Při léčbě cévní mozkové příhody rozhoduje čas

Podle studie uveřejněné v JAMA již pouze malé zkrácení času mezi vznikem cévní mozkové příhody (CMP) a její léčbou rozhoduje u ischemického iktu o konečném výsledku léčení. Randomizované studie ukázaly, že výsledky léčby po podání tkáňového plasminového aktivátoru (tPA) u ischemické CMP jsou časově závislé. V této studii bylo analyzováno 58 353 pacientů s ischemickým iktem, kteří dostali intravenózně tPA během 4,5 hodin. Obrovský počet pacientů byl soustředěn z 1 395 nemocnic od roku 2003 do března roku 2012 (Get With Guidelines-Stroke Program). Medián věku pacientů byl 72 let. Ženy mírně převažovaly (50,3 %). Č as, než došlo k podání tPA (OTT ), byl v průměru 144 minut. Celkem 5 404 (9,3 %) pacientů mělo OTT < 90 min, 45 029 (72,2 %) mělo OTT v rozmezí 91–180 min a 7 920 (13,6 %) 181–270 min. Podle National Institutes of Health Stroke Scale měli pacienti s kratším OTT těžší průběh CMP, byli přivezeni sanitkou a iktus je postihl v pracovní době.

Celkem 8,8 % pacientů zemřelo v nemocnici, 4,9 % mělo krvácení do mozku, 33,4 % bylo propuštěno po vyšetření v nemocnici a 38,6 % bylo propuštěno z nemocnice po hospitalizaci domů. Čím kratší byl OTT , tím lepší byly všechny výsledky. Každých 15 minut, o něž se zkrátil čas k aplikaci tPA po začátku iktu, se snižovala pravděpodobnost úmrtí i intrakraniálního krvácení (OR 0,96) a zvyšovala možnost odejít na vlastních nohou po propuštění z nemocnice (OR 1,04).

Závěr: Časná trombolytická léčba snižuje mortalitu na ischemickou formu CMP a mozkové krvácení. Zlepšuje také konečné výsledky léčení. Z těchto důvodů je primárně důležité co nejvíce zkrátit dobu mezi začátkem ataky CMP a podáním tPA.

Saver JL, Fonarow G C, Smith EE , et al. Time to treatment with intravenous tissue plasminogen activator and outcome from acute ischemic stroke. JAMA 2013;309:2480–2488.