Alergická rinitida postihuje až 40 % populace, a je tedy velmi běžným chronickým onemocněním. V době pandemie vznikly pochopitelně obavy o průběh covidu-19 u nemocných s chronickým onemocněním plic a existuje mnoho studií zkoumajících vliv například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) na pravděpodobnost rozvinutí covidu-19, jeho průběh a na následky po prodělané infekci. Jak se však vztahuje covid-19 k alergické rinitidě, není přespříliš známo a prozkoumaná oblast zatím nezahrnuje vše, co bychom potřebovali vědět. Přehled dosud známých faktů přináší článek v European Annals of Allergy and Clinical Immunology, který vyšel v loňském roce a shrnuje studie pojednávající o vztahu mezi covidem-19 a alergickou rinitidou.

Pacienti s alergickou rinitidou a atopií jsou všeobecně náchylnější k běžným respiračním nákazám. Jednou z příčin je predispozice osob s atopickými chorobami k nízké produkci interferonu typu 1. Neadekvátní vylučování interferonu dendritickými a epiteliálními buňkami vede k opožděné a neefektivní obraně proti virům. Z tohoto důvodu byla zaznamenána obava ze zvýšeného rizika infekce covidem-19 u nemocných s alergickou rinitidou. Pandemie také vyvolala obavy o správné odlišení nákazy covidem-19 od alergické rýmy, některé příznaky totiž mohou být stejné. Studie, která zahrnula 40 nemocných s alergickou rinitidou a 43 pacientů s covidem-19, pomocí dotazníku SNOT 22 (Sino-nasal Outcome Test 22) odhalila, že tyto jednotky lze rozlišit vcelku dobře. Pacienti s infekcí měli v průměru vyšší skóre a lišili se i v zastoupených příznacích. Pacienti s alergickou rýmou častěji potřebovali smrkat a více kýchali, oproti tomu pacienti s covidem-19 častěji udávali kašel, ztrátu čichu, únavu během dne, sníženou výkonnost a pokles koncentrace, smutek a také pocity studu.

Další otázkou pro pacienty s alergickou rinitidou je, jak nošení roušek a respirátorů ovlivní jejich příznaky. Multicentrická studie zkoumající dopad nošení roušek u 301 zdravotních sester trpících alergickou rinitidou zjistila, že jejich celkové příznaky se zmírnily bez ohledu na typ krytí oblasti úst a nosu, nezměněny však zůstaly jejich specifické oční příznaky. V době pandemie lidé také více pobývají v domácím prostředí, což s sebou nese zvýšení expozice alergenům roztočů a nárůst obtíží s tím spojených. Je tedy důležité dodržovat léčbu i v době zvýšeného rizika nákazy. Podávání intranazálních kortikoidů při infekci koronavirem není kontraindikováno, některé studie dokonce ukazují, že mometason může snižovat replikační schopnost viru.

Pandemie covidu-19 je spojena s vysokou mírou hospitalizací a značnou zátěží zdravotnického systému. Již se podařilo identifikovat rizikové faktory pro rozvoj těžkého průběhu covidu-19; jsou s ním spojovány vyšší věk, kardiovaskulární choroby, cukrovka a obezita. Dostupná data do této skupiny nezařazují alergické astma. Pouze nealergické astma se zdá být rizikovým faktorem pro závažnost infekce. Údaje ohledně průběhu covidu u alergické rinitidy jsou odvozeny z dat zkoumajících atopii a astma ve vztahu k průběhu covidu. Studie zabývající se koronavirem indukovanou pneumonií prokázala nižší výskyt těžšího průběhu u pacientů s atopií. Nedávná americká studie sledovala propojení infekce s atopií. Pacienti s covidem-19 a atopií měli kratší dobu hospitalizace oproti pacientům bez alergií, kratší dobu hospitalizace a nižší riziko nutnosti intubace. Další studie ukázala, že lidé trpící ztrátou čichu při infekci koronavirem jsou méně náchylní k rozvinutí těžkého průběhu. Ztráta čichu je častější u pacientů s anamnézou poruch čichu, alergické rinitidy a rinosinusitidy. Alergická rinitida je tedy v tomto případě nepřímým ochranným faktorem proti těžkému průběhu covidu-19.

Jakým způsobem však protekce před závažným průběhem infekce atopie funguje? Jedním z možných mechanismů je alterace počtu receptorů ACE2 (angiotenzin konvertující enzym typu 2), které virus SARS-CoV-2 používá pro vstup do cílových buněk. U pacientů s alergickou rinitidou nebo astmatem byla totiž zjištěna nízká exprese receptorů ACE2 na epitelových buňkách v dýchacích cestách, což znesnadňuje vstup viru do buněk. Dalším protektivním faktorem atopického zánětu je možná vysoký počet eozinofilů, který je v periferní krvi u pacientů se závažným průběhem infekce covidem-19 rapidně klesá a navrací se k normálu v průběhu úspěšné léčby.

Alergická rinitida se tedy zdá být protektivním faktorem proti nákaze covidem-19 a zároveň není rizikovým faktorem pro rozvinutí těžkého průběhu. Klinická manifestace alergické rinitidy je od covidu-19 podle studií dobře odlišitelná a je třeba ji i v době pandemie adekvátně léčit.

Zdroj: 

Gani F, Cottini M, Landi M, et al. Allergic rhinitis and COVID-19: Friends or foes? Eur Ann Allergy Clin Immunol 2022;54:53–59. https://doi.org/10.23822/eurannaci.1764-1489.234