Důležitost časných změn při hypertenzi

Článek, určený pro praktické lékaře, se zabývá významem ještě normálního nálezu na EKG, stanovení mikroalbuminurie a indexu kotníkpaže (ABI). Dalším citlivým vyšetřením, které ale nelze provádět v běžné klinické laboratoři, je vyšetření očního pozadí.

EKG:

Hlavním důvodem k EKG vyšetření u pacienta s hypertenzí je snaha zjistit, zda již hypertenze nezpůsobila hypertrofii levé komory. Zlepšení výpovědní hodnoty EKG lze dosáhnout použitím numerického měření ve svodu aVL. Toto měření může být důležité pro detekci časných změn při hypertenzi i v případech, kdy ještě nejsou k dispozici kritéria pro stanovení hypertrofie levé komory. Citlivost EKG při odhalování hypertrofie levé komory může být také podstatně zvýšena použitím vektorkardiografie.

Mikroalbuminurie:

Přítomnost mikroalbuminurie pomáhá odhalit poruchy funkcí ledvin u hypertoniků. Normální hodnoty jsou 300 mg za den. Hodnoty > 300 mg/den svědčí o možnosti dlouhodobých komplikací hypertenze, bez ohledu na přítomnost nebo absenci hypertrofie levé komory na EKG. Na vznik patologických změn, k nimž v důsledku hypertenze dochází, lze usuzovat dokonce z dosud normálních hodnot mikroalbuminurie (30–300 mg/den).

ABI:

Tento index může rovněž uspíšit diagnózu závažné hypertenze už v počátečních stadiích. Normální maximální limit ABI je 1,2. Hodnoty označované ještě jako vyšší normální již ukazují na zhoršující se prognózu hypertenze.

Fundoskopie:

Změny na retinálních arteriích se zpravidla objevují až při pokročilé hypertenzi, která již působí na mozkové cévy. Japonští autoři ukázali, že digitalizací fotografie retinálních arterií lze daleko přesněji určit změny na očním pozadí, a tím také stupeň hypertenze, která je způsobila.

Závěrem se autor domnívá, že detekce časných změn způsobených hypertenzí by mohla mít velký význam nejen pro časnou diagnózu, ale také pro prevenci komplikací hypertenze v klinické praxi.

Clement D. Low grade changes in hypertension. E-Journal of the ESC Council for Cardiology Practice 2010;8.