Dospívání je důležitým obdobím v životě člověka, kdy fyzická dospělost předchází tu psychosociální. Události a změny probíhající v tomto období jsou pro dospívající velice důležité a mají vliv na zdravotní stav v průběhu celého následujícího života. Chronická onemocnění, jako je například alergická rinitida, mají velký vliv na kvalitu života. Alergická rinitida má vliv na poruchy spánku, únavu, špatnou koncentraci a omezení v denních aktivitách. V roce 2021 vyšel článek shrnující dostupnou literaturu o tématu vlivu alergické rinitidy na kvalitu života adolescentů ve věku 10 až 19 let.

Studie ISAAC (The International Study of Asthma and Allergies in Childhood) analyzovala data ohledně závažnosti astmatu, rinokonjunktivitidy a ekzému od přibližně 1 200 000 dětí z hlavních oblastí světa. Výsledkem je zjištění, že v populaci 13- a 14letých dětí dosahuje prevalence alergické rinitidy 15 %, což značí zvýšení oproti věkové skupině šesti- a sedmiletých dětí, kde je výskyt alergické rinitidy nižší, tedy 8,5 %. Problematika alergické rinitidy je jiná u dospívajících než u dospělých, jelikož například doprovodná halitóza je pro tuto skupinu více obtěžující v porovnání s dospělými. Zajímavá jsou i data týkající se závislosti alergické rinitidy na pohlaví. V raném dětském věku (do 10 let) jsou to chlapci, kteří mají ve vyšší míře alergickou rinitidu, naopak v adolescenci (11 až 17 let) to jsou dívky a v dospělosti je tento poměr vyrovnán. Tento trend, který v adolescenci směřuje k ženskému pohlaví, je prohlouben při spojení astmatu a alergické rinitidyy. Dívky mají vyšší riziko vzniku pískotů, pokud trpí alergickou rinitidou a obezitou. Zároveň bylo zjištěno, že u dívek je častější i přes vyšší výskyt alergií monosenzitizace, zatímco u chlapců je častá polysenzitizace.

Vliv alergické rinitidy s konjunktivitidou anebo bez konjunktivitidy na kvalitu života adolescentů je značný. Vedle efektu antihistaminik, kam mohou u některých antihistaminik patřit i sedativní účinky, jsou alergická rinitida a konjunktivitida příčinami zameškání školní docházky a zhoršeného výkonu z důvodu porušené pozornosti, únavy a dráždivosti. Tato onemocnění také vedou k pocitům studu, což způsobuje méně interakcí s vrstevníky a následně snížené sebehodnocení a izolaci. Navíc alergická rinitida a konjunktivitida mohou navodit změny chování i u rodičů, kteří začnou být úzkostní a hyperprotektivní. Je však zřejmé, že pokud adolescenti své nemoci rozumějí, což se zlepšuje v průběhu let, je jejich kvalita života lepší. Účinným prostředkem ke zvýšení psychosociální spokojenosti by mohla být kvalitní edukace.

Ačkoliv jsou příznaky alergické rinitidy napříč věkem podobné, ne-li stejné, jejich vnímání a dopad na život se v průběhu života liší. Francouzská studie zahrnující 806 pacientů ukázala, že pro děti s alergickou rinitidou a konjunktivitidou ve věku mezi 12. a 17. rokem jsou nejvíce obtěžujícími symptomy svědění nosu, nosní obstrukce a svědění očí. Další studie s 1 834 studenty odhalila špatný efekt sezonní alergické rinitidy na výsledky zkoušek u dospívajících. V této práci měla skupina dospívajících, kteří si zhoršili známky alespoň o 1 stupeň, v anamnéze vyšší pravděpodobnost astmatu, příznaků alergické rinitidy a užívání antihistaminik oproti studentům beze změny prospěchu.

Studie, jejímž cílem bylo validovat dotazník ohledně kvality života spojené se zdravím, zjistila, co adolescentům s rinokonjunktivitidou nejvíce ztěžuje život. Mezi položky s největším dopadem patří nepříjemný pocit (81,4 %), ucpaný nos (68,2 %), pocit omezení sociálního života (73,2 %), stres způsobený rodiči (73,8 %), obtížné dýchání (71,3 %), rýma (63,4 %), nutnost užívat léky (81,9 %) a vedlejší účinky léků (54,3 %). U dospívajících s alergií na roztoče může vylepšit kvalitu života specifická imunoterapie, jak ukázala studie u 395 dětí. U dospívajících je určitě s výhodou využití mobilních technologií k monitoraci a edukaci ohledně alergických příznaků.

Zdroj: Rosário CS, Murrieta-Aguttes M, Rosario NA. Allergic rhinitis: Impact on quality of life of adolescents. Eur Ann Allergy Clin Immunol 2021;53:247–251. https://doi.org/10.23822/eurannaci.1764-1489.176