Projekt FIAKR

Úvod

Hypertenze je nejčastější kardiovaskulární (KV) onemocnění, které postihuje 20–50 % dospělé populace; ve věku nad 50 let trpí hypertenzí více než 50 % osob.¹ Přítomnost hypertenze výrazně zvyšuje riziko cévních mozkových a koronárních příhod, srdečního a renálního selhání a ischemické choroby dolních končetin.² Data z observačních studií zahrnujících jeden milion jedinců prokázala, že počty úmrtí na ischemickou chorobu srdeční i cévní mozkové příhody se zvyšují postupně a lineárně již od hodnot systolického TK 115 mm Hg a diastolického TK 75 mm Hg.³ V současné době je v celosvětovém měřítku 54 % cévních mozkových a 47 % koronárních příhod připisováno systolickému krevnímu tlaku > 115 mm Hg.⁴

Cílem projektu FIAKR (Farmakologická Intervence rizikových faktorů a Absolutní Kardiovaskulární Riziko) je zjistit prevalenci a incidenci hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v reprezentativním vzorku dospělé populace okresů Náchod a Mladá Boleslav a u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem (? 5 % podle tabulek SCORE pro Českou republiku) důsledně aplikovat všechna preventivní opatření včetně medikamentózních podle platných doporučených postupů pro všeobecné praktické lékaře. V minulém čísle Kapitol z kardiologie pro praktické lékaře byl uveřejněn plán projektu a vstupní data 1 068 pojištěnců ZP Škoda, zařazených do projektu FIAKR v okrese Mladá Boleslav.⁵ Cílem tohoto sdělení je podrobněji analyzovat data o hypertenzi, vycházející ze vstupního vyšetření

Metodika

Do projektu FIAKR jsou zařazeni muži i ženy ve věku 45–64 let, jejichž rodná čísla byla vybrána metodou náhodného výběru z centrálního registru pojištěnců. Náhodně vybraní pojištěnci jsou osloveni svými praktickými lékaři dopisem, ve kterém jim je projekt FIAKR představen, vysvětleny jeho cíle a zároveň jsou vyzváni k účasti; v podrobnostech odkazujeme na minulé číslo tohoto časopisu.⁵ Krevní tlak byl měřen automatickým digitálním tonometrem značky OMRON, typ 75CP II. Byla prováděna tři měření s odstupem jedné minuty. Pro statistickou analýzu dat byl použit průměr z druhého a třetího měření. Pro statistickou analýzu vstupních dat jsme použili t-test pro spojité veličiny a ?² pro diskrétní veličiny.

Výsledky

V současné době jsou k dispozici vstupní hodnoty 1 068 pacientů (587 mužů a 481 žen) průměrného věku 56,0 ± 6,2 let (věkové rozmezí 40–66 let), kteří jsou všichni pojištěnci ZP Škoda a mají trvalé bydliště v okrese Mladá Boleslav. Jejich vstupní charakteristiky byly uveřejněny v minulém čísle tohoto časopisu.⁵

Ve vyšetřeném souboru byla nalezena hypertenze u 331 mužů (56,4 %) a 246 žen (51,1 %). Převážná část hypertoniků přitom o svém onemocnění věděla (81,0 % mužů a 86,2 % žen) a byla i medikamentózně léčena (76,4 % mužů a 83,7 % žen) (obr. 1 a 2). Hodnoty krevního tlaku < 140/90 mm Hg dosáhlo 52,9 % mužů a 59,8 % žen.

Tabulka 1 uvádí porovnání hypertoniků a normotoniků při vstupním vyšetření podle pohlaví. Vzhledem k tomu, že hypertonici a normotonici se významně lišili věkem a hodnotou body mass indexu (BMI), jsou v tabulce 2 uvedeny průměrné hodnoty krevního tlaku, tepové frekvence, lipidových parametrů a glykémie, adjustované na věk a BMI. Hypertonici měli významně vyšší hodnoty systolického i diastolického krevního tlaku (+9,0/7,4 mm Hg u mužů a +11,2/6,4 mm Hg u žen).

V lipidových parametrech nebyly v naprosté většině nalezeny rozdíly mezi normotoniky a hypertoniky. Překvapivým zjištěním jsou nižší hodnoty celkového cholesterolu (5,14 ± 0,05 vs. 5,43 ± 0,06 mmol/l; p < 0,001) a LDL cholesterolu (3,10 ± 0,05 vs. 3,31 ± 0,05 mmol/l; p < 0,01) u mužů s hypertenzí ve srovnání s normotoniky.

Diskuse

Analýza vstupních dat 1 068 pacientů zařazených do projektu FIAKR v okrese Mladá Boleslav potvrzuje, že jejich vstupní charakteristiky jsou velmi podobné náhodně vybranému populačnímu vzorku ze studie post-MONICA, která probíhá v devíti okresech České republiky a jejíž poslední šetření bylo dokončeno na jaře letošního roku (Cífková a spol., nepublikovaná data). U vyšetřené populace okresu Mladá Boleslav byla nalezena vysoká prevalence hypertenze, která odpovídá prevalenci hypertenze pro věkové skupiny 45–64 let z posledního šetření studie post-MONICA. Znalost hypertenze je u vyšetřených osob vyšší než ve studii post-MONICA, stejně tak je vyšší zastoupení osob, které jsou medikamentózně léčeny a výrazně lepší je kontrola hypertenze (52,9 % u mužů a 59,8 % u žen). Těmito výsledky by se kontrola hypertenze u pojištěnců ZP Škoda v okrese Mladá Boleslav přibližovala kanadským výsledkům z provincie Ontario, kde bylo dosaženo kontroly hypertenze u 65 % hypertoniků.⁶

LITERATURA

1. Kearney PM, Whelton M, Reynolds K, et al. Global burden of hypertension: analysis of worldwide data. Lancet 2005;365:217–223.
2. Stamler J, Stamler R, Neaton JD. Blood pressure, systolic and diastolic, and cardiovascular risk: US population data. Arch Intern Med 1993;153: 598–615.
3. Lewington S, Clarke R, Qizilbash N, et al. Age-specific relevance of usual blood pressure to vascular mortality: A meta-analysis of individual data for one million adults in 61 prospective studies. Lancet 2002;360:1903–1913.
4. Lawes CMM, Vander Hoorn S, Rodgers A; for the International Society of Hypertension. Global burden of blood-pressure-related disease, 2001. Lancet 2008;371:1513–1518.
5. Cífková R, Hradec J, Švihovec J, Býma S. Projekt FIAKR. Plán projektu a vstupní data z okresu Mladá Boleslav. Kap Kardiol 2009;1:107–110.
6. Leenen FH, Dumais J, McInnis NH, et al. Results of the Ontario survey on the prevalence and control of hypertension. Can Med Assoc J 2008; 178:1441–1449.

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., Pracoviště preventivni kardiologie IKEM, Videňska 1958/9, 140 21 Praha 4, e-mail: renata.cifkova@ikem.cz