Spolu s blížícím se koncem roku 2023 přichází období tradičního „bilancování“ toho, co všechno se za těch uplynulých 12 měsíců událo. A kdy jindy než právě v rámci tohoto období je vhodné se podívat na to, jaké novinky nám tento rok přinesl v oblasti zdravotní péče, farmacie a pracovního práva. Neméně důležité však je i to, na co je potřeba se připravit pro nadcházející rok 2024.

Co nám přinesl rok 2023?

V oblasti zdravotní péče je nutné upozornit především na zbrusu nový metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví týkající se přítomnosti rodiče při poskytování zdravotních služeb dítěti. Vydání tohoto pokynu předcházelo mimo jiné i několik mediálních případů vztahujících se k tomuto citlivému tématu. Z praktického pohledu jsou pro poskytovatele zdravotních služeb i rodiče důležité závěry o právu na přítomnost rodiče u hospitalizovaného dítěte. Rodiči by měl být v takových případech nabídnut pobyt společně s dítětem. Ministerstvo v rámci pokynu i v obecné rovině zdůraznilo právo dítěte na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, a to nejen mimo návštěvní hodiny zařízení, ale kupříkladu i u předoperační péče. Naopak samotnou přítomnost rodiče na operačním sále pokyn až na výjimky nepřipouští.

Ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb, a to zejména těm, v jejichž zařízení jsou prováděny operační zákroky, je důležité zmínit v průběhu roku vydané soudní rozhodnutí týkající se informovaného souhlasu pacienta. Soud totiž v daném případě vystavil pomyslnou stopku praktikám, kdy nemocnice pacientovi v den plánované operace předá k podpisu několikastránkový informovaný souhlas a tímto považuje celý proces poučení pacienta za splněný. Podle soudu je důležitou součástí poučení pacienta osobní prvek v podobě konzultace s lékařem. Ten by měl pacientovi vše srozumitelně vysvětlit a poskytnout mu prostor pro doplňující dotazy. V opačném případě se poskytovatel vystavuje riziku toho, že pacientem udělený souhlas nebude splňovat podmínky stanovené platnou legislativou, a operační zákrok tak bude proveden protiprávně bez souhlasu pacienta.

Ve světě farmacie rozvířily vody závěry šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o stavu trhu s „Rx“ léčivy, tj. s léčivými přípravky podléhajícími povinné preskripci hrazenými z veřejného zdravotního pojištění. ÚOHS se mimo jiné věnoval tzv. DTH (direct to hospital) a DTP (direct to pharmacy) modelům distribuce léčiv, jejichž prostřednictvím jsou léčivé přípravky dodávány přímo do lékáren či nemocnic bez mezičlánku v podobě distributora. Navzdory mnohým očekáváním dospěl úřad k závěru, že tyto modely nejsou v rozporu s hospodářskou soutěží. Do budoucna pak ÚOHS zdůraznil důležitost role účinné látky při předepisování léčivých přípravků. Místo konkrétního léčivého přípravku by mělo být poptávání a předepisování zaměřeno výhradně na účinnou látku a v souvislosti s tím by měly lékárny pacientům nabízet a vydávat primárně levnější varianty léčiv (tzv. generika).

V neposlední řadě je třeba zmínit převratné změny v pracovněprávní oblasti, které přinesla nově účinná novela zákoníku práce. Nejzásadnější novinky dopadají především na tzv. dohodáře, tj. na zaměstnance pracující pro své zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce (DPP) či v režimu dohody o pracovní činnosti (DPČ). Postavení „dohodářů“ se prostřednictvím novely poměrně zásadně přiblížilo pozici běžných zaměstnanců, jelikož nově mají nárok na dovolenou, právo na rozvržení pracovní doby (za dodržení veškerých povinných odpočinků mezi směnami), a v neposlední řadě i právo na příplatky za práci ve svátek, noční práci a za práci o sobotách a nedělích. Všechny tyto změny jsou účinné již od 1. října 2023, a to až na novinku v podobě dovolené, která nabývá účinnosti symbolicky až k 1. lednu 2024.

Pro úplnost lze zmínit změnu účinnou již od počátku roku 2023, která se týká pracovnělékařských prohlídek pro zaměstnance spadající do první a druhé kategorie rizikovosti práce. U těchto zaměstnanců došlo k úplnému zrušení povinných pravidelných pracovnělékařských prohlídek, které jsou nyní zachovány pouze na bázi dobrovolnosti. Vstupní lékařské prohlídky těchto zaměstnanců však zůstávají i nadále ve stejném režimu.

A na co se můžeme těšit v roce 2024?

Vzhledem k tomu, že se čtyřleté volební období zákonodárců z dolní komory přehouplo do druhé poloviny, lze očekávat, že se v roce 2024 konečně dočkáme přijetí (a možná i účinnosti) některých nově připravovaných zákonů dopadajících jak na oblast farmacie, tak na oblast zdravotní péče.

Poskytovatelé zdravotních služeb by měli zbystřit především v souvislosti s připravovanou novelou zákona o zdravotních službách, jejímž cílem je komplexní úprava tzv. telemedicíny. Telemedicínské služby, podle návrhu zákona definované jako „zdravotní služby, které jsou poskytovány na dálku za použití informačních a telekomunikačních technologií nebo zdravotnického prostředku“, by mělo být možné poskytovat i mimo zdravotnické zařízení, avšak pouze za současného dodržení poměrně přísných podmínek týkajících se mimo jiné i zabezpečení komunikačního kanálu mezi pacientem a lékařem.

Nejen lékárníky, ale bezesporu i mnohé další subjekty působící v oblasti farmacie určitě zaujme připravovaná novela zákona o léčivech, jejímž hlavním cílem je zajištění dostupnosti léčiv pro pacienty. Novela v této souvislosti navrhuje zavedení dvou zcela nových institutů. Prvním z nich jsou tzv. safety stocks alias bezpečnostní zásoby představující minimální objem léčiva, které by měl držitel rozhodnutí o registraci dodat na trh i po přerušení či úplném ukončení dodávek takového přípravku na trh. Druhou navrhovanou novinkou jsou tzv. léčivé přípravky s omezenou dostupností, na které by se měla vztahovat speciální pravidla zahrnující především zákaz jejich vývozu do zahraničí či povinnost distributora dodat takové léky lékárně do dvou dnů od jejich objednání.

V oblasti pracovněprávní nejsou v tuto chvíli připravovány žádné zásadní změny. V souvislosti s nástupem nového roku je tak nutné počítat především s již zmíněným nárokem na dovolenou i u zaměstnanců pracujících „na dohodu“. Nicméně, vzhledem k zásadním dopadům, jež měla novela zákoníku práce na oblast zdravotnictví, nelze vyloučit, že se v tomto ohledu neobjeví legislativní iniciativa, která by ještě do celé situace důraznějším způsobem promluvila.