Lékaři se ve své praxi často setkávají s nedostatkem času a neustálým řešením nově příchozích naléhavých úkolů. Ale je skutečně čas tím hlavním problémem, nebo je to spíše otázka prioritizace a struktury? V dnešním článku se podíváme na specifika časových nároků v lékařském prostředí a nabídneme praktické rady, jak si lépe zorganizovat čas. Pokud jste lékař, který se často cítí zahlcený, tento článek je přesně pro vás.

Všichni víme, že zdravotnictví je jedním z nejnáročnějších odvětví, co se týče požadavků na čas, energii a pozornost. Lékaři, sestry, fyzioterapeuti a všichni ostatní zdravotníci dennodenně čelí obrovskému pracovnímu náporu. A to bychom neměli zapomínat na tlak, který přichází s odpovědností za lidské životy. Ale co když je ten tlak příliš velký? Co když se něco tak klíčového, jako je time management, začne hroutit? Bohužel, špatný time management není jen o opožděných termínech nebo zapomenutých schůzkách – může vést až k syndromu vyhoření. A to je něco, čemu bychom se měli za každou cenu vyhnout.

První věc, kterou si musíme uvědomit, je, že lékařský obor má své specifické výzvy. Čas zde není jen o efektivitě, ale také o kvalitě poskytované péče. Organizace času ve zdravotnictví je obzvláště náročná, protože zahrnuje nejen přímou péči o pacienty, ale i administrativu, spolupráci s kolegy, školení a další činnosti, které často bývají podceňovány. A to nemluvíme o zdravém vybalancování času mezi pracovním a osobním životem. To by samo o sobě byl námět na samostatný článek.

Jednou z největších výzev, kterým lékaři čelí, je přesně určit, které úkoly si zaslouží bezprostřední pozornost. To vede k tomu, že mnohdy urgentní úkoly překrývají ty důležité. Často tak slyšíme fráze jako „nemám na nic čas“ či „nestíhám“. Ale co když je to všechno jen jeden velký mýtus?

Je snadné podlehnout dojmu, že máte příliš mnoho práce a příliš málo času. Ale co když čas je jen zrcadlem toho, jak si stanovujete priority? Analýza běžného pracovního dne lékaře ukazuje, že mnozí profesionálové tráví více času na úkolech, které jsou urgentní, ale ne nutně důležité.

Většina lékařů je ve skutečnosti schopna najít v denním rozvrhu časové „díry“. Může se jednat o „zapovídání se“ s kolegy, nebo s pacienty, rušivé telefonáty, nebo čas strávený vyřizováním drobných administrativních úkolů, které by mohly být snadno delegovány. Statistiky ukazují, že lékaři v České republice stráví až 30 % svého pracovního času na úkolech, které by mohli předat jiným, například administrativním pracovníkům¹. To by jim uvolnilo ruce k důležitější práci.

Jedním z nejlepších nástrojů pro efektivní řízení času je Eisenhowerova matice², která rozděluje úkoly do čtyř kvadrantů podle důležitosti a naléhavosti. Skládá se z následujících částí:

• Důležité a naléhavé: Úkoly, které je třeba udělat okamžitě.
• Důležité, ale nenaléhavé: Úkoly, které jsou důležité, ale mohou být naplánovány na později.
• Nenaléhavé, ale důležité: Úkoly, které nejsou naléhavé, ale jsou důležité pro dlouhodobé cíle.
• Nenaléhavé a nedůležité: Úkoly, které mohou být delegovány nebo ignorovány.

Tato matice může být nesmírně užitečná i v lékařské praxi, protože pomáhá lékařům rozlišit mezi tím, co je opravdu důležité, a tím, co se pouze tváří naléhavě.

Špatné rozhodování v této oblasti má však širší dopady. Nesprávná kategorizace úkolů může vést ke snížení kvality péče o pacienty, zanedbání důležitých zdravotních problémů a v konečném důsledku i k již zmíněnému syndromu vyhoření.

Jak tedy lépe řídit svůj čas v ordinaci? Prvním krokem je identifikace časových ztrát. Na co opravdu ztrácíte čas? Jsou to administrativní úkoly, které byste mohli delegovat? Nebo špatně strukturované ordinační hodiny?

Jedním z největších časových úniků jsou administrativní povinnosti. Lékaři tráví neuvěřitelných 20–30 % svého času administrativou², kterou by mohli delegovat na administrativní pracovníky nebo využít moderní elektronické systémy.

Implementace elektronických systémů může být klíčem k efektivnímu řízení času. Existují různé nástroje, které dokážou lékařům pomoci strukturovat své ordinační hodiny, plánovat vyšetření, sledovat pacienty a zpracovávat dokumentaci mnohem rychleji. Velký průlom v této oblasti do budoucna mohou znamenat nástroje umělé inteligence.

Abychom vše nezůstali jen u teorie a ale uvedli i praktické návrhy, zde jsou praktická doporučení, která můžete začít aplikovat ve své praxi:

• Rozdělte svůj den na bloky podle typu činností – například strukturováním ordinačních hodin: diagnostika, preventivní péče, akutní případy apod. Dále si vyhraďte čas na telefonáty, čas na administrativu, e-maily, na vzdělávání atd.
• Efektivní vedení dokumentace: Využívejte elektronické záznamy a postupy, které vám ušetří čas s papírováním.
• Balance mezi akutními případy a plánovanými vyšetřeními: Věnujte dostatek času oběma kategoriím a dbejte na to, aby se navzájem nenarušovaly.

Většina lékařů se soustředí na to, jak zvládnout více úkolů za kratší čas, ale zapomínají na jeden důležitý faktor – psychologický aspekt řízení času. Syndrom vyhoření je čím dál častější ve zdravotnické praxi. Prevence je klíč.

Důležité je stanovit si profesní hranice. Není možné neustále reagovat na všechny urgentní úkoly. Lékaři by měli najít čas na odpočinek a regeneraci, což paradoxně zvyšuje jejich produktivitu a kvalitu práce.

Jak špatný time management vede k vyhoření ve zdravotnictví (a co s tím dělat)

Vyhoření, nebo také burnout, je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání způsobený dlouhodobým stresem. Když mluvíme o zdravotnících, tento stres není jen teoretický. Je každodenní realitou, která často přerůstá do krize. Ztrácí se motivace, energie a radost z práce. A co je horší, zdravotníci s vyhořením mohou začít dělat chyby, což může mít tragické následky.

Podle studie Světové zdravotnické organizace je až 40 % všech zdravotníků v riziku nebo již trpí syndromem vyhoření³. To je alarmující číslo, které ukazuje, že tento problém nelze ignorovat.

Když se podíváme na kořeny vyhoření ve zdravotnictví, jedním z hlavních faktorů je špatný time management. Je snadné se nechat zavalit nekonečným množstvím úkolů, když den vypadá jako nekonečný proud pacientů, telefonátů, dokumentace a schůzek. A to ani nemluvíme o nečekaných krizích, které mohou přijít každou chvíli.

Pokud nemáte efektivní způsob, jak si svůj čas organizovat, hrozí, že se ocitnete v začarovaném kruhu. Neustále se budete cítit zavalení prací, nikdy nebudete mít pocit, že jste stihli všechno, a stres postupně poroste. Toto přetížení následně povede k vyčerpání, cynismu a nakonec k vyhoření.

Špatný time management má v sektoru zdravotní péče dalekosáhlé důsledky. Zde jsou některé z klíčových problémů:

1. Opožděná péče o pacienty – Když lékaři a zdravotníci neefektivně řídí svůj čas, pacienti mohou čekat déle na ošetření. To může vést k frustraci jak pacientů, tak samotných zdravotníků.
2. Zvýšená chybovost – Pracovníci pod tlakem a stresem dělají chyby častěji. A ve zdravotnictví mohou chyby stát životy.
3. Větší stres a vyčerpání – Neustálý pocit, že se nemůžete dostat nad vodu, zvyšuje stres. Tento stres pak často přeroste v dlouhodobé vyčerpání a vyhoření.
4. Pocit ztráty kontroly – Když nemáte svůj čas pod kontrolou, začnete se cítit, že nemáte pod kontrolou ani svůj život. Tento pocit bezmoci je jedním z hlavních psychologických faktorů vedoucích k vyhoření.

Naštěstí existují kroky, jak zlepšit time management a snížit riziko vyhoření. Zaprvé, je důležité si uvědomit, že efektivní time management není o tom stihnout všechno. Je to o tom vědět, co je skutečně důležité, a naučit se říkat "ne".

Závěrem jsou zde tři klíčové strategie, které mohou pomoci:

1. Naučte se prioritizovat: Jak často jste slyšeli, že "nejdůležitější je začít s tím nejtěžším úkolem"? Pravda je, že bez správné prioritizace budete neustále skákat z jednoho úkolu na druhý, aniž byste měli pocit skutečného pokroku. Používejte techniky jako je Eisenhowerova matice (viz výše) nebo princip 80/20 (80 % výsledků pochází z 20 % úsilí). Zaměřte se na to, co má skutečně dopad.
   
   
2. Blokování času: Zkuste si svůj den rozdělit na bloky. Například rezervujte hodinu na administrativu, hodinu na telefonáty a hodinu na pacienty. Tímto způsobem se vyhnete neustálému přepínání mezi úkoly, které vás jen vyčerpává. Časové blokování také pomáhá vytvořit přehledný plán bez nekonečné změti úkolů.
   
   
3. Naučte se říkat "ne": Je to těžké, ale nutné. Nikdo nemůže být všude najednou a dělat všechno. Naučte se nastavovat hranice a vyjasněte si, co je pro vás důležité. Když řeknete "ne" něčemu méně důležitému, umožníte si více času na to, co je klíčové.

Vyhoření je reálné a nebezpečné, ale není to něco, čemu se nelze vyhnout. Efektivní time management je klíčovým prvkem, který může zdravotníkům pomoci udržet rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, snížit stres a předcházet vyhoření³.

Pokud se tedy cítíte přetíženi a máte pocit, že vám vaše práce začíná přerůstat přes hlavu, zastavte se. Zamyslete se nad tím, jak můžete lépe řídit svůj čas. A hlavně, pamatujte na to, že starat se o své duševní zdraví není luxus – je to nezbytnost.

Reference:

¹https://zdravizivot.cz/z-mediciny/umela-inteligence-prebira-administrativu-revoluce-v-lekarske-praxi/4779/

² Covey, S. R. (2015). 7 návyků skutečně efektivních lidí. Management Press. ISBN 978-80-7621-282-6.

³ https://prehlednejsizdravotnictvi.cz/syndrom-vyhoreni-u-zdravotniku/