Nutrice seniorů má svá specifika a musí bezpodmínečně zohledňovat klinický stav pacienta. Včasné zhodnocení výživového stavu, rozpoznání potenciálních rizik malnutrice a adekvátně nastavená nutriční podpora s velkou pravděpodobností pomohou zajistit kvalitní a plnohodnotné stáří našich prarodičů.

Sociální služby Lanškroun jsou ukázkovým příkladem, jak lze řídit stravovací provoz a nabídnout klientům správně sestavené jídelní menu. SKiVMP (Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče) a ČAS (Česká asociace sester) ve spolupráci s evropským lídrem výživových doplňků NUTRICIA v roce 2013 tomuto zařízení udělili ocenění deklarující poskytování nutriční péče na vysoké úrovni. Ludmila Dostálková je hlavní nutriční terapeutka, která má pod dohledem hladký průběh stravovacího oddělení právě v lanškrounském domově. V rámci Celostátní odborné konference o výživě, která se konala 13. října 2021 v pražském IKEM, přednášela právě o výživě seniorů.

Výživou k prevenci zdraví a zachování kvality života v pozdějším věku

Dostatek spánku a fyzické aktivity, doplněné o pracovní a sociální pohodu, patří k důležitým atributům zdravého životního stylu, vyváženou a pestrou stravu nevyjímaje. Praktikování obecně platných výživových doporučení však nedokáže stoprocentně zaručit, že tomu tak skutečně bude a pevné zdraví si udržíme až do smrti. V této otázce hrají prim především genetické predispozice a mnoho různých environmentálních faktorů. Nicméně odlehčená racionální strava podle vědeckých poznatků signifikantně snižuje riziko manifestace onemocnění s hromadným výskytem či kardiovaskulárních komplikací. „Pozitivní efekt nelze pozorovat hned, ale až v horizontu i několika let,” dodala L. Dostálková. Jinak řečeno, dopřávat tělu potřebné živiny a minerály v podobě kvalitních surovin je dlouhodobá investice do vlastního zdraví.

Nemocný senior potřebuje vyživit 

Většina nemocí a přidružených zdravotních komplikací se často začne projevovat až v pozdní dospělosti a stáří. V období tzv. raného stáří pozorujeme důsledky podceněné primární prevence, zanedbaného výživového stavu nebo dekompenzace léčby nejen metabolicky podmíněných onemocnění. Z nutriční analýzy těchto pacientů vyplývá, že jejich jídelníček má jisté rezervy. Obsahuje hojné zastoupení živočišných zdrojů, sekundárně zpracovaných průmyslových výrobků a potravin bohatých na přidané cukry. Talíř je naopak chudý na rostlinnou složku a v ní obsaženou rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. „Vysokotučné stravování s převahou nasycených mastných kyselin pramení z ustálených stravovacích zvyklostí české kuchyně a tyto zvyklosti jsou zpravidla praktikovány celoživotně,“ konstatovala L. Dostálková.

Chronicita si žádá vyšší energetickou potřebu

Vlastní stáří s sebou kromě stupňující se polymorbidity nese i zvýšené riziko malnutrice a kachexie. Podvýživa nejčastěji vzniká ve dvou případech – tím prvním je celkově snížený energetický příjem. Druhým, mnohem častějším případem je kombinace nedostatečného příjmu kalorií a vyšší energetické potřeby organismu v důsledku probíhajícího chronického zánětu, případně nemožnost potravu přijímat per os. Problémem na druhé straně je přibírání na váze. Pacient imobilní, připoutaný na lůžko má fyzickou aktivitu prakticky nulovou. Rychle u něj dochází ke snížení bazálního metabolismu (BMR) a úbytku svalové, tukuprosté hmoty. Neméně významné jsou i neurologické diagnózy a psychické rozpoložení pacientů, které ovlivňují nejen chuťový apetit – depresivně laděný pacient pravděpodobně nebude mít chuť k jídlu, pacient trpící demencí se najíst zkrátka zapomene. Obojí však může vést ke sníženému příjmu potravy a zhoršenému výživovému stavu.

Na pravidelný pitný režim se stále zapomíná 

Suché sliznice, povleklý jazyk, snížený kožní turgor a hlavně častější pády a kolapsové stavy jsou klasickým projevem dehydratace. Může za to útlum centra žízně v hypotalamické části mozku. Senioři jednoduše necítí potřebu žízně nebo pít zapomínají. Nedostatek tekutin však výrazně přispívá ke vzniku žlučových a ledvinových kamenů a je také důvodem, proč pacienti trpí bolestmi hlavy a častými kolapsovými stavy. „Je třeba pacienty pobízet k průběžnému popíjení a hlídat vodní bilanci nejen kontrolou diurézy. Obyčejnou vodu lze lehce osvěžit plátkem citronu, příp. lze naředit ovocný džus nebo nabídnout bylinné čaje,“ doporučila L. Dostálková.

Bílkovin je ve stravě seniorů nedostatek

Sníst dostatečné množství proteinů je pro seniory v běžné praxi často nedosažitelné. Na příjem esenciálních aminokyselin, které si tělo nedokáže samo syntetizovat, jsme odkázáni pouze prostřednictvím stravy. V průběhu nemoci se však jejich potřeba zvyšuje, a to kvůli syntéze imunoglobulinů a transportních proteinů plazmy. Deficit vede k nedostatečnému hojení ran, dekubitům či vzniku otoků a ke zhoršené odezvě imunitního systému. Jak připomíná nutriční terapeutka Dostálková, je nutné pravidelně sledovat hodnoty celkové bílkoviny, albuminu, kreatininu a dusíkové bilance, a to nejen u pacientů s renálním selháním. Nutriční potřeba bílkovin u zdravého seniora se pohybuje kolem 25–35 kcal na 1 kg tělesné hmotnosti. Bílkovinný podíl z celkového denního zastoupení činí cca 1,2 g. Například senior s Alzheimerovou demencí po energetické stránce potřebuje 40–60 kcal na 1 kg tělesné hmotnosti.

Sipping je v u pacientů s malnutricí nenahraditelnou součástí výživy

„Naším cílem je při dobré funkci gastrointestinálního traktu zachovat příjem potravy ústy co nejdéle,” zdůraznila L. Dostálková. Sipping, nutridrink neboli „výživa k popíjení” je indikován u pacientů podvyživených, onkologických a u těch, kteří nezvládají své porce jídla „ujíst”. Příčin je mnoho. Nejčastěji jsou to funkční poruchy, počínaje defektním chrupem, problémy s polykáním nebo dyspepsie a časté průjmy nebo zácpy, které se objevují jako nežádoucí účinek chronicky užívané medikace. Svým nutričním složením s kompletním obsahem živin, vitaminů a stopových prvků tato tekutá výživa případný nedostatek nahradí. Ideální je popíjet nutridrink vychlazený, po malých doušcích, v přestávkách mezi jídly. „Sipping musí pacientovi především chutnat, jinak nám jej tolerovat nebude”, uvedla L. Dostálková s tím, že již existuje mnoho příchutí a variant – například s přídavkem vlákniny, vysokoproteinové pro léčbu dekubitů nebo se sníženým obsahem cukru pro diabetiky.

Dosavadní jídelníček seniorům výrazně neomezujme

Obecně je u starší populace preferována kašovitá, bezezbytková dieta, a to z důvodu zhoršené schopnosti kousání a polykání. „Co se týče výběru surovin, snažíme se zachovat pestrost a hlavně pacientovy oblíbené pokrmy. Vyřazujeme druhy surovin, které jsou tvrdé, tuhé, jako třeba šlachovité druhy mas, ovoce a zeleninu bohaté na slupky a semínka z důvodu rizika aspirace,“ vyjmenovala L. Dostálková a dodala, že vše je otázkou individuální snášenlivosti. Pokrmy je podle ní vhodné vařit doměkka, rozmixovat, propasírovat nebo nakrájet na malé kousky, aby byl senior schopen se najíst sám. Pakliže potřebuje asistenci, je vhodné dopřát mu ze strany personálu dostatek času na konzumaci a případné nedojedené porce zaznamenávat pro vyhodnocení nutriční bilance. Při sestavování nutričního plánu je nutné ke každému pacientovi přistupovat individuálně, zohledňovat jeho klinický a výživový stav a soběstačnost. Správně odebraná anamnéza je klíčem k úspěchu. Ukazatelem nastavené diety nebo detekci rizik malnutrice může být nutriční screening MNA (Minimal Nutritional Assesment) nebo pravidelné antropometrické vyšetření, jako je vážení nebo měření obvodu paže.

Nutriční péče je týmová práce závislá na souhře všech lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků. Změnit od základu celoživotní stravovací návyky v tomto věku je často nereálné. Úkolem nutričních terapeutů je spíše korigovat a navrhnout mírnější dietní úpravy. Opakování je matka moudrosti – pacienti často zapomínají nebo si výživová doporučení vyloží po svém. Je důležité nabídnout jim na talíři barevnou škálu chutných pokrmů, kterou mohou zkonzumovat v příjemném prostředí a povzbudit svůj apetit. Včasná intervence a zahájení nutriční podpory je stěžejní pro odhalení rizik podvýživy a zachování kvality života co nejdéle.

Karolína Vašků, nutriční terapeutka; redakce MEDICAL TRIBUNE CZ