Optimální spotřeba alkoholu v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

SOUHRN

Pití malého množství alkoholu je nepochybně zdraví prospěšné a snižuje riziko vzniku infarktu myokardu, hypertenze, cévní mozkové příhody nebo diabetes mellitus. Dřívější posuzování malé dávky alkoholu se navzájem značně lišila. V současné době se údaje o střídmé konzumaci alkoholu ve světě pohybují v rozmezí 10–70 g denně pro muže a 10–36 g denně pro ženy. U nás považujeme za mírnou dávku alkoholu u mužů 20–40 g alkoholu denně, u žen 20– 30 g denně. Příčinou rozdílu mezi muži a ženami je nízká koncentrace enzymu alkoholdehydrogenázy u žen. Nejmenší riziko výskytu infarktu myokardu měly osoby, které pily každý den. Preventivní každodenní střídmé pití u mužů by mělo začínat nejlépe mezi 20–30 lety. Největší nebezpečí pití jakéhokoli množství alkoholu v těhotenství je, že alkohol může poškodit zejména mozek plodu. U osob pokročilého věku se při pravidelném střídmém pití alkoholu zlepšuje nejen fyzická výkonnost a funkce mozku, ale také klesá celková úmrtnost a prodlužuje se délka života. Nejvhodnější je pít víno večer a při jídle. (Kap Kardiol 2010; 2: 110–113).

KLÍČOVÁ SLOVA

| střídmé pití | dávka alkoholu | alkoholdehydrogenáza | riziko infarktu | pití u starších | frekvence pití

Bylo jednoznačně prokázáno, že pití malého množství alkoholu je nepochybně zdraví prospěšné, neboť snižuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu, vzniku hypertenze, cévní mozkové příhody nebo výskytu diabetes mellitus a jeho kardiovaskulárních komplikací. V poslední době se objevily rovněž zprávy o příznivém účinku pití alkoholu na celkovou tělesnou kondici a na mozkovou kapacitu starších osob. Lidé, kteří pijí malé množství alkoholu, se dožívají vyššího věku než abstinenti. Rovněž je prokázáno, že nejlépe účinkuje víno, nejspíše bílé, ale příznivě působí jakýkoli alkoholický nápoj. Ukázalo se, že velmi příznivým faktorem tohoto pozitivního účinku na kardiovaskulární choroby je každodenní pití.

Malé dávky alkoholu v dřívějších dobách

Již perské přísloví praví, že nepijeme proto, abychom upadli, ale abychom se povznesli. V té době ještě nemohli vědět, že alkohol je nejen škodlivý, ale rovněž zdraví prospěšný. V každém případě nabádali, aby bylo pití alkoholu střídmé, aby nepila mládež a ženy, které by mohly otěhotnět nebo které byly těhotné. Již v 5. století př. n. l. prohlásil Hippokrates, že „chlapci do 15 let nemají pít ani kapičku vína“. V bibli je zachycena situace, kdy anděl nabádá Samsonovu matku, aby nepožila vína ani jiného silného alkoholu, protože počne a porodí syna.

Dřívější posuzování, co je malá dávka alkoholu, se navzájem lišila, někdy i značně. Původně bylo za zdraví nezávadné považováno takové množství vypitého alkoholu, které ještě nezpůsobilo příznaky otravy alkoholem. Z každodenní zkušenosti však víme, že klinické projevy příznaků otravy alkoholem se u jednotlivých osob mohou výrazně lišit podle toho, jakou má vyšetřovaná osoba toleranci k alkoholu. Ve více než polovině případů je tolerance k alkoholu určována genetickou příčinou. Je známo, že existují geneticky podmíněné rozdíly v metabolismu a vylučování alkoholu. Snížená koncentrace enzymu alkoholdehydrogenázy je například důvodem pro sníženou toleranci k alkoholu u žen, jež mají nízké hodnoty tohoto enzymu, který metabolizuje alkohol, ale také u indiánů nebo u Japonců. Naopak u některých aktivních osob se můžeme setkat s nálezem tak vysoké koncentrace alkoholu v krvi, která je u jiných již příčinou úmrtí. Tolerance k alkoholu stoupá s dlouhodobým, opakovaným pitím až do stadia závislosti na alkoholu, kdy množství alkoholu vyvolávající příznaky opilosti prudce klesá. Zvyšování tolerance může mít příčinu ve zmnožení jaterních enzymů zapojených do metabolismu alkoholu nebo v postupné adaptaci mozkových buněk, které se stávají méně citlivými k alkoholu.

Další, rovněž poněkud vágní definicí malého množství vypitého alkoholu byla tzv. statisticky normální dávka. Je to dávka, kterou konzumuje v průměru většina obyvatel. Tato dávka by se nutně musela vypočítávat pro jednotlivé státy, nebo dokonce regiony samostatně. Statisticky normální dávka by v zemích s nízkou tolerancí k alkoholu způsobila zvýšení úmrtnosti na jaterní cirhózu a v zemích s vysokou tolerancí by nemusela ani dosahovat úrovně zdraví prospěšného množství. Např. hodnota jednoho litru vína, která je považována ve Francii za statisticky normální dávku, by mohla být pro řadu jiných zemí s menší spotřebou alkoholu značně vysoká. Také samotné zjišťování statisticky normální dávky je velmi obtížné. Víme, že při dotazech na množství vypitého alkoholu je toto množství většinou výrazně (až o 29–83 %) podhodnocováno.

Stejně nepřesná byla definice z roku 1942, která označuje za mírného pijáka osobu, jež nevyhledává opilost, pije mírně a očekává chvíli, kdy ho začne alkohol uklidňovat.

Jiná definice říkala, že mírné pití je takové, které probíhá bez problémů a nepoškozuje konzumenta.

Ostatní údaje již neuvádějí pouze definice množství alkoholu, které je považováno za mírné pití, ale přímo množství vypitého alkoholu. Americký biolog Raimond Pearl v roce 1926 považoval za mírnou dávku alkoholu množství obsažené ve dvou pintách piva, což je 1,4 litru. Britský lékař Anstie došel klinickým pozorováním k odhadu, že dospělý muž by mohl bez újmy na zdraví vypít denně alkoholické nápoje s obsahem 43 g ethanolu. Za střídmé pití se považovalo také vypití méně než tří alkoholických drinků za den.

Střídmé pití v současné době ve světě

V současné době se již nesnažíme vyjádřit množství charakterizující rozumné pití nějakými definicemi, jak tomu bylo v dřívějších dobách, ale číselnými údaji. Střídmá konzumace alkoholu není všude ve světě stejná. U mužů se pohybuje v rozmezí 10–70 g denně, u žen v rozmezí 10–36 g denně.

Tabulka 1 ukazuje, že nejvyšší dávka, která se u mužů považuje za mírné pití, je 60 g za den ve Francii a Rakousku. Ve Francii mohou i ženy optimálně pít 36 g za den, ale v Rakousku pouze 20 g za den. Nejnižší dávky alkoholu uvádějí oficiální doporučení ze Spojených států amerických. Je to 28 g denně pro muže a 14 g pro ženy. Světová zdravotnická organizace doporučuje pít 10–30 g alkoholu denně bez udání pohlaví. Z 324 milionů obyvatel Evropské unie pije přibližně 80 % mužů méně než 40 g a žen méně než 20 g alkoholu za den. K vyšší spotřebě se přiznalo přibližně pouze 20 % obyvatel Evropské unie.

Mírná dávka alkoholu doporučovaná u nás

Protože existují výrazné rozdíly v toleranci k alkoholu nejen u mužů a žen, ale také v rámci jednoho pohlaví, dané složením těla, zejména jeho výškou a hmotností, domníváme se, že udávat pouze jedinou hodnotu pro definici mírného pití alkoholu pro muže a ženy by nebylo správné. Příčinou rozdílu mezi muži a ženami je relativně nízká koncentrace enzymu alkoholdehydrogenázy u žen, jehož aktivita dosahuje u žen pouze 20–30 % ve srovnání s působením u mužů. U ženy, která vypije naprosto stejné množství alkoholu jako muž, je koncentrace alkoholu v krvi vyšší než u muže a vyšší koncentrace přetrvává podstatně déle. Po vypití 0,7 l vína je alkohol v krvi ženy přítomný téměř o šest hodin déle než u muže. Po podání stejné dávky alkoholu muži a ženě intravenózně jsou koncentrace v krvi na počátku stejné, ale v dalším průběhu se objevuje rovněž delší přetrvávání vyšší koncentrace u žen. Příčina rozdílu mezi pitím alkoholu a intravenózní aplikací spočívá v tom, že u obou pohlaví enzym alkoholdehydrogenáza začne rozkládat alkohol nikoli až v tenkém střevě, ale již v žaludku a jeho vyšší aktivita u mužů způsobuje rozdíly nejen v přetrvávání vyšší koncentrace alkoholu v krvi u žen, ale i vyšší počáteční koncentraci v krvi po konzumaci alkoholu.

Za mírnou dávku alkoholu považujeme konzumaci 20–40 g alkoholu u mužů, 20–30 g alkoholu denně u žen. Správně by měly být dávky, jež představují střídmé pití u žen, vzhledem k nízké toleranci k alkoholu podstatně nižší. Vyšší dávku prospěšného množství alkoholu u žen nenavrhujeme jen proto, že ženy jsou před menopauzou před vznikem infarktu myokardu hormonálně chráněny, ale také ze společenských důvodů. Kdybychom brali ohled na množství alkoholdehydrogenázy u žen a u mužů, pohybovalo by se doporučené mírné množství alkoholu u žen přibližně okolo 5 g alkoholu denně.

Frekvence pití alkoholu

Pro naše zdraví má větší význam než množství vypitého alkoholu frekvence jeho pití. Nejmenší riziko výskytu infarktu myokardu měly osoby, které pily každý den. Studie u 38 077 zdravotníků v USA ukázala, že pití jednou až dvakrát týdně snížilo výskyt akutního infarktu myokardu ve sledovaném období 12 let o 20 %. Téměř o 40 % kleslo relativní riziko infarktu myokardu při pití třikrát až čtyřikrát týdně nebo častěji, a ještě více se snížilo při pití pětkrát až sedmkrát týdně. Výsledek nezávisel na množství vypitého alkoholu.

Obdobné výsledky měla také studie z Austrálie. Ta prokázala u více než 10 000 mužů a žen, že nejnižší prevalenci akutního infarktu myokardu měly osoby, které pily pravidelně pět až šest dní v týdnu.

Rizika spojená s pitím alkoholu

Pití alkoholu ve větším než doporučeném množství může být zdraví škodlivé. Podrobnosti o nepříznivých účincích alkoholu na zdraví jsou uvedeny v jiné naší publikaci. Kromě zákazu pití alkoholu řidičům rozhodně nedoporučujeme pít alkohol těhotným a kojícím ženám. Alkoholu by se měli vystříhat také děti a mladiství, osoby závislé na alkoholu, osoby se sklonem k násilnosti a děti alkoholiků. Samozřejmě zakazujeme pití alkoholu pacientům s jakoukoli chorobou, jejíž průběh se může alkoholem zhoršovat, a také při užívání léků, jejichž účinek může alkohol nepříznivě ovlivňovat, jako jsou antibiotika, antidepresiva, antihistaminika, beta-blokátory a některé další.

Nejvhodnější věk pro střídmou konzumaci alkoholu

Preventivní každodenní střídmé pití alkoholu u mužů by mělo začínat nejlépe mezi 20–30 lety, protože víme, že se cholesterol v cévách zpravidla ukládá podstatně dříve, než se začnou projevovat klinické známky aterosklerózy. Svědčí o tom např. nález aterosklerotických změn na arteriích mladých vojáků padlých v korejské a vietnamské válce. V současné době je již známo, že aterosklerotické pláty se nacházejí v aortě již v dětském věku a jejich počáteční stadium také již u plodů těhotných hypercholesterolemických matek.

Dlouho nebylo jasné, jak je to s pitím alkoholu u osob pokročilého věku. Podle současného výzkumu již víme, že střídmé pití alkoholu osobám vyššího věku nejen že neškodí, ale naopak jednoznačně prospívá. Následující studie ukazují, že ke spokojenému stáří rozhodně nepatří pouze jedna, ale spíše tři až čtyři sklenky vína denně a že se při pravidelném střídmém pití alkoholu zlepšuje nejen fyzická výkonnost a mozková funkce, ale také klesá celková úmrtnost a prodlužuje se délka života.

U 1 235 mužů a 1 570 žen, jejichž průměrný věk na začátku vyšetření byl kolem 70 let, byla celková úmrtnost u střídmých konzumentů alkoholu o 37 % nižší u mužů a o 25 % nižší u žen než u osob, které nepily. Ve srovnání s abstinenty se muži dožívali o 7,6 měsíce a ženy o 2,7 měsíce delšího věku. Mezi příčinami úmrtí ubylo zejména srdečních infarktů, a to u mužů i žen, kteří konzumovali alkohol, oproti skupině, která nepila.

Úmrtí na srdeční infarkt bylo sledováno také u 2 826 dánských mužů ve věku 53–74 let. U těchto osob pokročilého věku klesalo riziko vzniku infarktu myokardu při pití 12–25 g alkoholu denně až o 60 %. Pokles rizika se tedy nelišil od poklesu rizika u osob středního věku. Nebezpečí vzniku srdečního infarktu dále klesalo až na 20 % při pití více než 25 g alkoholu denně.

Nižší úmrtnost na srdeční choroby při pití malých dávek alkoholu u starších osob než u stejně starých abstinentů pak prokázali také další autoři. Na symposiu v Benátkách se objevily dvě studie, které demonstrovaly, že malé dávky alkoholu osobám starším 60, respektive 63 let již nestačí, a je nutné je zvýšit dokonce na vyšší dávky než u mladých. Toto zvýšení vypitého množství alkoholu vedlo k dalšímu snížení počtu úmrtí na srdeční infarkt.

Výzkumy mozkové kapacity a dovednosti ukazují kladný vliv střídmé konzumace alkoholu u osob pokročilého věku. V rozsáhlé americké studii u 5 962 mužů ve věku 65 let a starších testovali sílu stisku ruky, sílu dolních končetin, vztyčení ze sedu a chůzi. Muži, kteří pili jeden až dva drinky denně, měli celkovou tělesnou aktivitu nejlepší. Stejně dobrou mozkovou kapacitu a tělesnou dovednost však měli také konzumenti většího množství alkoholu, tří a více drinků denně. Nejlepší výsledky měli ve srovnání s abstinenty konzumenti 7–14 drinků týdně.

V nedávné studii provedené na univerzitě v Los Angeles zjistili u 4 276 mužů a žen průměrného věku 60,4 roku, že osoby, které střídmě konzumovaly alkohol, lépe vykonávaly každodenní běžné práce, jako je úklid a oblékání. Také chůze byla u pijáků podstatně lepší než u abstinentů.

Další studie u 12 480 žen starších 70 let zjistila, že ženy konzumující 1,0–14,9 g alkoholu denně, měly lepší funkci mozku než abstinentky. Projevovalo se to vyšším skóre paměti a lepší verbální pohotovostí.

Mírná konzumace alkoholu u osob vyššího věku také ovlivňuje uvolněním serotoninu v mozku jejich psychický stav. Navozují se příjemné pocity, zvyšuje se pocit uvolněnosti a dobré nálady a mizí úzkost, zlepšuje se motorika a konzumenti alkoholu jsou klidnější a omezuje se u nich agresivita. Zlepšují se také mezilidské vztahy a konverzace po vypití sklenky je hladší a příjemnější.

Současné poznatky tedy jednoznačně ukazují, že není žádný důvod k tomu, abychom před dosažením pokročilého věku ukončili pravidelné každodenní pití alkoholu. Střídmé pití, pokud neexistují zásadní kontraindikace konzumace alkoholu, by mělo být průvodcem příjemného stáří.

Která denní doba je pro pití alkoholu nejvhodnější

Pití vína večer a při jídle u nás zavedly římské legie, což se zachovalo až do dnešních dnů. Odpovídá to našemu způsobu života, kdy je většina z nás až do večera v práci. Pití alkoholu při obědě je zvykem ve sváteční dny a v neděli. Existují také studie, které vědecky prokazují, že pít při večeři je z hlediska lidského zdraví to nejlepší. Po vypití 40 g alkoholu při večeři klesal LDL cholesterol a pokles trval ještě 9–11 hodin. Při všech měřeních, i při posledním provedeném 13 hodin po večeři, byla zjištěna také zvýšená koncentrace HDL cholesterolu.

Vliv večerního pití 40 g alkoholu na fibrinolytický systém byl studován v Nizozemsku. Bylo zjištěno, že po požití alkoholu výrazně stoupá tkáňový aktivátor plasminogenu (tPA), který brání ucpání tepny, a může dokonce uvolnit již ucpanou cévu. Antigen tPA byl zvýšen ještě příští ráno, 13 hodin po vypití 40 g alkoholu.

Obecně se nedoporučuje pití alkoholu po ránu, i když z hlediska prevence rizikových faktorů srdečních a cévních onemocnění to nemá racionální podklad. Zato již v poledne je možné vypít i celou denní dávku malého množství alkoholu. V tom případě by se ale nemělo pokračovat v pití celý den nebo vypít další, i když malé množství alkoholu při večeři. Úspěšným příkladem jsou francouzské obědy. Domníváme se, že tajemství francouzského paradoxu nespočívá tolik v příznivém účinku pití červeného vína, jako hlavně v celkovém způsobu života. V zemích kolem Středozemního moře se většinou pije s jídlem, nikdy ve spěchu a při obědě nebo večeři panuje pohoda.

Zatímco pití vína a piva doporučujeme s jídlem, pití drinků je spíše záležitostí společenskou a nejsou konzumovány pouze s jídlem. Domníváme se, že v zásadě nezáleží tolik na tom, kdy se alkohol pije, ani na tom, jestli je to s jídlem nebo bez jídla, i když pití při večeři považujeme za nejzdravější, ale důležitá je každodenní konzumace malého množství alkoholu.

LITERATURA

1. Šamánek M, Dobiášová M, Urbanová Z, et al. Pití bílého vína k večeři oddaluje aterosklerózu a působí antikoagulačně. Čas Lék Čes 2002;141:251–254.

2. Šamánek M, Urbanová Z. Dvě tváře alkoholu. Odvrácená tvář. Kap Kard 2009;1:27–30.

3. Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Agentura Lucie: Praha, 2010.

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., Dětské kardiocentrum, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: milan.samanek31@seznam.cz

zpět