Na snížení závažnosti cévní mozkové příhody stačí pouze nepatrná tělesná aktivita

Studie Reinholdssonové a spol. z Götenborgu opětovaně prokázala, že na závažnost cévního mozkového postižení má nejhorší vliv nízká tělesná aktivita, ale na zlepšení cévní mozkové příhody není potřeba vyvíjet velké ani mírné úsilí, ale že stačí pouze nízká tělesná aktivita. Výzkumníci retrospektivně studovali 925 osob, z toho 45 % žen průměrného věku 73 let. Všechny osoby prodělaly mírnou formu iktu, v 93,8 % ischemickou. Více než polovina z nich (52 %) nevyvíjela žádnou tělesnou aktivitu. Autoři se nezaměřili na to, jak se od této tělesně neaktivní skupiny lišily osoby s řízeným středním nebo vysokým tělesným zatížením. Zajímali je pouze ti pacienti, kteří vyvíjeli jakoukoli nepatrnou tělesnou aktivitu, jakou je chůze, celkem po dobu nejméně čtyř hodin týdně.

Studie ukázala, že i nepatrná tělesná aktivita zlepšuje výsledky CMP. Při větším tělesném zatížení nezjistili lepší výsledek. Výsledek nebyl ovlivněn ani potenciálními rizikovými faktory včetně pohlaví, kouření, diabetu, ani léčbou statiny, případně antihypertenzivy. Výrazně lepší výsledky měla pouze jakákoli tělesná aktivita a nižší věk.

Nevýhodou studie jsou možné chyby při retrospektivním hlášení tělesné aktivity nebo v důsledku cévní mozkové příhody.

Reinholdsson M, Palstam MA, Sunnerhagen KS. Prestroke physical activity could influence acute stroke severity (part of PAPSIGOT). Neurology 2018, September 19.