Top Medical Stories 2011

Dr. Harlan M . Krumholz, šéfredaktor časopisu Journal Watch, který je vydáván jako separátní výtisk k časopisu The New England Journal of Medicine, nabídl čtenářům výběr článků, které byly v roce 2011 vyhodnoceny jako nejzajímavější a nejvýznamnější v devíti oborech. T yto články ukazují směr vývoje lékařské vědy, zejména v klinických oborech. V ýběr provedli šéfredaktoři sekcí kardiologie, dermatologie, intenzivní péče, gastroenterologie, nemocniční medicíny, infekce, neurologie, onkologie a hematologie a ženského lékařství. V sekci Kardiologie bylo celkem 12 prací a z ostatních oborů jsem přidal ještě dva referáty s kardiologickou problematikou.

Srovnání koronárních bypassů s medikamentózní léčbou u pacientů s dysfunkcí levé komory způsobené ischémií

Autoři studie STICH sledovali po dobu 56 měsíců 1 212 pacientů s ejekční frakcí levé komory < 35 % a zjistili, že mortalita pacientů ze skupiny léčené bypassem a léčené medikamentózně se nelišila. Rozdíl v mortalitě se neobjevil ani u skupiny, kterou rozdělili podle viability myokardu. Mortalita pacientů ve skupině s viabilním myokardem byla 37 % oproti pacientům ve skupině s nízkou viabilitou, kde dosáhla 51 %, ale nebyl nalezen rozdíl v mortalitě podle způsobu léčení.

Závěr: Aortokoronární bypas může akutně snížit mortalitu pacientů s ischemicky vyvolanou systolickou dysfunkcí levé komory, ale ve srovnání s medikamantózní léčbou jejich život neprodlouží.

Je katetrizační implantace aortální chlopně alternací vysoce riskantní operace?

Tato první randomizovaná studie u 669 pacientů průměrného věku 84 let ukázala, že i přes vzestup rizika mozkového, srdečního a cévního poškození je TAVI indikovaná i u pacientů pokročilého věku s těžkou aortální stenózou.

Existuje u mitrální regurgitace jiná metoda než nůž?

Práce se opírá o výsledky studie EVEREST I a II. Perkutánní technika, kterou se zavede transseptálně do levé síně katétr a svorkou se upraví mitrální regurgitace, je sice méně anatomicky dokonalá než chirurgické řešení, ale není nebezpečná a klinické výsledky perkutánní a chirurgické techniky jsou srovnatelné.

Medikamentózní léčení u pacientů před perkutánní koronární intervencí

Původní studie COURAGE z roku 2007 ukázala, že výsledky u pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční léčených pouze medikamentózně nebyly horší než u pacientů léčených perkutánní koronární intervencí. Tato studie zahrnující 293 795 pacientů prokázala, že medikamentózní léčba se za poslední čtyři roky nezlepšila a nesnížil se ani počet PCI.

Podávání niacinu nezlepšilo ischemickou chorobu srdeční

Ve studii sponzorované NIH byly u 3 414 pacientů s prokázanou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) testovány výhody podávání kyseliny nikotinové s prodlouženým účinkem. Studie byla přerušena za tři roky, protože podávání niacinu nemělo žádné pozitivní výsledky na ICHS, ale přineslo více cévních mozkových příhod. Stejné výsledky bylo možno pozorovat nejen v této sekundární preventivní studii, ale také v primární prevenci.

Kolchicin se osvědčil u opakovaných perikarditid

O perikarditidě je známo, že se v 10–30 % opakuje. Kolchicin snížil signifikantně návrat perikarditidy (24 % oproti 55 % při podávání placeba), počet recidiv perikarditidy za 18 měsíců (0,1 oproti 1,0), interval mezi druhým návratem perikarditidy (2,5 měsíce oproti 1,0 měsíce).

Závěr: Podávání kolchicinu je bezpečnou a dobrou léčbou recidivující perikarditidy.

Dalšími články v sekci Kardiologie byly: Funkční mitrální regurgitace způsobená fibrilací síní; Diuretická léčba akutní dekompenzace srdečního selhání; Nesiritid neprospívá pacientům s akutním srdečním selháním; PCI v amerických nemocnicích; O warfarinu; Implantabilní zařízení při rezistentní hypertenzi.

Z neurologických top stories byla pro kardiology zajímavá práce o tom, zda „Léčit hypertenzi bezprostředně po cévní mozkové příhodě, nebo až později“. Zvýšený krevní tlak po cévní mozkové příhodě měl, podle literatury, velmi špatnou prognózu a zvýšené riziko recidivy mozkové příhody. Současné nálezy ukazují, že léčba hypertenze v prvních sedmi dnech po cévní mozkové příhodě se neprojevila snížením úmrtnosti. V komentáři je však uvedeno, že podání antihypertenzní léčby v týdnu po iktu brání jeho recidivě, i když nemá vliv na úmrtnost postižených.

V sekci Náhlé příhody mne zaujala práce o vlivu „Podání adrenalinu při srdeční zástavě“. Australská studie s 534 dospělými v průměrném věku 65 let ukázala, že podání adrenalinu při první pomoci významně zvýšilo počet nemocných, jimž se vrátila normální spontánní cirkulace (23,5 % oproti 8,4 % při podání placeba). Rovněž se zvětšil počet nemocných, kteří byli přivezeni do nemocnice (25,4 % oproti 13,0 % při podání placeba). Počet těch, kteří přežili pobyt v nemocnici, byl rovněž vyšší po adrenalinu, i když nesignifikantně (4,0 % proti 1,9 % po podání placeba).

(Citace článků jsou k dispozici u autora)

zpět