Diagnóza karcinomu výrazně zvyšuje počet sebevražd a kardiovaskulárních úmrtí

Článek z dubna tohoto roku v časopisu New England Journal of Medicine mi připomněl nedávnou bolestnou událost, kterou jsem zažil u svého spolužáka, lékaře. Začalo to tím, že si – podle něj – při malém úrazu zlomil klíční kost a narazil hrudník. Při dalším vyšetření bylo zjištěno, že nejde o úraz, ale o zhoubný nádor. Realisticky říkal, že mu zbývá asi pět let života a že si je musí užít. Místo toho se ocitl na koronární jednotce s infarktem myokardu a za pár dní od sdělení diagnózy nádoru zemřel na srdeční selhání. Přitom neměl před osudným oznámením diagnózy žádné kardiální problémy.

K podobnému závěru, že po sdělení diagnózy karcinomu do týdne umírá daleko větší počet osob na kardiovaskulární chorobu nebo sebevraždou, dospěli švédští vědci. Ti vyhledali v registru úmrtí v posledních 15 letech do roku 2006 mezi více než šesti miliony obyvatel osoby, které spáchaly sebevraždu nebo zemřely na kardiovaskulární onemocnění v prvním týdnu po sdělení diagnózy karcinomu. Během tohoto prvního týdne po sdělení diagnózy spáchalo sebevraždu 12,6krát (RR 12,6; 95% CI 8,6–17,8) více osob s karcinomem než bez něj. Stejná skupina pacientů zemřela v prvním týdne po diagnóze karcinomu 5,6krát (RR 5,6; 95% CI 5,2–5,9) častěji na kardiovaskulární příhodu než osoby bez karcinomu. Zvýšená tendence ke kardiovaskulární komplikaci pokračuje přibližně po šest měsíců od oznámení diagnózy karcinomu a tendence k sebevraždě dokonce po celý rok. Nejvyšší riziko sebevraždy bylo nalezeno u nejrizikovějších typů karcinomu, např. při plicním karcinomu bylo 12,3krát vyšší než u osob bez karcinomů, zatímco u kožních nádorů se zvýšilo pouze 1,4krát. U kardiovaskulárních onemocnění tomu bylo přibližně stejně. Nebezpečí bylo větší u mladších osob než u seniorů. Osoby mladší než 55 let měly 11,9krát vyšší riziko kardiovaskulárního úmrtí, ale senioři mezi 65 a 74 lety měli riziko pouze 5,2krát vyšší.

Autoři uvádějí, že oznámení diagnózy karcinomu je značně stresující a může vyvolat jak kardiovaskulární komplikaci, tak vyšší počet sebevražd. Pro tuto příčinu, a nikoli pro delší a neúspěšné léčení karcinomu, svědčí skutečnost, že počet kardiovaskulárních komplikací a sebevražd je nejvyšší brzy po oznámení diagnózy, a tento počet se postupně zmenšuje. Počet sebevražd byl zvýšen zejména u osob, které měly již dříve psychiatrické problémy. Pro příčinu nárůstu obou rizik, kterou by měl být psychický stres, se vyslovilo několik komentátorů.

Domnívám se, že u nás, natož v jižněji položených zemích, nemusí být situace stejná jako v chladném Švédsku, kde je více tmy než slunečního jasu. Přitom mě napadá, jestli to opatrné sdělování stresující diagnózy, které bylo zvykem v našich poměrech, oproti otevřenému a okamžitému sdělení nepříznivé diagnózy, jak je zvykem v Americe, není přece jen výhodnější.

Fang F, et al. Suicide and cardiovascular death after a cancer diagnosis. N Engl J Med 2012;366:1310–1318.