Měření krevního tlaku v domácím prostředí

Souhrn 

Podle současných evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze je třeba diagnózu hypertenze ověřit opakovaným měřením krevního tlaku v ordinaci lékaře (zdravotnickém zařízení) nebo provést 24h monitoraci krevního tlaku nebo měření krevního tlaku v domácím prostředí, kdy si měření krevního tlaku provádí jedinec sám v domácím prostředí, eventuálně s pomocí rodinných příslušníků. Reproducibilita měření krevního tlaku v domácím prostředí je srovnatelná s 24h ambulantní monitorací krevního tlaku. Hypertenzí indukované orgánové poškození je v těsnějším vztahu s hodnotami krevního tlaku získanými v domácím prostředí než s hodnotami naměřenými v ordinaci lékaře. Většina přístrojů určených pro měření krevního tlaku v domácím prostředí měří tlak na oscilometrickém principu, můžeme doporučit pouze přístroje, které byly validovány podle mezinárodních protokolů. Za hypertenzi při měření krevního tlaku v domácím prostředí považujeme hodnoty ≥ 135/85 mm Hg. (Kap Kardiol 2022; 14: 16–19)

Klíčová slova

· hypertenze · potvrzení diagnózy hypertenze · 24hodinová monitorace krevního tlaku

Měřením krevního tlaku (TK) v domácím prostředí (home blood pressure monitoring, HBPM) rozumíme měření krevního tlaku, které si provádí jedinec sám ve svém domácím prostředí. Měření krevního tlaku prováděná v lékárnách nebo na pracovištích tedy nejsou HBPM. Definici HBPM nesplňuje ani měření TK prováděné zdravotnickým personálem v domácím prostředí. V případě dětí nebo osob, které potřebují asistenci s měřením TK, např. v důsledku kognitivní dysfunkce, mohou pomoci rodinní příslušníci.¹

Hodnoty krevního tlaku naměřené v domácím prostředí by měly být v ideálním případě ukládány do paměti přístroje na měření TK nebo do přímo připojeného mobilního telefonu, případně přímo přenášeny k ošetřujícímu lékaři ke zhodnocení. Pokud toto není možné, pacienti by měli přinášet hodnoty TK zaznamenané v písemné podobě. Měla by následovat diskuse mezi měřenou osobou a ošetřujícím lékařem, eventuálně zdravotní sestrou ke stanovení dalšího léčebného plánu.

Reproducibilita všech měření TK stoupá s počtem provedených měření, a proto jednou z výhod HBPM ve srovnání s měřením TK v ordinaci lékaře je větší počet naměřených hodnot. Reproducibilita HBPM je srovnatelná s 24h ambulantní monitorací TK (ambulatory blood pressure monitoring, ABPM).

Prognostický význam HBPM

Hypertenzí indukované orgánové poškození je v těsnějším vztahu s HBPM než s měřením hodnot v ordinaci lékaře. Platí to především pro hypertrofii levé komory, zvýšenou tloušťku intimy‑medie karotických tepen i pro zvýšenou exkreci albuminu. HBPM je také v těsnějším vztahu k predikci cévních mozkových příhod (CMP) a konečného stadia onemocnění ledvin (end‑stage kidney disease, ESKD) než měření TK v ordinaci lékaře.

Výhody a nevýhody HBPM

HBPM vyžaduje aktivní kooperaci ze strany pacienta, a může tak být zvláště účinné v ovlivnění přístupu pacienta k hypertenzi a zlepšení compliance s úpravou životosprávy a adherence k antihypertenzní léčbě. Užívání HBPM tak může snížit počet návštěv v ordinaci lékaře. HBPM se osvědčilo v době pandemie covidu‑19, kdy byl v řadě případů v důsledku lock­dow­nu omezen kontakt mezi pacientem a ošetřujícím lékařem. Tab. 1 uvádí situace, kdy je HBPM spojeno s určitými obtížemi. Zvlášť zdůrazňujeme nepřesnost měření u arytmií, zejména u fibrilace síní, na které se výrazně podílí velká variabilita hodnot TK, která kolísá s každým srdečním úderem. Podle stávajících evropských doporučení je třeba se vyhnout automatickému měření TK na oscilometrickém principu.² 

Následně publikovaná metaanalýza ukázala, že jak manuálně prováděné auskultační měření TK, tak automatické měření na oscilometrickém principu predikuje CMP a embolizaci u pacientů s fibrilací síní.³ Vzhledem k variabilitě hodnot TK je doporučeno provádět tři místo dvou měření v domácím prostředí. Byly vyvinuty přístroje pro HBPM, které jsou vybaveny speciálním algoritmem pro detekci fibrilace síní při rutinním měření automatickými přístroji.

Přístroje na měření TK v domácím prostředí

Většina užívaných přístrojů měří TK na oscilometrickém principu. Je třeba používat přístroje, které byly validovány podle mezinárodních protokolů a podrobnější aktualizované informace lze nalézt na webové stránce www.stridebp.org. Upřednostňujeme přístroje, u kterých se přikládá manžeta na paži. Přístroje s manžetou přikládanou na zápěstí jsou považovány za nespolehlivé, ale mohou být použity u velmi obézních osob, které by vyžadovaly optimálně kónickou manžetu, která však není běžně k dispozici.⁴

Je třeba upozornit na to, že přístroje na měření TK starší než čtyři roky jsou velmi pravděpodobně nepřesné.

Nositelné přístroje (wearable devices) / bezmanžetové přístroje

Nově se objevují přístroje, které umožňují měřit TK bez použití manžety. Senzory těchto přístrojů se přikládají přímo na tělo (hrudník, obličej, paže, zápěstí nebo prst). TK registrují kontinuálně nebo nárazově za použití různých metod registrace a zpracování signálu. Protože tyto přístroje nebyly validovány podle mezinárodních protokolů, informace z nich získané mají pouze orientační charakter.

Optimální schéma pro HBPM

Optimální schéma měření TK v domácím prostředí uvádí tab. 2.

Prahové a cílové hodnoty TK pro HBPM

Prahovou hodnotou pro hypertenzi při HBPM je hodnota ³ 135/85 mm Hg, která odpovídá hodnotě TK měřené v ordinaci lékaře ³ 140/90 mm Hg. Cílem léčby hypertenze je dosáhnout při HBPM hodnoty 125–130/< 80 mm Hg u většiny pacientů.

Porovnání 24h monitorace krevního tlaku a HBPM

Podle současných evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze je třeba diagnózu hypertenze ověřit opakovaným měřením v ordinaci lékaře (zdravotnickém zařízení) nebo provést 24h monitoraci TK nebo HBPM (obr. 1).⁴ 

Tyto metody nejsou kompetitivní, nýbrž se navzájem doplňují. Jejich vzájemné srovnání uvádí tab. 3.

HBPM v nočních hodinách

Technologický pokrok přístrojů pro HBPM umožnil automatické měření TK v době spánku. Dostupné výsledky ukazují korelaci a podobnost hodnot TK ve spánku získaných HBPM a ABPM. Tři automatická měření v noci v průběhu dvou nocí (celkem šest hodnot TK ve spánku) se jeví jako minimální požadavek pro spolehlivé zhodnocení HBPM v noční době. Noční HBPM se zdá být spolehlivou a schůdnou alternativou ABPM pro detekci hypertenze v nočních hodinách a odhalení non‑dippers.

Závěr

HBPM zlepšuje reproducibilitu měření TK, je v těsnějším vztahu s hypertenzí indukovaným orgánovým poškozením než hodnoty TK naměřené v ordinaci lékaře. Zlepšuje compliance k úpravě životosprávy a adherenci k užívání antihypertenziv. Lze doporučit pouze přístroje, které byly validovány podle mezinárodních protokolů. Za hypertenzi při HBPM považujeme hodnoty ≥ 135/85 mm Hg. Cílem léčby hypertenze je dosáhnout při HBPM hodnoty 125–130/< 80 mm Hg u většiny pacientů.

Literatura

 1. Parati G, Stergiou GS, Bilo G, et al.; Working Group on Blood Pressure Monitoring and Cardiovascular Variability of the European Society of Hypertension. Home blood pressure monitoring: methodology, clinical relevance and practical application: a 2021 position paper by the Working Group on Blood Pressure Monitoring and Cardiovascular Variability of the European Society of Hypertension. J Hypertens 2021;39:1742–1767.

 2. Williams B, Mancia G, Spiering W, et al. 2018 Practice guidelines for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension and the European Society of Cardiology: ESH/ESC Task Force for the Management of Arterial Hypertension. J Hypertens 2018;36:2284–2309.

 3. Stergiou GS, Kyriakoulis KG, Stambolliu E, et al. Blood pressure measurement in atrial fibrillation: review and meta‑analysis of evidence on accuracy and clinical relevance. J Hypertens 2019;37:2430–2441.

 4. Mlíková Seidlerová J. Víme, čím měříme krevní tlak? In: Widimský J a kol. Arteriální hypertenze – současné klinické trendy XVIII. Praha: Triton, 2020:13–21.