Spolu s blížím se koncem volebního období současné Poslanecké sněmovny a nadcházejícími sněmovními volbami jsme svědky již tradičního legislativního „závodu“ o to, jaké zákony se ještě stihnou schválit. Mezi horké adepty patří bezesporu i připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o mediálně ostře sledovaný návrh, který se věnuje především podpoře prevence, zajištění lepší dostupnosti stomatologické péče, problematice poskytování a úhrady tzv. přeshraniční péče či (ne)flexibilitě novelizace úhradové regulace zdravotnických prostředků. Velké změny by měly nastat i v oblasti stanovování maximální ceny a úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Novela již byla schválena Poslaneckou sněmovnou, která se intenzivně věnovala především podaným pozměňovacím návrhům, z nichž některé měly v případě jejich přijetí potenciál zásadním způsobem ovlivnit fungování farmaceutického trhu.

V prvé řadě je třeba zmínit legislativní pokus samotného ministra zdravotnictví, který by měl pacientům umožnit to, aby si v případě poskytnutí zdravotních služeb zahrnujících zdravotní služby nehrazené dopláceli pouze rozdíl mezi hrazenou a nehrazenou variantou. Tato problematika je diskutována v souvislosti se zdravotnickými prostředky, u nichž si pacienti v případě zájmu o „lepší“ variantu musí hradit danou zdravotní službu v plné výši, aniž by měli možnost si pouze „připlatit“ za nehrazenou variantu zdravotnického prostředku. Pozměňovací návrh však většina poslanců odmítla, přičemž jejich hlavní argument poukazoval na to, že daná změna by vedla k nežádoucí komercionalizaci zdravotnictví a ruku v ruce s tím i k nepřípustnému narušení principu rovnosti pacientů, resp. pojištěnců.  

Snad ještě více medializovaným pak byl neúspěšný pozměňovací návrh, jehož cílem bylo zakotvení povinnosti označování těhotenských testů nabídkou pomoci neočekávaně těhotným ženám prostřednictvím odkazu na webové stránky Ministerstva zdravotnictví. Proti danému návrhu se vznesla kritika nejen ze strany Ministerstva zdravotnictví, ale i ze strany široké veřejnosti, a tudíž dle očekávání nebyl přijat. V neposlední řadě stojí za zmínku zamítnutý pozměňovací návrh týkající se zlepšení dostupnosti hrazené zdravotní péče poskytované porodními asistentkami ženám v období šestinedělí. K tomu mělo dojít vynětím ostatních výkonů porodních asistentek (spolu s již vyňatým fyziologickým porodem ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče) z povinnosti poskytovat hrazené služby pouze na základě indikace lékaře.

Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění nyní čeká projednání v Senátu, který rozhodne o tom, zda ji „pošle dál“ k podpisu prezidentovi, či zda ji dolní komoře vrátí s pozměňovacími návrhy. V případě úspěšného zakončení legislativního procesu by měla novela nabýt účinnosti již k 1. lednu 2026.