Pacienti s infarktem myokardu po celém světě se vyhýbají nemocnicím nebo lékařskou pomoc vyhledají až příliš pozdě na to, aby jim život zachraňující léčba pomohla. 

Podle rozsáhlého celosvětového průzkumu Evropské kardiologické společnosti (ESC) klesl v době vypuknutí pandemie COVID‑19 počet pacientů s infarktem myokardu, kteří vyhledají neodkladnou nemocniční péči, o více než 50 procent. Podrobná data byla publikována v European Heart Journal – Quality of Care and Clinical Outcomes (EHJ – QCCO) a graficky prezentována online. Průzkum ESC byl proveden v polovině dubna u 3 101 zdravotnických pracovníků ze 141 zemí.

„Jde o dosud nejsilnější důkaz o vedlejších škodách způsobených pandemií COVID‑19. Strach z nákazy koronavirem znamená, že i lidé postižení infarktem, kteří jsou v přímém ohrožení života, se příliš bojí jít do nemocnice na život zachraňující zákrok. Veřejnosti se nedostalo dostatečného ujištění, že bylo vynaloženo veškeré úsilí na zajištění čistých nemocničních prostor pro pacienty bez COVID‑19. Návštěvě nemocnice se vyhýbají i přesto, že riziko úmrtí na infarkt myokardu je mnohem větší než riziko úmrtí na COVID‑19. Navíc pokud pacienti s infarktem myokardu přijdou do nemocničního zařízení včas, lze úmrtí díky včas nasazené terapii do značné míry předejít. To, čeho jsme svědky, jsou zbytečné ztráty životů. Naší prioritou musí být tento trend zastavit, musíme pokračovat v záchraně životů, které umíme zachránit,“ uvedla prof. Barbara Casadei, prezidentka ESC.

Při nejzávažnějších infarktech, známých jako infarkty myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI), dochází k zablokování hlavní koronární tepny. Naléhavá léčba – buď pomocí stentu, nebo léků ničících sraženinu – obnovuje průtok krve, zachraňuje životy a zabraňuje postižení. Zpoždění takovéhoto zákroku způsobuje nevratné poškození srdečního svalu a podstatně zvyšuje riziko srdečního selhání a úmrtí. Podle většiny nemocničních lékařů a sester, kteří se do průzkumu ESC zapojili, došlo ve srovnání s obdobím před krizí COVID‑19 k významnému poklesu počtu pacientů, kteří s vážnými infarkty myokardu do nemocnice přicházeli. V průměru se jednalo o padesátiprocentní pokles. Tyto výsledky byly konzistentní napříč regiony, jen v Jižní Americe se pokles blížil dokonce k 60 procentům. Většina respondentů navíc uvedla, že z těch pacientů, kteří nakonec přišli do nemocnice, jich 48 procent dorazilo později než v době potřebné pro naléhavou léčbu. Přes 68 procent respondentů uvedlo, že jejich kardiologické oddělení bylo zcela nebo částečně restrukturalizováno pro potřeby pandemie COVID‑19.

Další samostatný průzkum intervenčních kardiologů zjistil, že u pacientů se srdečními příhodami došlo během pandemie ke 28procentnímu nárůstu život ohrožujících komplikací. Tento průzkum provedený Evropskou asociací perkutánních kardiovaskulárních intervencí (EAPCI) byl proveden v prvních dvou dubnových týdnech za účasti více než 600 intervenčních kardiologů z 84 zemí. Téměř polovina respondentů uvedla, že obnovení průtoku krve bylo zpožděno právě kvůli obavám z COVID‑19, což pravděpodobně povede k postižení a předčasnému úmrtí těchto pacientů.

„Zpoždění, se kterým se u pacientů s infarktem myokardu přicházejících do nemocnice setkáváme, má významné škodlivé důsledky. Pacienti, kteří nereagují okamžitě, jsou nakonec při příjezdu do nemocnice v mnohem horším stavu a často přijedou již pozdě na to, aby mohli těžit ze záchranné léčby, kterou můžeme poskytovat,“ uvedl prezident EAPCI profesor Dariusz Dudek. „Neváhejte, pokud máte příznaky infarktu myokardu, zavolejte pohotovost, každá minuta se počítá,“ dodává.

Průzkum EAPCI také odhalil, že v průběhu pandemie COVID‑19 výrazně klesl počet dalších terapeutických postupů. Operace srdečních chlopní a další procedury musejí být podle prof. Dudka obnoveny co nejrychleji, jakmile to místní situace COVID‑19 dovolí. Jedině tak je podle něho možné vyhnout se zbytečnému utrpení a úmrtí.

Podle profesorky Casadei je třeba se zabývat obavami pacientů z toho, že mohou být v nemocnici nakaženi. Musí být nezbytně zajištěno, aby v nemocničních zařízeních, kam jsou přijímáni pacienti s infarkty myokardu nebo cévními mozkovými příhodami, bylo riziko infekce koronavirem minimalizováno. Jak zdůraznila, v případě bolestí na hrudi nebo jiných příznaků infarktu myokardu, jako je bolest v levé paži, krku, bolest zad, žaludku nebo ramen, které přetrvávají déle než 15 minut, je třeba volat lékařskou pomoc. „Nezapomeňte, že úmrtnost na COVID‑19 je desetkrát nižší než u neléčeného infarktu. A rychlé léčení infarktu funguje,“ připomíná.