Prevence kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi: Co by měl vědět pacient?

Souhrn

Evropská kardiologická společnost (ESC) vydala v roce 2021 doporučené postupy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi (2021 ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice), které kladou mimo jiné důraz na komunikaci s pacientem. V rámci letošního kongresu ESC bylo vydáno doporučení, co by měl sám pacient vědět o svém kardiovaskulárním riziku – cílem je zajistit co nevyšší adherenci k doporučeným opatřením pro snížení kardiovaskulárního rizika. (Kap Kardiol 2022; 14: 2–3)

Klíčová slova

·  adherence  ·  doporučené postupy  ·  Evropská kardiologická společnost  ·  kardiovaskulární onemocnění  ·  kardiovaskulární riziko

Původní doporučené postupy (z roku 2021) jsou určeny zdravotnickým profesionálům, jsou značně rozsáhlé (110 stran) a obsahují velmi detailní diagnosticko‑terapeutické postupy.

Nový dokument je naopak určen pro jedince s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) nebo s rizikem rozvoje kardiovaskulárního onemocnění (kardiovaskulárním rizikem) a vychází z výše citovaných odborných doporučených postupů. Evropská kardiologická společnost předpokládá, že tato příručka je napsána jazykem srozumitelným laikům – pacientům, a nabídne tak průvodce po kardiovaskulárních rizicích a způsobech jejich snížení. Na druhou stranu si neklade za cíl poskytnout zcela vyčerpávající informace a zájemce dále odkazuje na stránky www.healthy‑heart.org (v angličtině).

Účelem nového dokumentu je především přispět k porozumění pacienta tomu, jak se posuzuje kardiovaskulární riziko a jak lze předcházet KVO. Díky získaným znalostem se pak nemocný může spolu s lékařem podílet na rozhodování o léčbě.

Problematika je uvedena všeobecným schématem kardiovaskulární prevence. Cíli pro všechny jedince, bez ohledu na výši kardiovaskulárního rizika, jsou:

• zanechání kouření,
• změny týkající se životosprávy (dieta, fyzická aktivita a snížení tělesné hmotnosti),
• dosažení výše systolického krevního tlaku < 160 mm Hg.

Další doporučená opatření pak vycházejí ze stanovení výše kardiovaskulárního rizika u konkrétního pacienta podle rizikových faktorů (RF): věk, krevní tlak, koncentrace non‑HDL cholesterolu, kouření a dalších RF na základě SCORE2 (resp. použití kalkulátoru rizika). Podle odhadnutého rizika pak lékař vede diskuzi s pacientem o navrhovaných opatřeních a případné farmakoterapii.

Dvanáct klíčových bodů z doporučených postupů:

1. Primární je stanovení výše kardiovaskulárního rizika, tedy pravděpodobnosti výskytu jakéhokoli projevu KVO (infarkt myokardu, iktus apod.) v desetiletém časovém horizontu. Osobám bez KVO s určitou výší kardiovaskulárního rizika je pak doporučena primární prevence, pacienti se známým KVO podstupují sekundární prevenci stejně jako pacienti s vysoce rizikovými komorbiditami pro KVO (diabetes, chronické onemocnění ledvin), kteří zatím nemají KVO.

2. U osob bez KVO může být stanoveno kardiovaskulární riziko jako nízké, střední, vysoké nebo velmi vysoké podle přítomnosti RF. Ve velmi vysokém riziku jsou lidé se známým KVO.

3. Navržená opatření musejí být založena na sdíleném rozhodnutí mezi lékařem a pacientem.

4. Všem bez rozdílu výše kardiovaskulárního rizika je doporučeno zanechat kouření, dodržovat zásady zdravé životosprávy (nekouření, optimalizace hmotnosti a provozování pravidelné fyzické aktivity).

5. Všichni dospělí by měli provozovat alespoň 150–300 mi­nut týdně středně intenzivní fyzickou aktivitu nebo 75–150 minut vysoce intenzivní fyzickou aktivitu. Jakýkoli pohyb je lepší než žádný.

6. Zdravé stravování (středomořská dieta nebo jí podobná), maximum 100 g alkoholu týdně.

7. Farmakoterapie ke snížení kardiovaskulárního rizika (terapie hypertenze, hypercholesterolemie apod.) u pacientů s KVO a u osob bez KVO, ale ve vysokém kardiovaskulárním riziku. Zde je důležité sdílené rozhodnutí o léčbě.

8. Stanovení cílových hodnot podle výše kardiovaskulárního rizika. Čím vyšší je kardiovaskulární riziko, tím nižší jsou cílové hodnoty.

9. Evropská kardiologická společnost navrhuje dosáhnout cílových hodnot cestou postupných kroků. Konečnými cíli jsou:

• systolický krevní tlak < 130 mm Hg (u léčených),
• LDL cholesterol ≤ 1,8 mmol/l u lidí s vysokým kardiovaskulárním rizikem a ≤ 1,4 u pacientů s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem.

10. Statiny jsou lékem první volby u hypercholesterolemie.

11. Snížení systolického krevního tlaku u osob ≤ 70 let na 120–130 mm Hg a u osob starších 70 let by systolický krevní tlak neměl přesáhnout 140 mm Hg. Cílový diastolický krevní tlak činí 80 mm Hg a méně. V léčbě hypertenze se doporučuje kombinace dvou antihypertenziv.

12. U pacientů s diabetem je cílem dosáhnout optimalizované kompenzace (glykovaný hemoglobin ≤ 7,0 %/53 mmol/mol). Lékem volby je metformin u lidí bez KVO, u diabetiků s KVO se doporučují agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP‑1 RA) a inhibitory sodíko‑glukózových kotransportérů 2 (SGLT2).

Brožuru uzavírá kazuistika muže (53 let) bez jakékoli medikace se středním kardiovaskulárním rizikem, která dokumentuje, jak stanovit výši kardiovaskulárního rizika na základě SCORE2.

Ambicí tohoto dokumentu ESC je poskytnout průvodce nejen cílovými parametry u osob s různým kardiovaskulárním rizikem, ale především komunikační návod k usnadnění sdíleného rozhodnutí lékaře a pacienta.

Literatura

Konstantinos C. Koskinas et al. ESC Clinical Practice Guidelines on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice: What Patients Need to Know. ESC 2022. https://www.escardio.org/Guidelines/guidelines‑for‑patients