Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později, věk pak ale může početí zkomplikovat. Pomoc tak nakonec hledají na klinikách asistované reprodukce. Ty jsou sice jednou z cest, jak klesající trend porodnosti zmírnit, celkovou situaci ale nezachrání. Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 000 dětí – nejméně za posledních 22 let.

„Průměrný věk žen, které se na naše kliniky obrací, stále roste. Nejčastěji k nám přichází až v 36 letech. Řadě z nich umíme pomoci, už ale nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění (IVF) tak sice mnoha párům splní sen o kompletní rodině, populační křivku ale zásadním způsobem nezvrátí,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Loni se v tuzemsku počet živě narozených dětí meziročně snížil o 10 %. Porodnost sice klesá už delší dobu, ročník 2023 je ale podle Českého statistického úřadu populačně nejslabší za posledních 22 let. „Lidé vnímají citlivě všechny krize, které se kolem nich dějí. Bojí se do současného světa přivést potomka. Přirozený odklad dětí na pozdější věk, k němuž dochází například kvůli vysokoškolskému vzdělání nebo možnostem cestování, násobí v poslední době válka a klimatická úzkost, kterou u klientů pozorujeme stále častěji,“ popisuje MUDr. Otevřel. Úbytek dětí podle odborníků souvisí také s tím, že k většímu poklesu porodnosti došlo i na začátku 90. let. Právě tato generace je teď v plodném období. „Mladé páry se bojí také vysokých hypoték a rostoucích cen potravin a zboží. Kvůli tomu zatím děti neplánují – chtějí jim totiž do života zajistit dobré startovací podmínky, mít vyřešené bydlení a alespoň nějaké úspory,“ doplňuje MUDr. Kateřina Mrkvová, IVF specialistka z ostravské kliniky Reprofit.

S přibývajícími roky u žen dochází ke snížení kvality vajíček, a tedy i plodnosti. Mnohé spoléhají na pomoc v podobě asistované reprodukce, ani ta však není všespásná. „Umělé oplodnění už dávno není tabu. Ženy si ale často neuvědomují, že pokud k nám přijdou ve 38 letech, nemají už tak velkou zásobu kvalitních vajíček a mohou už mít jiná přidružená onemocnění. Šance na otěhotnění po 37. roce věku výrazně klesá,“ zdůrazňuje MUDr. Mrkvová. Jestliže se tedy párům nedaří počít déle než půl roku, neměly by otálet s návštěvou lékaře. „Stává se, že se na nás obrací až po pěti letech marného snažení,“ doplňuje IVF specialistka. Jednou z cest k úspěšnému založení rodiny v pozdějším věku může být i zmrazení vajíček či spermií, tzv. social freezing – u žen ideálně do 30 let věku. Odborníci se shodují, že v této oblasti stále chybí dostatečná osvěta. Začít by se s ní mělo už na základních školách. „Mládež i veřejnost je potřeba upozorňovat na to, s jakými komplikacemi se mohou lidé ve vyšším věku při pokusu o početí dítěte setkat. Ani moderní léčba a nové metody neumí zázraky. Výsledky IVF jsou vždy závislé na kvalitě vajíček a spermií,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.

Kromě porodnosti v České republice dlouhodobě klesá také úhrnná plodnost – počet narozených dětí připadajících na jednu ženu. Podobný trend je patrný ve většině vyspělých států světa. „Pro přirozenou obnovu populace je potřeba reprodukční číslo 2,1. U nás se ale v současné době pohybujeme okolo hodnoty 1,66. Za dvě až tři generace to bude obrovská komplikace, protože ve světě nebude dostatek mladých lidí na uživení těch starších,“ uzavírá MUDr. Otevřel.