Implantace aortální chlopně transkatetrizační technikou

Stenóza aortální chlopně (AS) je nejčastější chlopenní vadou. Dosud byla jedinou léčbou u těžké nebo symptomatické AS kardiochirurgie s použitím mimotělního oběhu. V posledních letech se kardiochirurgie provádí u stále starších pacientů. Jak vyplývá z Euro Heart Survey je však přibližně u 30 % nemocných, zejména u pacientů, kteří mají kromě AS velmi závažné jiné choroby, kardiochirurgie kontraindikována. Z toho vyplynula snaha najít způsob nechirurgického řešení AS u těchto pacientů.

První perkutánní transkatetrizační implantaci aortální chlopně u člověka popsal v roce 2002 v časopise Circulation A. Cribier se spolupracovníky. Od té doby byla tato technika použita na řadě pracovišť. Transkatetrizační metoda, která nenahrazuje starou stenotickou aortální chlopeň, ale implantuje do aortálního anulu aortální protézu, se provádí buď retrográdním transfemorálním přístupem, nebo transapikálním přístupem z apexu levé komory po anterolaterální torakotomii.

V současné době jsou k dispozici dvě verze implantovaných chlopní: jedna s třemi cípy z hovězího perikardu, která se v místě implantace roztáhne nafouknutím balonu, a druhá s třemi cípy z vepřového perikardu upevněného v nitinolovém stentu, který se sám expanduje.

Výsledky u selektovaných pacientů jsou v 90 % úspěšné. Úmrtnost do 30 dnů se pohybuje v rozmezí 5–18 %. Dobře fungující chlopeň byla nalezena echokardiografickým vyšetřením 6–12 měsíců po implantaci. Embolické komplikace, jmenovitě iktus, byly nalezeny častěji po transfemorálním než po transapikálním přístupu. Perspektivy metody transkatetrizační implantace aortální chlopně autor vidí ve zdokonalení zavaděče, zmenšení velikosti zaváděné protézy a ve zlepšení kvality zobrazovacích technik.

Al-Attar N. Implantation of the aortic valve by transcatheter techniques. E-Journal of Cardiology Practice 2008;6,No 29.