Podle výzkumu zveřejněného v lednu 2023 v časopisu ESC European Journal of Preventive Cardiology, není pro zdraví srdce důležité jen to, co jíme, ale proč jíme. Studie zjistila, že emoční jedení byla spojena s kardiovaskulárními problémy, přičemž k tomuto vztahu přispěl stres.

„Emocionální jedlíci konzumují jídlo, aby uspokojili svůj mozek, nikoli žaludek. Mindful-stravování může pomoci tento zlozvyk odstranit. Znamená to udělat si čas na jídlo, ať už o samotě nebo s ostatními, věnovat jídlu při jeho konzumaci pozornost a nenechat se rozptylovat telefonem nebo televizí,“ uvedl autor studie prof. Nicolas Girerd, koordinátor Centra klinického vyšetřování (CIC-P) a kardiolog z Fakultní nemocnice v Nancy ve Francii.

Podle hlavní autorky Dr. Sandry Wagner, nutriční epidemioložky z CIC-P může být stres jedním z důvodů, proč jíst v reakci na pocity místo hladu. „Víme, že emocionální jedlíci si méně uvědomují hlad a sytost, ale pozorné jedení přitahuje pozornost k těmto fyzickým pocitům. Fyzická aktivita – ať už procházka nebo intenzivnější cvičení – je dalším způsobem, jak se vyhnout emočnímu jedení, protože zmírňuje stres a poskytuje náhradní aktivitu. Pouhých 10 minut denně meditace nebo dechových cvičení může také pomoci uklidnit a snížit stres,“ radí.

Jednalo se o první studii, která o 13 let později posoudila souvislost mezi stravovacím chováním zdravých jedinců a kardiovaskulárním (KV) poškozením. Studie zahrnovala 1 109 účastníků kohorty STANISLAS, do které byli v letech 1993 až 1995 zařazeni rodiče a dospívající v regionu Lotrinsko na severovýchodě Francie. Emocionální jedení, což je tendence k přejídání v reakci na negativní emoce, jako je smutek nebo úzkost, bylo hodnoceno pomocí holandského dotazníku stravovacího chování.

Měření KV poškození zahrnovalo rychlost pulzní vlny karotid-femor a diastolickou dysfunkci, které indikují ztuhlost tepen a srdce. Podle předchozích studií je zvýšení rychlosti pulzních vln, což znamená tužší tepny, spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob a cévní mozkové příhody. Diastolická dysfunkce koreluje s větší pravděpodobností rozvoje srdečního selhání.

Asociace mezi emocionálním stravováním a KV poškozením byla analyzována po úpravě podle věku, pohlaví, úrovně vzdělání, diabetu, hypertenze, středního věkového rozdílu mezi měřením stravovacího chování a KV poškození, indexu tělesné hmotnosti, koncentrace krevních lipidů, fyzické aktivity a dalších měření.

Mezi 916 dospělými byl střední věk v době měření stravovacího chování 44,7 let a téměř polovinu (49,7 %) tvořily ženy. Medián doby mezi měřením stravovacího chování a KV poškozením byl 13,4 let. Emocionální jedení bylo spojeno s vyšší rychlostí pulzních vln a 38procentním zvýšeným rizikem diastolické dysfunkce.

V mediační analýze autoři studie zjistili, že úroveň stresu vysvětlila 32procentní spojení mezi emočním stravováním a diastolickou dysfunkcí. „Systém odměny může být zvláště zapojen do emocionálního stravování, kde jídlo může snížit úzkost a pohodlné jídlo může otupit reakci na akutní stres,“ uvádí dokument.

Příjem energie nebyl zprostředkovatelem žádných asociací. „Mohli bychom očekávat, že emocionální jedlíci budou konzumovat vysoce kalorická jídla, což by následně vedlo ke KV problémům, ale nebylo tomu tak. Jedním z vysvětlení je, že jsme měřili průměrný příjem kalorií a emocionální jedlíci mohou ve stresu jíst více ale jindy naopak méně. Právě tento yo-jo přístup může mít negativní účinky na srdce a krevní cévy ve srovnání se stabilním příjmem potravy,“ vysvětlil prof. Girerd.

Autoři dospěli k závěru, že snahy o prevenci KV onemocnění by se měly zaměřit na stravovací návyky nad rámec nutričního obsahu. Podle dr. Wagner se techniky, jak se vypořádat s emočním stravováním sice již používají k pomoci obézním jedincům, avšak studie naznačuje, že tyto strategie by měly být rozšířeny na všechny emocionální jedlíky bez ohledu na váhu, aby zabránilo pozdějším KV poškozením.

Vyšlo v titulu Medical Tribune