-3217 foto: shutterstock.com

COVID-19

Lockdown a poruchy spánku

7. 4. 2021 - red
Na to, jak se kvalita spánku změnila během pandemie COVID‑19, se v programu virtuálního festivalu Akademie věd ČR Týden mozku 2021 zaměřila prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Regenerace tělesných i duševních sil, paměť, kreativita, imunita, metabolismus či odplavování toxických látek – to vše je významně ovlivněno spánkem. 

Jak prof. Nevšímalová připomněla, ze zahraničních prací se jasně ukazuje, že v průběhu epidemie novým typem koronaviru byl zaznamenán výrazný nárůst depresivních či úzkostných stavů a že nucený „lockdown“, který už zažilo nebo zažívá mnoho zemí po celém světě, vede ke zvýšení počtu živých snů až nočních můr, výskytu insomnie, zhoršení kvality spánku, prodloužení doby usínání a posunu ve smyslu „sleep delay“.

Ženy hůře spí a více užívají hypnotika

„Kupodivu se zdá, že opatření související s uzávěrou, omezením pohybu, prací z domova a podobně mají větší dopad na spánek u žen a také u mladších jedinců,“ komentovala prof. Nevšímalová s odkazem na dotazníkovou studii Becka et al., publikovanou v Journal of Sleep Research 2021. Průzkumu, který byl prováděn ve Francii na přelomu března a dubna 2020, tedy dva týdny po tamním prvním lockdownu, se zúčastnilo 1 005 respondentů starších 18 let, 48 procent tvořili muži, zhruba čtvrtinu lidé mladší 35 let a čtvrtinu osoby žijící v domácnosti samy. Převážná část oslovených neměla prokázánu nákazu SARS‑CoV‑2.

„Z výsledků vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny účastníků zaznamenaly během uzávěry země problémy se spánkem,“ upřesnila přednášející s tím, že ženy přitom udávaly potíže mnohem častěji než muži (81 vs. 66 procent; p < 0,0001), a to i ve smyslu jejich závažnosti a intenzity (31 vs. 16 procent; p < 0,0001). Také respondenti ve věku 18–34 let hlásili podobné obtíže ve větším procentu než starší jedinci (79 vs. 72 procent), přičemž u 60 procent z nich eskalovaly právě při lockdownu. Špatný spánek byl spojen s narušením denních aktivit, nejčastěji u nejvíce znevýhodněných domácností (nízkopříjmových apod.), mladých lidí a nezaměstnaných.

„Dotazníkové šetření též prokázalo, že došlo k signifikantnímu užívání nejrůznějších typů hypnotik či anxiolytik – opět častěji u ženské populace,“ konstatovala prof. Nevšímalová. Během posledních 12 měsíců si léky na spaní bralo 16 procent respondentů (18 procent žen vs. 13 procent mužů, p = 0,02), dvě pětiny z nich s tím začaly na počátku lockdownu.


Za nespavostí stojí stres, úzkost a deprese

Prof. Nevšímalová se dále zmínila o recentní práci z francouzské části Kanady, jejíž závěry publikovali Robillardová et al. v Journal of Sleep Research 2021. V této dotazníkové studii, která proběhla loni mezi 3. dubnem a 24. červnem, bylo osloveno 5 525 osob ve věku 16–95 let, přičemž dvě třetiny tvořily ženy. Autoři zjistili, že došlo k statisticky signifikantnímu zpoždění v čase probuzení, konkrétně o 28 minut, v porovnání s dobou před vypuknutím pandemie (p < 0,001). „Zaznamenán byl klinicky významný nárůst nespavosti – ať už jde o problémy s usínáním, probouzení se uprostřed noci nebo ranní brzké probouzení –, zejména v období uzávěry země,“ poznamenala přednášející a dodala, že jakýkoli typ potíží se spánkem udávala polovina respondentů, zatímco před pandemií to byla zhruba třetina (p < 0,001). Identifikovány byly tři podskupiny s odlišnými profily změn spánkového chování, zjednodušeně nazvané jako „reduced time in bed“, „delayed sleep“ a „extended time in bed“, kdy první dvě jmenované byly častěji asociovány se zhoršením spánku a také s psychologickými obtížemi. „Ukázalo se, že stres, anxieta a deprese jsou hlavní příčinou nespavosti a posunu spánku ve smyslu zpožděné fáze spánku a bdění,“ zdůraznila prof. Nevšímalová.

Na výrazný nárůst (zhruba o třetinu) depresivních nebo úzkostných příznaků během lockdownu již poukázala jedna z prvních italských prací, která byla provedena na počátku pandemie COVID‑19 (Marelliová et al., Journal of Neurology 2020). Vědci z milánské univerzity podrobili dotazníkovému šetření 400 studentů a zaměstnanců, přičemž zjistili významný posun doby usínání i probouzení v období uzávěry výuky, ve smyslu zpoždění fáze spánku a bdění. Narušená kvalita spánku byla znovu výraznější u žen a také u studentů.

V rámci Světového dne spánku, který připadl na 19. března, také European Sleep Research Society zorganizovala seminář věnovaný právě poruchám spánku v kontextu koronavirové pandemie, kde bylo prezentováno mnoho dalších zajímavých výsledků. Prof. Nevšímalová upozornila např. na přednášku dr. Valentiny Alfonsiové z Itálie, která konstatovala, že vysoká frekvence živých snů či nočních můr provází jak jedince s onemocněním COVID‑19, tak i neinfikovanou populaci. O možnosti a účinnosti kognitivně behaviorální terapie v prevenci a léčbě insomnie, která z poruch spánku představuje v současné době asi největší nebezpečí, se pak zmínila dr. Ellemarije Altenaová. Ta prezentovala praktická doporučení pracovní skupiny European CBT‐I Academy – jak obecná, tak specifická pro ženy a děti, zdravotnické profesionály či jiné extrémně vytížené pracovníky.


Poruchy čichu a spánku při COVID‑19

„V souvislosti s akutní infekcí novým typem koronaviru se musíme rovněž zamýšlet nad tím, zda mohou být její projevy rizikem pro rozvoj dalších neurologických onemocnění. Velmi dobře již víme, že u značné části nemocných jsou přítomny poruchy čichu, které jsou zároveň jednou z typických známek některých neurodegenerativních chorob – mimo jiné poruch chování v REM spánku, narkolepsie nebo Parkinsonovy nemoci. Je tedy otázkou, zda spojení čichových obtíží a děsivých snů u některých pacientů pro prodělané infekci SARS‑CoV‑2 někdy v budoucnu nevyústí třeba právě v poruchy chování v REM spánku. Objevují se první náznaky, že by tomu tak mohlo být,“ uzavřela prof. Nevšímalová.


zpět