Střídmé pití alkoholu snižuje výskyt a kardiovaskulární komplikace diabetes mellitus 2. typu
SOUHRN
Střídmé pití alkoholu se projevuje snížením nebo opožděním nástupu diabetes mellitus 2. typu. Naopak nadměrná konzumace alkoholu nejen že výskyt diabetu nesnižuje, ale naopak ho zvyšuje. Alkohol se velmi příznivě uplatňuje také snížením rizika onemocnění a úmrtí na infarkt myokardu u mužů i žen s diabetem 2. typu. Stejný výsledek byl prokázán také u osob pokročilého věku. Z těchto důvodů Americká diabetologická společnost konstatovala, že střídmé pití alkoholu působí příznivě na diabetes mellitus 2. typu. (Kap Kardiol 2009; 1: 104–106)
KLÍČOVÁ SLOVA
| diabetes mellitus 2. typu | alkohol | kardiovaskulární riziko | výskyt
Až do roku 1979 nebyl v zásadě žádný důvod pro to, aby lékaři pití alkoholu podporovali, přestože se sporadicky objevovaly zmínky o příznivém vlivu alkoholu např. při bolestech u srdce (poprvé William Heberden v roce 1786) nebo při vzniku aterosklerózy (R. C. Cabot, 1904). Zásadní práce Raimonda Pearla, který již v roce 1926 v knize „ Alkohol a dlouhověkost“ poprvé uvedl, že úmrtnost prudce klesá při pití malého množství alkoholu, aby při větším pití opět stoupala, nevzbudila zásadní pozornost, i když už tehdy Pearl objevil závislost úmrtnosti na pití alkoholu ve tvaru písmene „U“, která platí dodnes. Tenkrát však ještě netušil, že snížení úmrtnosti je způsobeno převážně snížením úmrtnosti na infarkt myokardu.
Skeptický názor lékařů k pití alkoholu defi nitivně změnila studie Selwyna St. Legera, kterou publikoval v roce 1979. Statistika St. Legera jednoznačně prokázala, že v zemích kolem Středozemního moře, kde se převážně pije víno, je daleko nižší úmrtnost ze srdečních příčin než v zemích, ve kterých se víno nepije. V roce 1991 pak prohlásil profesor Serge Renaud z Lyonu, že příčinou téměř třikrát nižší úmrtnosti na infarkt myokardu ve Francii než ve Spojených státech amerických je pití vína. Přitom Francouzi se rozhodně nestravují zdravěji než Američané, spotřebují téměř čtyřikrát více másla, třikrát více tučného masa, mají nesmírně v oblibě tučné sýry a paštiky a kouří daleko více než Američané. Média tento fenomén nazvala „francouzský paradox“. Od té doby se začalo vztahu mezi pitím alkoholu a kardiovaskulární úmrtností věnovat podstatně více pozornosti.
Nálezy, že alkohol je jednoznačně prospěšný v prevenci infarktu myokardu, byly od té doby potvrzeny na řadě nejvýznamnějších světových pracovišť. Více než sto originálních studií ukázalo, že mírné pití alkoholu snižuje riziko infarktu myokardu o 30–50 %. V současné době již nikdo o příznivém vlivu pití malého množství alkoholu na riziko koronárního úmrtí nepochybuje. Dokonce se prokázalo, že pití alkoholu snižuje nejen výskyt infarktu myokardu, ale také téměř dvojnásobně snižuje výskyt cévních mozkových příhod a omezuje riziko hypertenze. Mírné pití vína dokáže snížit nejen kardiovaskulární, ale také celkovou úmrtnost. Kdybychom zvolili dva jedince se stejným rizikem, z nichž jeden je abstinent a druhý pije mírné množství alkoholu, prokázali bychom, že osoba mírně popíjející alkohol žije přibližně o čtyři roky déle než osoba abstinující.
V 70. letech 20. století bylo prokázáno, že mezi vysoce rizikové faktory výskytu infarktu myokardu a úmrtí na něj patří jednoznačně diabetes mellitus. Překvapením bylo posléze zjištění, že mírná spotřeba alkoholu u diabetiků toto riziko významně snižuje. Střídmá konzumace alkoholu nezlepšovala pouze prognózu diabetiků, ale omezovala také riziko vzniku diabetes mellitus 2. typu. Přesto ještě řada lékařů pití alkoholu diabetikům nedoporučuje.
Bojí se, že při dietě výrazně omezující dodávku cukru může pití vína, které obsahuje různě velké množství zbytkového cukru, tuto dietu narušovat. Dalším důvodem by mohla být obava z interakce alkoholu s některými léky, protože alkohol může interferovat s účinkem perorálních antidiabetik i inzulinu. Posledním důvodem by mohla být obecně platná zásada, že žádný nemocný by neměl pít alkohol. V současné době však průkaz příznivého účinku střídmého popíjení alkoholu na vznik a průběh diabetu 2. typu pokročil natolik, že zákaz pití malého množství alkoholu u diabetiků již není vůbec oprávněn, a naopak by měli být nejen všichni diabetici, ale také osoby se zvýšeným rizikem vzniku diabetu důkladně seznámeni s výsledky studií výskytu a prognózy diabetu a poučeni o výhodách střídmé konzumace alkoholu.
Vliv střídmého pití alkoholu na vznik diabetu 2. typu
Studie o střídmém pití alkoholu prokázaly, že mírné popíjení alkoholu snižuje výskyt diabetes mellitus 2. typu. Vybrali jsme pouze reprezentativní studie, které dokumentují snížení počtu nově vzniklých onemocnění u konzumentů alkoholu ve srovnání s osobami, které popírají jakoukoli konzumaci alkoholu.
Andrea Howardová se spolupracovníky v metaanalytické studii 974 pramenů publikovaných od roku 1966 až do roku 2003 zjistila, že u zdravých osob starších než 19 let, které pily 1–3 alkoholické drinky denně, pokleslo riziko výskytu diabetu 2. typu o 33–56 % ve srovnání s abstinenty. O rok později Koppes vypočítal z metaanalýzy studií z Japonska, Finska, USA, Holandska, Německa a Anglie zahrnujících 369 862 osob, že muži i ženy, kteří konzumovali 6–48 g alkoholu denně, měli o 30 % nižší výskyt diabetu ve srovnání s abstinenty.
Následovaly další práce:
- Harvardská studie cca 110 000 žen ve věku 25–42 let, sledovaných déle než 10 let – snížení výskytu diabetu o 60 %;
- studie cca 23 000 finských dvojčat – poloviční pravděpodobnost výskytu diabetu 2. typu;
- studie 21 000 lékařů, sledovaných 12 let – riziko vzniku diabetu bylo sníženo;
- studie 8 663 mužů sledovaných 25 let – snížený výskyt diabetes mellitus 2. typu;
- holandská studie žen sledovaných šest let – riziko vývoje diabetu 2. typu se významně snížilo;
- australská studie – obdobné výsledky.
Z tohoto přehledu literatury vyplývá, že již nelze pochybovat o skutečnosti, že střídmé pití alkoholu zamezí, nebo alespoň oddálí vznik diabetes mellitus 2. typu.
Výskyt diabetu při nadměrném pití
Údaje o příznivém důsledku pití malého množství alkoholu na vznik diabetes mellitus 2. typu neplatí při nadměrném pití. Existují varovné studie, které ukazují, že po nadměrném pití, na rozdíl od mírné konzumace alkoholu, se vyskytuje diabetes mellitus 2. typu mnohem častěji.
V americké studii z několika center byl nalezen zvýšený výskyt diabetes mellitus po pití již více než 21 drinků alkoholu za týden, tj. přepočteno více než tři drinky za den. Dále již ve zmíněné metaanalýze 15 studií z různých zemí, které dohromady zahrnovaly 369 862 osob a byly sledovány 12 let, se při větším než střídmém pití alkoholu popsaný příznivý účinek na výskyt diabetu 2. typu již neobjevoval. Při konzumaci více než tří drinků alkoholu denně se naopak výskyt diabetu o 43 % zvyšoval.
Co je mírné pití alkoholu
Je velmi obtížné určit přiměřené množství alkoholu, které je ještě zdraví prospěšné. Do značné míry záleží na zvycích i kultuře jednotlivých národů, a proto se doporučené množství v jednotlivých zemích liší. Na základě rozsáhlých studií v zemích s podobnými podmínkami lze doporučit u nás denně 20 g alkoholu pro ženy a 40 g alkoholu pro muže, což odpovídá přibližně 2 dl vína pro ženy a 4 dl pro muže pravidelně každý den.
Vliv mírného pití na kardiovaskulární úmrtnost u diabetiků 2. typu
Již Howardová se spolupracovníky ve své metaanalýze 974 publikací, kterou jsme uvedli mezi studiemi o výskytu diabetu, prokázala, že mírné pití alkoholu provází nejen snížení výskytu diabetu, ale o 34–55 % snižuje u prokázaných diabetiků také úmrtnost na infarkt myokardu.
Stěžejní studie o vztahu mezi spotřebou alkoholu a úmrtností z kardiovaskulárních příčin provedla skupina z oddělení preventivní medicíny Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v letech 1984 až 1996 u téměř 87 938 amerických lékařů začleněných do Physicians’ Health Study. Z nich mělo 2 790, tj. 3,2 %, diagnostikován diabetes mellitus 2. typu. Do studie bylo zahrnuto 21 852 osob. V průměru byli sledováni po dobu 5,5 let. Úmrtnost na infarkt myokardu u všech mužů, nejen diabetiků, kteří pili alkohol denně, poklesla o 39 %. Při multi variační analýze činil pokles až 41 %, a nebylo to ovlivněno věkem, hmotností, kouřením, podáváním kyseliny acetylsalicylové, hypertenzí ani koncentrací cholesterolu nebo rozdíly v tělesné aktivitě. U pacientů s prokázaným diabetem byl pokles relativního rizika ještě výraznější než ve skupině všech sledovaných, nebo u kohorty osob, které neměly diabetes mellitus. Mnohorozměrová analýza prokázala u diabetiků relativní riziko 0,42 (95% CI 0,23–0,77).
Ze stejného pracoviště pochází také studie provedená u 5 103 diabetiček z celkového počtu 121 700 žen v Nurses’ Health Study. Sledování trvalo od roku 1980 do roku 1994. Autoři zjistili, že u diabetiček, které střídmě pily alkohol, ve srovnání s ženami, které alkohol nepily, bylo relativní riziko infarktu myokardu při spotřebě alkoholu ? 5 g za den sníženo na 0,48 (95% CI 0,32–0,72). Toto snížené riziko infarktu bylo při stejné spotřebě alkoholu ještě o něco nižší (0,45; 95% CI 0,29–068) při multi variační analýze, která brala v úvahu body mass index, kouření, rodinnou zátěž infarktem myokardu, hypertenzi, hypercholesterolémii, užívání kyseliny acetylsalicylové a různých vitaminů, menopauzu a tělesnou aktivitu.
Riziko úmrtí na infarkt myokardu u diabetiků pokročilého věku
U osob pokročilého věku, kteří nemají diabetes mellitus, bylo jednoznačně prokázáno, že střídmé popíjení alkoholu ve srovnání s abstinencí má příznivý vliv na délku přežívání, zlepšuje mozkovou kapacitu, dovednost a tělesnou sílu.
Jak je to s rizikem úmrtí na ischemickou chorobu srdeční u diabetiků 2. typu v pozdním věku ukázala studie z Wisconsinu. Studii provádělo 457 lékařů, kteří identifi kovali 10 135 diabetiků. Z nich bylo zařazeno do studie 983 osob v průměrném věku 68,6 (± 11,0) let. Většinou (v 55 %) to byly ženy. Sledování trvalo 12,3 let, od roku 1984. Konzumenti pouze nepatrného množství alkoholu (méně než 2 g čistého alkoholu za den, což je méně než jeden drink týdně) měli relativní riziko úmrtí na infarkt myokardu sníženo na 0,54 (95% IS 0,33–0,90). U pijáků jednoho drinku denně, což je 14 nebo více gramů čistého alkoholu denně, pokleslo relativní riziko až na 0,21 (95% IS 0,09–0,48). Výsledky neovlivnila ani standardizace vzhledem k řadě dalších faktorů.
Tento výrazný pokles rizika úmrtí na ischemickou chorobu srdeční u starších diabetiků jednoznačně prokazuje, že pití malého množství alkoholu snižuje riziko úmrtí na srdeční postižení také u osob pokročilého věku, u nichž se vyvinul diabetes mellitus až v pozdním věku.
Na závěr si dovolujeme citovat stanovisko Americké diabetologické společnosti, která na základě všech dosavadních výsledků o vztahu mezi výskytem kardiovaskulárních komplikací diabetu 2. typu a úmrtností na ně na jedné straně a pitím alkoholu u diabetiků na straně druhé přijala jednoznačný závěr, že mírná nebo střední konzumace alkoholu vede u diabetiků 2. typu ke snížení rizika ischemické choroby srdeční.
LITERATURA
1. Ajani UA, Gaziano JM, Lotufo PA, et al. Alcohol consumption and risk of coronary heart disease by diabetes status. Circulation 2000;102:500–550.
2. Bartoš V. Alkohol a diabetes. Diab Metab Endokrin Výživa 2008;3:123–128.
3. Beulens JWJ, Stolky RP, van der Schouw ZT. Alcohol consumption and risk of type 2 diabetes among older women. Diabetes Care 2005;28:2933–2938.
4. Carlsson S, Hammar R, Grill V, et al. Alcohol consumption and the incidence of type 2 diabetes: a 20-year follow-up of the Finnish twin cohort study. Diabetes Care 2003;26:2785–2790.
5. Cawthon PM, Fink HA, Barrett-Connor E, et al. Alcohol use, physical performance, and functional limitations in older men. J Am Geriatr Soc 2007;55:212–220.
6. Hodge AM, English DR, O’Dea K, et al. Alcohol intake, consumption pattern and beverage type, and the risk of type 2 diabetes. Diabet Med 2006;23:690–697.
7. Howard AA, Amsten JH, Gourevitch MN. Effect of alcohol consumption on diabetes mellitus. Ann Intern Med 2004;140:211–219.
8. Kannel WB, McGee DL. Diabetes and cardiovascular disease. The Framingham study. JAMA 1979;241:2035–2038.
9. Koppes LL, Dekker JM, Hendriks HF, et al. Moderate alcohol consumption lowers the risk of type 2 diabetes: a meta-analysis of prospective observational studies. Diabetes Care 2005;28:719–725.
10. Lapidus L, Bengtsson C, Bergfors E, et al. Alcohol intake among women and its relationship to diabetes incidence and all-cause mortality: the 32-year follow-up of a population study of women in Gothenburg, Sweden. Diabetes Care 2005;28:2230–2235.
11. Marfella R, Cacciapuoti F, Siniscalchi M, et al. Effect of moderate red wine intake on cardiac prognosis after recent acute myocardial infarction of subjects with type 2 diabetes mellitus. Diabet Med 2006;23:974–981.
12. Solomon CG, Hu FB, Stampfer MJ, et al. Moderate alcohol consumption and risk of coronary heart disease among women with type 2 diabetes mellitus. Circulation 2000;102:494–499.
13. Šamánek M, Urbanová Z. Dvě tváře alkoholu. Jeho příznivá tvář. Kap Kardiol 2009;1:6470.
14. Šamánek M, Urbanová Z. Pít či nepít. Pití vína a srdeční infarkt. Praha:Radix, 2003.
15. Valmadrid ChT, Klein R, Moss SE, et al. Alcohol intake and risk of coronary heart disease mortality in persons with older-onset diabetes mellitus. JAMA 1999;282:239–246.
ADRESA PRO KORESPONDENCI
Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., Dětské kardiocentrum FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: milan.samanek@lfmotol.cuni.cz
zpět