Rok 2024 je za námi, a tak je vhodné si zrekapitulovat, co se v legislativě událo za uplynulých 12 měsíců. V dnešním článku si rok 2024 stručně projdeme a zároveň se podíváme na to, jaké změny nás v oblasti zdravotnictví a farmacie čekají v roce 2025.

Co nám přinesl rok 2024? 

Začátek roku byl ve znamení pracovního práva. S počátkem roku 2024 totiž vešla v účinnost novela zákoníku práce, která zakotvila do právního řádu dovolenou pro „dohodáře“. Pro zdravotnictví se jednalo o zásadní téma, neboť na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti pracuje nejen značná část pomocného personálu, ale rovněž část zdravotnických pracovníků a lékařů. Z důvodu širokého rozptylu hodin odpracovaných „dohodáři“ novela zavedla pro účely výpočtu dovolené fiktivní pracovní týden o délce 20 hodin. Nárok na dovolenou pak vzniká až ve chvíli, kdy „dohodář“ odpracuje 80 hodin. Po splnění této podmínky má „dohodář“ právo na 1/52 výměry dovolené za každých reálně odpracovaných 20 hodin. Čerpání dovolené je pak podřízeno obecným pravidlům. Dále platí, že pro účely dovolené se hodiny odpracované na základě více dohod uzavřených s jedním zaměstnancem nesčítají, a tudíž se nárok na dovolenou posuzuje ve vztahu ke každé dohodě samostatně.

Pro zdravotnické právo bylo významné únorové soudní rozhodnutí, ve kterém se soud zabýval tzv. výjimečnou úhradou podle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Soud se v daném případě postavil za pacienta, který žádal o proplacení léčivého přípravku Kimmtrak v souvislosti s melanomem pravého oka s prokázanou generalizací do kostí a jater, pojišťovna však konstatovala absenci úhrady dané léčby. Soud se v odůvodnění zabýval třemi podmínkami tzv. výjimečné úhrady, tedy absencí úhrady dané léčby, výjimečností případu a jedinou možností léčby z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. Posuzoval zejména kritérium jediné možné léčby a uvedl, že léčba nemusí být výrazně účinnější než jiné alternativy, ale stačí, aby byla účinnější do určité míry. Vzhledem k tomu, že pacient měl méně běžnou mutaci onemocnění, soud shledal jeho případ dostatečně výjimečným pro splnění všech podmínek výjimečné úhrady.

Pro lékaře bylo jistě důležité rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve kterém soud podpořil právo lékaře ukončit péči o pacienta pro nerespektování vnitřního řádu. V tomto případě se soud zabýval situací, kdy se agresivní pacient domáhal opětovného ošetření poté, co poskytovatel ukončil pacientovi poskytování zdravotních služeb právě z důvodu agresivního a urážlivého chování. Soud zdůraznil, že pacient má právo svobodné volby poskytovatele, zatímco poskytovatel může odmítnout pacienta pouze ze zákonem stanovených důvodů. Pro zachování principu rovnosti stran musí být poskytovateli dána možnost, jak smluvní vztah ukončit a chránit se prostřednictvím vnitřního řádu před pacienty, kteří poskytovatele nerespektují, nedodržují jeho pokyny, narušují poskytování péče a chovají se hrubě a vulgárně. Vnitřní řád slouží jako nástroj pro vymezení akceptovatelného chování pacienta, a pokud pacient tento rámec překročí, může to být důvodem k ukončení péče.

Pro oblast farmacie byla pak zcela zásadní novela zákon o léčivech, která zavedla tzv. safety stocks, tedy zásoby minimálního objemu léčiv, které by měl držitel rozhodnutí o registraci dodat na trh i po přerušení či úplném ukončení dodávek takového přípravku na trh. Úpravy se dočkaly také podmínky dovozu i cizojazyčných šarží „OTC“ a „Rx“ léčivých přípravků, kdy bylo umožněno dodání léčivého přípravku, jehož označení na obalu a příbalová informace nejsou v českém jazyce, čímž se výslovně umožňuje povolení dovozu cizojazyčné šarže i u volně prodejných léčivých přípravků.

Významnou legislativní novinkou je rovněž zakotvení telemedicíny do českého právního řádu. Nová úprava tohoto institutu je účinná od 1. října 2024 a umožňuje poskytování zdravotních služeb na dálku prostřednictvím telekomunikačních technologií, tedy bez fyzické přítomnosti pacienta za použití informačních a telekomunikačních technologií nebo zdravotnického prostředku. Současně nové znění zákona nastavuje podmínky pro využití tohoto institutu, když určuje, že telemedicínské zdravotní služby mohou být poskytovány pouze tehdy, jsou-li splněny technické požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace. Komunikační kanál musí být šifrovaný a je nezbytné, aby bylo zajištěno prokázání identity komunikujících stran. Identita může být prokázána například kontrolní otázkou nebo vizuálně. Záznam komunikace pak může být poskytovatelem nahráván jen se souhlasem pacienta.

A na co se můžeme těšit v roce 2025? 

Které právní předpisy se vyplatí sledovat v roce 2025? Oblast zdravotnictví a farmacie se bude dále vyvíjet především v oblasti veřejného zdravotního pojištění či digitalizace.

Ke dni 1. ledna 2025 nabyde účinnosti novela zákona č. 48/1997 Sb. k HTA, která do českého právního řádu implementuje evropské nařízení o společném klinickém hodnocení. Společné klinické hodnocení má zamezit duplicitnímu předkládání údajů a zlepšit přístup k léčbě, neboť plánuje sjednocení přípravy klinické části k hodnocení zdravotnických technologií. Novela obsahuje také nový systém sledování limitů započitatelných doplatků přímo během výdeje v lékárně v rámci systému eRecept, který byl do návrhu zákona vložen pozměňovacím návrhem.

Na začátku října roku 2024 vláda schválila novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví. V roce 2025 tak budeme moci sledovat legislativní proces a schvalování tohoto zákona, který zavádí např. EZKartu, eŽádanku nebo sdílený zdravotní záznam. Elektronická žádanka umožní lékaři sledovat v systému ostatní žádanky pacienta a jejich stav, a zefektivní tak poskytování zdravotních služeb. EZKarta již v praxi běží a zákon by jí měl přinést pevný zákonný rámec.

Vášnivé diskuse odborné i laické veřejnosti lze očekávat u tzv. velké Válkovy novely, která zásadním způsobem zasahuje do zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nejdůležitějšími pilíři novely mají být podpora prevence, zajišťování dostupnosti stomatologické péče a poskytování a úhrada přeshraniční péče.