Výsledky léčení insuficientní aortální bioprotézy

V současné době se při náhradě aortální chlopně používá raději biologická protéza než mechanická aortální chlopeň. Zvláště to platí pro operace v mladém věku, kdy použití mechanické chlopně vyžaduje doživotní podávání protisrážlivých léků. Tento postup není nutný u bioprotézy, která však má větší riziko degenerace a vyžaduje časné a většinou opakované reoperace. Proti tomu však mluví nedávná práce, která srovnávala dlouhodobé přežívání po implantaci mechanické chlopně nebo bioprotézy ve věku 50–69 let.1 Při analýze výsledků operací u 1 001 párů, kterým byla voperována mechanická chlopeň nebo bioprotéza, nenašli žádný rozdíl v počtu úmrtí, délce přežívání (přežívání 15 let: u bioprotézy 60,6 %, u mechanické chlopně 62,1%) ani v počtu iktů (7,7 % u bioprotéz a 8,6 % u mechanických chlopní). Během 15letého sledování byl poněkud větší počet reoperací u bioprotéz (12 %) než u mechanických chlopní (6 %). U mechanických chlopní, vyžadujících po celý život protisrážlivou terapii, bylo naopak více epizod krvácení (13 % proti 7 %). Třicetidenní přežívání po cévní mozkové příhodě bylo 19 %, po velkém krvácení 13 % a po reoperaci 9,0 %. Nejlepší způsob, jak odstranit potíže vzniklé degenerací chlopní, je nová operace. Stav některých pacientů však přináší velké riziko, zvláště pro pokročilý věk, a proto se nabízí použití TAVI (Transcatheter Aortic Valve Implantation). Ve studii uveřejněné v JAMA je uvedeno, že TAVI byla použita pro léčení degenerované aortální bioprotézy u 459 pacientů. Valve-in-valve katetrizační implantace byla provedena v 55 centrech. Věk pacientů byl 77,6 (SD 9,8) let.2 Příčinou selhávání bioprotézy byla v 39,4 % stenóza, v 30,3 % regurgitace a v 30,3 % byly nalezeny obě příčiny. Do jednoho měsíce po katetrizační valve-in-valve implantaci 7,6 % pacientů zemřelo, 1,7 % mělo rozsáhlý iktus, ale celkem 313 pacientů, což je 92,6 % žilo a mělo NYHA I nebo II. Nejhorší jednoroční přežívání měli pacienti se stenotickou chlopní (76,6 % úmrtí). Pacienti s kombinovanou poruchou bioprotézy měli poněkud menší úmrtnost (83,9 %) a nejlepší výsledek zaznamenala regurgitující bioprotéza. U ní za jeden rok po katetrizační implantaci nové aortální chlopně přežívalo 91,2 % pacientů. Příčinou úmrtnosti za první rok po transplantaci byla malá původní bioprotéza (? 21 mm) a pacienti s dominující chlopenní stenózou způsobenou chirurgickým zákrokem. Jednoroční přežívání u pacientů, kterým byla provedena katetrizační valve-in-valve implantace pro degenerovanou bioprotézu, bylo 83,2 %.

1. Chiang Y, Chikwe J, Moskowitz AJ, et al. Survival and long-term outcomes following bioprosthetic vs mechanical aortic valve replacement in patients aged 50 to 69 years. JAMA 2014;312:1323–1329. doi:10.1001/jama.2014.12679. 2. Dvir D, Webb JG, Bleiziff er S, et al. Transcatheter Aortic Valve Implantation in Failed Bioprosthetic Surgical Valves. JAMA 2014 ;312:162–170. doi:10.1001/jama.2014.7246.