Ministerstvo zdravotnictví začalo intenzivně věnovat pozornost zdravotnickým softwarům s umělou inteligencí. Pracovní skupina analyzuje, jak jsou na tom nemocnice s využíváním umělé inteligence, a odpovídá na nejrůznější otázky z praxe.

Pracovní skupina pro umělou inteligenci při ministerstvu zdravotnictví zveřejnila odpovědi na nejčastější otázky ohledně využití umělé inteligence v medicíně na webu Národního centra elektronického zdravotnictví v sekci věnované AI a inovativním digitálním technologiím. Na vypracování odpovědí se podíleli odborníci a specialisté na regulace, legislativu, kyberbezpečnost, správu dat, implementaci nebo klinickou praxi, mezi nimi zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP (ČSAIM) nebo Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Odpovídali na skutečné otázky z praxe ve zdravotnictví, mimo jiné na podněty z kulatého stolu na téma umělé inteligence ve zdravotnictví, který na ministerstvu zdravotnictví proběhl loni v říjnu.

Jedním z hlavních témat je certifikace nástrojů s umělou inteligencí. „V České republice máme hodně startupů a vývojových firem, které absolvují certifikační řízení a které chtějí testovat svoje nástroje v nemocnicích. S tím souvisejí určité povinnosti,“ vysvětlil konzultant ministerstva zdravotnictví pro umělou inteligenci Adam Gřunděl, který je zároveň vedoucím oddělení inovací a projektu Nemocnice AGEL Nový Jičín a tajemníkem ČSAIM.

Další dotazy směřují k tomu, jak používat asistenční nástroje, které pomáhají stanovit diagnózu, nebo k odpovědnosti za správné vyhodnocení dat umělou inteligencí.

Odpovědi na nejčastější otázky dávali experti dohromady několik měsíců a dál zpracovávají další dotazy, které přicházejí. Počítá se i s aktualizací stávajících odpovědí, aby průběžně odpovídaly případným změnám. Gřunděl vyzývá zástupce poskytovatelů zdravotních sužeb, aby přicházeli s vlastními podněty a dotazy. „Jsme tu pro zdravotnická zařízení, která používají nebo chtějí používat umělou inteligenci a nejsou si s něčím jista. Na jejich dotazy budeme hledat relevantní odpovědi u úřadů, odborníků i akademiků,“ říká Gřunděl.

Základem, jak poznat věrohodný nástroj s umělou inteligencí pro použití v medicíně, je jeho oficiální certifikace jako zdravotnického prostředku. „Pokud je software umělé inteligence certifikován jako zdravotnický prostředek, není podle mě pochybnost o tom, že je věrohodný. Splnil, co je nutné podle podmínek MDR, a to je velmi náročný proces. Máme v Evropské unii podle mě nejpřísnější regulace jak na umělou inteligenci, tak na zdravotnické prostředky,“ uvádí Gřunděl.

Certifikaci MDR získal z českých startupů mimo jiné Aireen, Carebot nebo Kardi-AI.

Podle ankety České asociace umělé inteligence z loňského roku už 64 procent českých nemocnic využívá v nějaké podobě umělou inteligenci, a to v klinické praxi nebo při zpracování dat. Okrajovým tématem edukačních aktivit pracovní skupiny bude i využití umělé inteligence ve zdravotnických zařízeních v administrativě.

Podle Gřunděla je aktuálním tématem pro odborné společnosti také metodika vstupu inovativních digitálních nástrojů do klinické praxe a do úhrad. Do budoucna chystá pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví pro umělou inteligenci ve zdravotnictví zpracování resortní strategie pro umělou inteligenci a analýzu současného stavu, tedy toho, jak dnes nemocnice v Česku přistupují k využívání nástrojů s umělou inteligencí, ať už certifikovaných, nebo v testování. Členové pracovní skupiny se také podílejí na činnosti výboru, který je poradním orgánem digitálního zmocněnce ministerstva a úřadu vlády.

Vyšlo v titulu Medical Tribune