Dosáhnout ekonomické soběstačnosti v kardiologické ambulantní praxi nemusí být nic samozřejmého. Kde vy vidíte nějaké rezervy, které by kolegům mohly v tomto pomoci?

Vybavení kardiologické ambulance je poměrně nákladné. To má i svá pozitiva. O ekonomické stránce věci musí lékař intenzivně uvažovat už ve chvíli, kdy se rozhoduje, zda si kardiologickou praxi vůbec otevřít. Přístroje jsou drahé, většinou je nutný úvěr a už to kardiologa motivuje k tomu, aby si vše důkladně promyslel a spočítal. V jiných oborech, které nejsou tak náročné rovnou od začátku, asi dochází častěji k určitém vystřízlivění, pokud jde o ziskovost ordinace. Ale samozřejmě i zde platí poměrně silně, že plný diář pacientů nemusí znamenat ekonomickou prosperitu. Je klíčové, aby kardiolog znal přesná ocenění výkonů, které dělá, a vyhodnotil si, který má vyšší rentabilitu a který je méně výhodný. Najde-li nějaký málo finančně efektivní výkon, samozřejmě to neznamená, že ho nemá dělat. Musí ale hlídat, aby ho tato část jeho činnosti finančně neohrožovala. Pak samozřejmě je potřeba, aby se seznámil s aktuálními úhradovými pravidly a snažil se maximálně využít systému výkaznictví – kontrolovat vyúčtování pojišťoven, podívat se zpětně, zda mu neunikali pacienti, které třeba vykázal špatně – tak, aby ho nemíjely peníze, které mu patří.

Mohl byste uvést příklad některých takových kódů, které často unikají nebo na které si lékař nevzpomene?

Třeba pulzní oxymetrie. Tu má nebo by ji měl mít nasmlouvánu prakticky každý kardiolog, protože u pacientů s dušností v rámci diferenciální diagnózy je dobré, když má lékař informaci o tomto parametru. Je to relativně levný kód, ale může být frekventní. Během klinických vyšetření na toto jednoduché vyšetření často zapomínáme.

Které výkony nebo jaké vybavení aktuálně patří v kardiologické ambulanci k těm, jež jsou více ziskové, které naopak nejsou ekonomicky výhodné?

To v současné době nelze jednoduše říci. Před zhruba patnácti lety jsme si dali s kolegy tehdy ze Sdružení ambulantních kardiologů obrovskou práci s tím, aby v našich výkonech bylo vše započítáno a započítáno dobře. Od roku 2020 ale do hodnocení rentability vstoupila ta nová proměnná – inflační nárůst hodnoty práce nositele výkonu. To v souvislosti s vysokou inflací a s tím souvisejícím poklesem hodnoty bodu v posledních letech ta čísla dle mého názoru hodně pokřivilo. Tento vývoj se do ekonomiky jednotlivých ambulancí promítne různě. Kolegům tedy nezbývá, než aby si to spočítali ve vztahu ke svým individuálním nákladům sami.

Jsou nějaké služby, které je vhodné pacientům nabízet nad rámec smlouvy se zdravotní pojišťovnou za přímou úhradu?

V kardiologii je to jednoznačně prevence. Nechci bagatelizovat význam prevence u praktických lékařů. V primární péči se ale v rámci rozsahu a frekvence kontrol zdaleka nezachytí vše, co je preventivně zachytitelné a pacient o tom nemusí vědět – chlopenní vady, kardiomyopatie, některé stavy po infarktu myokardu… Je toho hodně a zdravotní pojišťovny nám to neplatí. I dnes již hodně zatracovaná prostá ergometrie má v prevenci svůj velký význam.

Nyní se mimo centra směrem ke kardiologickým ambulancím uvolňuje moderní hypolipidemická léčba, avšak se specifickým modelem úhrady. Co pro lékaře znamená například to, že některé tyto léky se budou vyúčtovávat jako ZULP?

Jde o situaci, kdy do našich praxí vstupují účinné, ale drahé léky, u kterých existují poměrně komplikovaná preskripční omezení. Těmto omezením je nutné vyhovět, jinak nás může postihnout poměrně tvrdá sankce ze strany pojišťoven. Kvůli ceně těchto léků se nám zvýší náklady. Vedení našeho sdružení samozřejmě vyjednává se zdravotními pojišťovnami, aby tento fakt zohlednily. Plátci by neměli kardiology vyzývat, aby obhájili svoji preskripci jenom kvůli tomu, že tam nově začnou léčit moderními hypolipidemiky. Pro jednotlivé lékaře doporučuji, aby zvážili zapojit se u VZP do programu VZP PLUS, protože prosté podepsání příslušné smlouvy znamená, že v daném roce nebude lékař regulován na preskripci, dodrží-li preskripční omezení.

Z vaší vlastní zkušenosti, kolik času je třeba věnovat vyhodnocování informací vedoucích k tomu, aby praxe nebyla ztrátová? 

Nemusí to být časově náročné. Naučíte se preskripční omezení a vždy na začátku roku se seznámíte s aktuálními pravidly. Pak už si ta pravidla jenom hlídáte. Stojí za to si jednou za čtvrtletí udělat přepočet a srovnat si daný rok s rokem loňským. To může zabrat dvě nebo tři hodiny.

Co pro ambulantní kardiologii znamená pokles hodnoty bodu?

Je pravda, že v roce 2023 jsme měli hodnotu bodu 1,11 a v roce 2024 1,08, ale je to potřeba vzít v širokých souvislostech, tzn. počítat s tím, že zároveň se mění seznam výkonů. Přesněji řečeno v seznamu výkonů stoupá ohodnocení práce, tedy nositele výkonu, o hodnotu inflace z roku 2022 a všichni víme, že ta byla obrovská, 15,7 procenta. Tomu bude odpovídat i hodnota bodu. Nepříjemné je, že se to týká pouze té složky nositele výkonu, v našich výkonech se to tedy promítne hodně dobře do klinického vyšetření a pouze minimálně například do echokardiografie. Ale i tak to v celkovém dopadu u kardiologů znamená, že tam přece jenom nějaký růst bude. Díky změně v seznamech výkonů by to mělo znamenat přibližně čtyř- až pětiprocentní navýšení jednotkové ceny práce kardiologa mezi lety 2023 a 2024.

Více k tématu:

Kardiolog: kódy zdravotních výkonů a bonifikační programy pojišťoven