S jistou mírou nadsázky lze říci, že především v posledních letech takřka nemine měsíc, kdy by se v mediálním prostoru neobjevilo téma domácího porodu. Jedná se o stále aktuálnější problematiku, k níž se střídavě vyjadřují lékaři, porodní asistentky, zákonodárci, různé odborné organizace, a v neposlední řadě samozřejmě i samotné pacientky. Do průběžně probíhající diskuze pomyslně přispěl i Ústavní soud, a to v souvislosti s ústavní stížností podanou jednou porodní asistentkou. Přelomový závěr, který soud v této otázce vyslovil, je poměrně trefně vystižen nadpisem tiskové zprávy uveřejněné na webových stránkách soudu: „Porodní asistentky mohou vést domácí porody. Při poskytování této služby však nepůjde o poskytování zdravotní péče.“

Na začátku celého případu stála porodní asistentka, která se po krajském úřadu domáhala udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru porodní asistentka, a to ve formě domácí péče. Úřad jí sice oprávnění udělil, avšak s omezujícím dodatkem v podobě textu „úkony bez vedení porodů“. Úřad a následně i soudy, u nichž se porodní asistentka tomuto postupu bránila, byly totiž toho názoru, že zdravotní služby v podobě vedení fyziologického porodu lze poskytovat pouze v odpovídajícím způsobem vybavených zdravotnických zařízeních, a tudíž není přípustné, aby byla daná služba poskytována mimo ně. 

Ústavní soud však došel k poměrně překvapivému závěru, a to že aktuální právní úprava „vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí (vyjma překotných porodů) nepovažuje za zdravotní péči, a tedy ani za zdravotní službu“. Ve vztahu k porodní asistentce – stěžovatelce tak Ústavní soud k žádnému kroku nepřistoupil, jelikož z jeho pohledu „je nerozhodné, zda omezující dodatek „úkony bez vedení porodu“ v oprávnění k poskytování zdravotních služeb stěžovatelky figuruje“, či nikoli. Ve vztahu k odborné i široké veřejnosti se tím však otevřel zcela nový směr, podle něhož rodičky „mohou v domácím prostředí využít služeb odborníka vzdělaného v oblasti porodnictví (tedy i porodních asistentek), pouze z pohledu stávající úpravy nepůjde o poskytování zdravotní péče“. Dané rozhodnutí je zčásti možné vnímat i jako pomyslný apel na zákonodárce, aby se celé situace chopili a problematiku domácích porodů výslovně legislativně upravili.