie a intervenční léčba.

Výživa

Zásady racionální diety shrnuje přehledně tabulka 1. Vychází z odborných doporučení Společnosti pro výživu Světové zdravotnické organizace (WHO), České a Evropské kardiologické společnosti (ČKS a ESC).^1,2 Aplikovat ji lze jak v primární, tak v sekundární prevenci, u některých pacientů je nutné přizpůsobit ji jejich komorbiditám (diabetes, chronické onemocnění ledvin, obezita apod.) a využít konzultaci nutričního terapeuta.

Tabulka 1 Doporučení pro racionální dietu – počet porcí na den. Velikost porce není jednoznačně definována a liší se napříč státy.^1–3

Uvedená doporučení je vhodné rozšířit o několik následujících bodů. Celkový denní příjem kuchyňské soli by neměl překročit 5 g denně. Je potřeba věnovat pozornost složení potravin a obsahu soli, zejména u některých mléčných výrobků, pečiva, konzervovaných potravin, uzenin, hotových pokrmů.

Z obilovin dávejte přednost celozrnným výrobkům. Konzumace doporučeného množství ovoce/zeleniny a celozrnných obilovin zajistí adekvátní přísun vlákniny (30–45 g denně). Je vhodné věnovat pozornost obsahu vlákniny v potravinách. Mléčné výrobky je vhodné vybírat nízkotučné a nejlépe neochucené. Tvarohy a výrobky typu skyr jsou výhodné pro vyšší obsah bílkovin a nízký obsah tuku. Zrající a zralé sýry často obsahují hodně tuku a soli, je potřeba na to myslet.

Doporučuje se zvýšit přísun rostlinných bílkovin. K tomu jsou vhodné zejména luštěniny a výrobky z nich. Maso by se nemělo konzumovat každý den.

Doporučuje se zvýšit podíl nenasycených mastných kyselin (MK) ve stravě na úkor nasycených MK konzumací převážně rostlinných tuků. Mezi potraviny se zvýšeným obsahem omega-3 MK patří tučné mořské ryby, ořechy (vlašské, pekanové arašídy), semena (chia, lněné), některé rostlinné roztíratelné tuky (Flora), oleje (olivový, řepkový, lněný). Tyto potraviny by se ale pro obsah tuku neměly konzumovat ve zvýšené míře s ohledem na obsah energie. Kvůli obsahu nežádoucích trans-nenasycených MK jsou rizikové potraviny obsahující částečně ztužené tuky (zejména polevy, cukrářské výrobky).

Omezením konzumace slazených (ochucených) výrobků, nápojů, cukrovinek a jemného pečiva docílíme snížení příjmu fruktózy, která nepříznivě ovlivňuje metabolická onemocnění.

Strava by celkově měla mít větší podíl potravin rostlinných než živočišných.

Pro orientaci ve složení potravin, např. v obsahu soli či vlákniny, lze využít portály nutridatabaze.cz nebo pbd-online.sk.

Alkohol

Maximální množství konzumovaného čistého alkoholu se doporučuje 100 g týdně pro obě pohlaví; 1 dcl vína obsahuje zhruba 18 g, u destilátů 40 g a u piva zhruba 4 g alkoholu.

Pohybová aktivita

Pravidelný pohyb zlepšuje kondici, kontrolu krevního tlaku, snižuje mortalitu na KVO a pomáhá k redukci hmotnosti. Od pohybové aktivity lze očekávat zvýšení koncentrace HDL cholesterolu o 15 %, změny struktury LDL cholesterolu a výrazný pokles hodnoty triglyceridů – snížení o 12 %.⁵ Pohyb ovlivňuje také glykovaný hemoglobin. Recentní systematický přehled a metaanalýza⁹ ukázaly, že hodnota glykovaného hemoglobinu byla snížena v rozmezí od –1,02 do –0,66 % u těžkého nekontrolovaného diabetu, od –0,64 do –0,49 % u nekontrolovaného diabetu, od –0,47 do –0,40 % u kontrolovaného diabetu a od –0,38 do –0,24 % u prediabetu, a to u osob, které provozovaly optimální dávku fyzické aktivity 1 100 MET min/týden. Klasifikace fyzické aktivity pomocí metabolického ekvivalentu (MET) vyjadřuje aerobní kapacitu organismu vzhledem k jeho energetickému stavu. Podle současných doporučení WHO by měl každý dospělý jedinec zvládnout alespoň 600–1 200 MET minut za týden. Znamená to, že například 30minutová procházka svižnou chůzí (MET 6) vygeneruje 150 MET. Abychom dosáhli na doporučení WHO, je třeba podobnou procházku absolvovat šestkrát týdně. Stejné zátěže lze dosáhnout třeba 20minutovou vyjížďkou na kole (MET 7,5).

V primární prevenci se doporučuje minimálně 150–300 minut aerobní aktivity střední intenzity nebo 75–150 minut aktivity vysoké intenzity týdně. Je lepší rozdělit ji na 5–7 dní v týdnu. Příklady sportovních aktivit podle intenzity uvádí tabulka 2. Odhadnout ji lze i podle toho, že při aktivitě vysoké intenzity pacient není schopen mluvit ve větách. Rovnici 220 – věk pro určení maximální tepové frekvence při zátěži se nedoporučuje používat.

Tabulka 2 Sportovní aktivity podle intenzity^4,5

U osob s nízkým nebo středním KV rizikem není nutné odborné vyšetření pro rekreační aktivity. Naopak se doporučuje pro osoby s vysokým, velmi vysokým KV rizikem a pro seniory ve věku nad 65 let, kteří se chtějí účastnit aktivit vysoké intenzity nebo závodních sportů. Doporučení vhodné intenzity tréninku pak závisí na výsledku zátěžového vyšetření. Rozhodování o provedení odborných vyšetření by mělo být individuální.

Kromě aerobních aktivit se doporučuje zařadit také odporový trénink 2–3krát týdně. Toto cvičení by mělo sestávat alespoň z 8–10 cviků, které pokryjí hlavní svalové partie. Každý cvik je doporučeno provádět v 1–3 sériích, počet opakování je individuální a odvíjí se od zdatnosti konkrétního jedince a intenzity cvičení. Cvičit lze také v krátkých intervalech, kdy se střídá intenzivní cvičení a odpočinek, a to u aerobních i odporových cvičení.

Volba typu pohybové aktivity by měla být přizpůsobena osobním preferencím a možnostem pacienta. Cílem je, aby byla příjemná a motivovalo ho věnovat se jí opakovaně a pravidelně. Pokud ji pacient nemůže provádět v doporučeném čase (nízká kondice, jiná zdravotní omezení), pak je vhodné zařadit kratší časové intervaly (např. 10 minut), které lze postupně prodlužovat nebo během dne opakovat. U netrénovaných pacientů nemůžeme očekávat, že se začnou najednou věnovat sportovní aktivitě 30 nebo více minut denně. Právě pro ně je vhodné, aby trénink zahájili s nízkou zátěží, která se bude postupně navyšovat. Při sedavém způsobu života se doporučuje zařadit kdykoliv během dne, v jakémkoliv rozsahu i činnosti nízké aktivity s cílem zlepšit fyzickou kondici. Stručně lze říct, že „každý pohyb se počítá”.

Při sekundární prevenci je nutné vzít v úvahu typ a závažnost již manifestujícího se onemocnění. Pohybová aktivita je doporučena pro všechny pacienty, avšak je nutné určit vhodnou intenzitu a druh aktivity. Pro pacienty s arteriální hypertenzí je kromě obecných doporučení vhodné zařadit pravidelně 3krát týdně odporový trénink. Pacientům s chronickým koronárním syndromem, chlopenními vadami, srdečním selháním by mělo doporučeno vycházet ze závěrů odborného vyšetření (včetně echokardiografie) a zátěžového testu. Zahrnuje to i zhodnocení závažnosti aktuálních nálezů odborníkem. Tato vyšetření by měli podstoupit všichni, kteří se chtějí věnovat aktivitám střední a vysoké intenzity a také závodním sportům. Podrobnější informace o vedení tréninku a postupu u jiných KVO lze nalézt v doporučeních ČKS (https://actavia.e-coretvasa.cz/artkey/cor-202102-0004_2020-esc-guidelines-for-the-management-of-acute-coronary-syndromes-in-patients-presenting-without-persistent-st.php, https://e-coretvasa.cz/artkey/cor-202288-0001_2022-summary-of-recommendations-for-long-term-secondary-prevention-after-myocardial-infarction.php).^5,6 Ideální je, pokud se pacient zapojí do programu kardiovaskulární rehabilitace na odborném pracovišti (stránky Pracovní skupiny Kardiovaskulární rehabilitace v České republice: https://www.kardio-cz.cz/zakladni-informace-ps-kardiovaskularni-rehabilitace-373/ a na Slovensku: https://www.sks.sk/team/ps-kardiovaskularna-rehabilitacia).

Redukce hmotnosti

Doporučuje se všem pacientům s nadváhou nebo obezitou v primární i sekundární prevenci. Již redukce o 5–10 % výchozí hmotnosti vede k poklesu krevního tlaku, mortality i ke zlepšení kompenzace metabolických onemocnění.

Redukce lze docílit snížením příjmu energie úpravou stravy a zvýšením výdeje pomocí pohybové aktivity. Výdej energie by měl být o cca 2 000 kJ vyšší než příjem. Pro odhad doporučeného příjmu energie lze využít např. tabulky EFSA podle věku a typu životního stylu.⁷ V indikovaných případech se využívá farmakoterapie a chirurgická léčba. Pro vyhledání lékařů, kteří pomohou pacientům redukovat hmotnost, lze v České republice využít portál https://www.netloustneme.cz/, na Slovensku pak https://protiobezite.sk/ nebo https://www.odvaztesa.sk/.

Kouření

Zanechání kouření a užívání tabákových výrobků se doporučuje všem pacientům v primární i sekundární prevenci. U pacientů po prodělané KV příhodě bychom měli důrazněji a opakovaně využívat krátké intervence: ptát se na ochotu přestat kouřit, nabídnout pomoc (nikotinové náhrady, vareniklin, bupropion), projevit podporu (poskytnout kontakty, pozvat na kontrolu). V současnosti lze nabídnout také služby specializovaných pracovišť zaměřených na odvykání kouření (centra, lékárny, ambulance). Jejich seznam a doporučené postupy pro odvykání jsou uvedeny na portále www.slzt.cz.

Závěr

Cílem je dosáhnout trvalé a udržitelné změny životního stylu, nikoliv jenom změn přechodných. Cesta k tomu by neměla být příliš prudká. V současnosti mohou pacienti využívat různé aplikace, které umožňují zaznamenávat pohybovou aktivitu, pokroky v tréninku, počítat příjem energie a tím pacienty podporují v udržení nových návyků.

MUDr. Igor Romanko

Urgentní příjem - SPIN, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

ResTrial s.r.o

Společnost pro výživu, z.s.

Zdroje:

1. Vrablík M, Cífková R, Tuka V, Linhart A. Doporučený postup Evropské kardiologické společnosti pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi 2021. Souhrn dokumentu připravený Českou kardiologickou společností. Cor Vasa 2022;64:165–211. doi: 10.33678/cor.2022.035.
2. Zdravá třináctka – stručná výživová doporučení pro obyvatelstvo. Dostupné online: https://www.vyzivaspol.cz/zdrava-trinactka-strucna-vyzivova-doporuceni-pro-obyvatelstvo/
3. Romanko I, Vrablík M. Aktuální pohled na potravinovou pyramidu. Svět praktické medicíny 2021;3:80–86.
4. Pelliccia A, Sharma S, Gati S, et al. ESC Scientific Document Group, 2020 ESC Guidelines on sports cardiology and exercise in patients with cardiovascular disease: The Task Force on sports cardiology and exercise in patients with cardiovascular disease of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2021;42:17–96. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehaa605
5. Tuka V, Jiravský O, Kubuš P, Sovová E. Doporučené postupy ESC pro sportovní kardiologii a pohybovou aktivitu pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, 2020. Souhrn dokumentu připravený Českou kardiologickou společností. Cor Vasa 2021;63:235–262. doi: 10.33678/cor.2021.009.
6. Ošťádal P, Táborský M, Linhart A, et al. Stručný souhrn doporučení pro dlouhodobou péči o nemocné po infarktu myokardu 2022. Cor Vasa 2022;64(Suppl.1):7–28. doi: 10.33678/cor.2021.140.
7. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA); Scientific Opinion on Dietary Reference Values for energy. EFSA Journal 2013;11:3005. [112 pp.] doi:10.2903/j.efsa.2013.3005.
8. Léčba závislosti na tabáku. KDP [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2020 [cit. 2024-5-11]. Dostupné z: https://kdp.uzis.cz.
9. Gallardo-Gómez D, Salazar-Martínez E, Alfonso-Rosa RM, et al. Optimal Dose and Type of Physical Activity to Improve Glycemic Control in People Diagnosed With Type 2 Diabetes: A Systematic Review and Meta-analysis. Diabetes Care 2024;47:295–303. https://doi.org/10.2337/dc23-0800