Vyšší věk rodiček, častější vícečetná těhotenství spojená s umělým oplodněním, ale také horší životní styl vedoucí k řadě civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či obezita, přispívají k tomu, že přibývá žen, u kterých se v průběhu těhotenství rozvine srdeční selhání. Jde o jednu z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací, se kterou se lékaři u nastávajících matek setkávají. Vedle jiných častějších onemocnění srdce k tomu přispívá také tzv. peripartální kardiomyopatie – ročně se tato nemoc v České republice vyskytne přibližně u 30 těhotných, ne vždy je však správně diagnostikována. Také tímto tématem se zabývají specialisté na mezinárodním kongrese Heart Failure 2023, kde několik sekcí organizuje Česká kardiologická společnost. Akce odstartovala 20. května 2023 v Praze. 

„S těhotenstvím je spojena vyšší hemodynamická zátěž. To znamená, že srdce musí přečerpávat větší objem krve, protože v době těhotenství se její množství zvýší. Proto může v tomto období dojít k odhalení srdeční choroby, která se do té doby vůbec nijak klinicky neprojevovala,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Jednou z nejnebezpečnějších srdečních komplikací v době těhotenství nebo těsně po porodu je tzv. peripartální kardiomyopatie. Vzniká až v závěru těhotenství u žen, které dříve žádné srdeční potíže neměly, a vede k těžkému srdečnímu selhání – tedy stavu, kdy srdce není schopné přečerpávat potřebné množství krve do všech částí těla.

Nebezpečné srdeční onemocnění prozradí oteklé kotníky, dušnost, častá únava nebo náhlé přibírání na hmotnosti. Všechny tyto příznaky ovšem v menší či větší míře provází většinu těhotných. Proto je obtížné nemoc odhalit. „Je třeba těmto příznakům věnovat zvýšenou pozornost a nesvádět vše jen na probíhající těhotenství. Alarmující by pro ženy mělo být, pokud se jim hůř dýchá a jsou unavené při minimální námaze nebo dokonce v klidovém režimu,“ upozorňuje prof. Krejčí. Nemoc pomohou rozeznat krevní testy a ultrazvukové vyšetření srdce, které však nejsou součástí běžných těhotenských vyšetření. Při problémech v těhotenství obvykle ženy jako prvního kontaktují gynekologa, který by v případě podezření na srdeční onemocnění měl provést laboratorní vyšetření na stanovení hladin tzv. natriuretických peptidů a při jejich zvýšení doporučit kardiologické vyšetření.

Jeho klíčovou součástí je echokardiografické vyšetření, podle něhož kardiolog stanoví závažnost postižení a navrhne vhodnou léčbu. Farmakoterapie srdečního selhání za poslední roky zaznamenala obrovský pokrok, novinkou je využití gliflozinů, které dokáží zlepšit funkci srdečního svalu, a významně tak prodlužují život pacientů. Kvůli možnému ohrožení dítěte však u těhotných tyto léky použít nelze. „V těhotenství jsou naše možnosti léčby velmi omezené. Existují podrobné medicínské postupy pro konkrétní stupeň srdečního postižení, v nejtěžších případech s ohrožením života matky je nutné dokonce přerušit graviditu bez ohledu na stáří plodu, v řadě případů je nutný porod císařským řezem. Dobrou zprávou je, že po porodu a následném zavedení komplexní medikace je velká šance, že se stav srdce výrazně zlepší,“ doplňuje prof. Krejčí.

Dnešní medicína umožňuje otěhotnět a donosit zdravé dítě i ženám, které mají nějaké srdeční onemocnění. Podle lékařů je však potřeba takové těhotenství plánovat a upravit kvůli němu léčbu. „Setkáváme se s tím, že některé těhotné trpí vrozenou srdeční vadou, dědičnou chorobou srdečního svalu nebo mají vyšší tlak. V takových případech je důležitá úzká spolupráce ošetřujícího gynekologa a kardiologa. Ty případy jsou dnes častější především kvůli vyššímu věku rodiček,“ popisuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti.

Zdravé děti porodily dokonce ženy po transplantaci srdce. „Vím minimálně o čtyřech českých ženách po transplantaci srdce, které se nenechaly přesvědčit, aby pro mateřství zvolily jinou cestu než vlastní těhotenství, a nakonec porodily zdravé dítě. Těmto ženám těhotenství kvůli řadě rizik nedoporučujeme, pokud však naše doporučení nepřijmou, je u nich před otěhotněním nezbytné upravit imunosupresivní léčbu, kterou ovšem kvůli riziku odhojení srdečního štěpu nelze zcela vysadit,“ varuje prof. Krejčí.