Žádné fronty v očkovacích centrech či nervózní poposedávání v obsazené čekárně. Podle připravované novely by si každý nově mohl pro svou „tečku“ zajít i do své oblíbené lékárny nebo třeba ke svému zubaři. Návrh ještě z pera „staré“ vlády je totiž i s nástupem té „nové“ stále ve hře, a je tak možné, že se v průběhu tohoto roku setkáme s „revolucí“ v podobě rozšíření možnosti provádění vakcinace (nrjrn)na stomatology a lékárníky. Jedním z hlavních důvodů pro přijetí zmiňované novely je dle vlády zvýšená poptávka „po očkování, resp. přeočkování proti nemoci covid-19, kterou je potřebné uspokojit v co nejkratším čase.“ Z tohoto důvodu má být prostřednictvím novely modifikován režim provádění očkování, přičemž stěžejní změnou je novinka v podobě možnosti indikace a podání vakcíny i ze strany dalších zdravotnických pracovníků, kteří k tomu v „běžném“ režimu nejsou oprávnění. Podle vlády jsou totiž „lékaři primární péče (všeobecní praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost) a lékaři v nemocnicích, kteří dnes téměř výlučně očkování provádějí, (…) zatíženi až přetíženi jinými úkoly spojenými nejen s další probíhající vlnou nemoci covid-19.“ 

Možnost nechat se očkovat v nejbližší lékárně mají již zakotvenou v řadě západních států, a to včetně Spojeného království, Francie či Kanady. O této problematice se v České republice bouřlivě diskutovalo i v minulosti, a to kupříkladu v souvislosti s očkováním proti chřipce. Lékárny jsou totiž bezpochyby velice dobře dostupným místem i pro lidi, které může od návštěvy praktika odrazovat třeba přeplněná čekárna či větší vzdálenost od místa jejich bydliště. Ačkoli se minimálně na první pohled zdá, že v řadách samotných farmaceutů a zubních lékařů se návrh setkává s pozitivními ohlasy, lékaři se k danému návrhu staví spíše odmítavě.

Podle současné podoby návrhu by měli očkování nově provádět farmaceuti i zubní lékaři (a další zdravotničtí pracovníci), avšak pouze pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí. Nadto jim ovšem, vzhledem k jejich dosavadní dosažené kvalifikaci, bude umožněno očkovat i bez dohledu, a to po absolvování určitého doplňkového vzdělání v podobě školení. Problém ovšem představuje fakt, že tato plánovaná novinka může ještě umocnit a prohloubit aktuální spor mezi příznivci a odpůrci vakcinace. V České republice je totiž legislativně poměrně striktně omezeno, kdo a za jakých podmínek může (kteroukoli) vakcínu aplikovat. Novela by tak z obecného režimu „klasických“ očkování vyjmula vakcíny proti onemocnění COVID-19. A právě jakýkoliv zvláštní režim v souvislosti s tímto očkováním bývá nejčastějším předmětem kritiky.

Návrh novely se momentálně nachází v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejnižší proočkovaností v Evropě, se dá očekávat, že v případě podpory současné vlády by měl být legislativní proces dané novely poměrně svižný.