Tisíce rodičů v Česku marně shání praktika pro své děti. Populace dětských lékařů stárne a jejich již tak prořídlé řady nemá kdo nahrazovat. V současné době je v Česku přibližně 1 800 praxí „dětských“ praktiků. Což nestačí. Už nyní podle odhadů Úřadu zdravotnických informací a statistiky ČR schází ve zdravotním systému více než 300 ordinací těchto lékařů. Mladí lékaři se do oboru nehrnou. Na vině je podle profesní organizace především chybějící samostatný studijní obor, který by přinesl více praxe s dětmi v ordinacích dětských praktiků, a složitější cesta lékaře po ukončení lékařské fakulty do primární péče pro děti a dorost než k všeobecným praktickým lékařům. Ani převedení mladších pacientů od 14 let věku do ordinací všeobecných praktických lékařů však podle praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) není systémové a dlouhodobé řešení, i tyto ordinace jsou totiž mnohde na hraně vytíženosti. Tisíce lékařů o tom budou mluvit na letošním 17. kongresu primární péče, který startuje 24. března v Praze. 

Nedostatkem praktických lékařů pro ty nejmladší trpí celá republika, v některých regionech je dokonce stav kritický. „Nejhůře jsou na tom části Karlovarského, Moravskoslezského, Středočeského nebo Jihomoravského kraje. Zde nastává mnohdy situace, kdy se rodičům nedaří najít praktika pro své dítě vůbec. Řada z nich pak se svými dětmi dojíždí padesát i více kilometrů daleko,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD). Tyto situace podle ní vznikají především v místech, kde lékař odejde do důchodu a nikdo nepřevezme jeho ordinaci. Průměrný věk praktiků pro děti a dorost dosahuje v ČR téměř 60 let, proto bude v dohledné době kritických situací s nedostupností primární péče pro malé pacienty přibývat. „Rodičům pak zpravidla nezbývá než obvolávat i vzdálené ordinace a pokoušet se najít místo v nich. Mohou se také obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která by jim měla péči zajistit, případně poskytnout seznam lékařů v okolí. V akutních případech by pak pacienty měl ošetřit nejbližší lékař, i když u něj nejsou registrovaní,“ vysvětluje MUDr. Hülleová. Pro děti od 14 let pak sice existuje možnost registrace u všeobecného praktického lékaře, podle MUDr. Hülleové je však takové řešení nesystémové a nevhodné. „Po odborné stránce to problém není, všeobecný praktický lékař samozřejmě zvládne léčit i teenagery, jde spíše o to, zda má volnou kapacitu,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL ČR). Podle něj by však nikdy nemělo dojít k tomu, že se dětští pacienti začnou plošně přesouvat k praktikům. „Vždy musí primárně záležet na kapacitách jednotlivých ordinací. Některé místo mít mohou, jiné ne. Všeobecných praktiků sice není tak kritický nedostatek, ale tady mluvíme o půl milionu mladých pacientů, na takový počet rozhodně prostor nemáme,“ říká MUDr. Šonka. Podle něj chtějí praktici také jednat s pojišťovnami o navýšení plateb za péči o dětské pacienty, které by mohly lékaře k registraci motivovat. „Mělo by však jít spíše o kompenzaci nákladů navíc, nikoliv cestu k tomu, aby se z péče o děti u všeobecných praktických lékařů stala povinná praxe,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Příčinu nedostatku mladých lékařů, kteří by nahrazovali „dětské“ praktiky v důchodovém věku, vidí MUDr. Hülleová zejména v současném systému vzdělávání. V roce 2017 totiž došlo ke zrušení specializovaného studijního oboru Praktické lékařství pro děti a dorost, a zájemci mohou studovat pouze společný obor Pediatrie. „Cesta k atestaci je v případě praktika pro děti a dorost o rok a půl delší než u praktika pro dospělé a v rámci praxe navíc musí svůj čas dělit mezi převážně práci v nemocnici a kratší část v ordinaci PLDD. Což je bohužel nemotivuje k tomu, aby se primární péči nadále věnovali a případně později převzali ordinaci nebo si otevřeli vlastní. Systém je složitý i pro samotné praktiky pro děti a dorost, kteří často ani nežádají o dotaci pro rezidenty, a nevychovávají tak budoucí generaci lékařů a svoje následovníky,“ popisuje MUDr. Hülleová. Praktici proto volají především po systémovém řešení. „Nyní jsme vypracovali návrh nového systému vzdělávání, který by znovu zavedl specializovaný obor pro budoucí dětské praktiky a také jim umožnil hned po ukončení studia nastoupit na praxi do ordinace. První návrh opatření jsme již předložili Ministerstvu zdravotnictví a budeme o něm dále jednat,“ říká MUDr. Hülleová.