Tučné ryby v naší stravě

Výsledky výzkumu vlivu pojídání tučných mořských živočichů, jako jsou losos, makrela, tuňák, herinky, ústřice, sardinky a sardele, na ischemickou chorobu srdeční většinou prokázaly příznivý účinek této stravy. Stejně působí suplementace ?-3 mastnými kyselinami – kyselinou eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Klesá hlavně počet náhlých úmrtí z důvodů poruch srdečního rytmu. Strava obsahující tučné ryby také snižuje koncentraci triglyceridů, krevní tlak a upravuje mechanismus srážení krve. Italská studie ukázala, že konzumace 1 g ?-3 mastných kyselin snižuje náhlá úmrtí u osob, které přežily koronární příhodu. Celá řada výzkumných projektů mozku také ukázala, že nedostatek tučných ryb v dietě by mohl být příčinou deprese, bipolární poruchy, oslabení paměti, dokonce by se spolu s genetickými předpoklady mohl podílet na schizofrenii a Alzheimerově chorobě. Dostatečným příjmem DHA a EPA v těhotenství lze zabránit poškození vývoje mozku plodu. Pro novorozence je důležité mateřské mléko, jež na rozdíl od umělé výživy obsahuje ?-3 mastné kyseliny. Bylo dokonce prokázáno, že dlouhodobě kojené děti měly vyšší inteligenci než děti uměle živené. Proč jíst mořské ryby, je zřejmé z toho, že sladkovodní ryby neobsahují zdaleka tolik ?-3 mastných kyselin. Všechny ryby i sladkovodní jsou však výborným zdrojem proteinů s nízkým obsahem cholesterolu a saturovaným tukem a v každém případě je jejich konzumace vhodnější než konzumace kachen a tučného vepřového masa.

Existují rady, kolik rybího oleje má obsahovat naše strava. U zdravého člověka se doporučuje konzumace nejméně 500 mg rybího oleje s obsahem ?-3 mastných kyselin DHA a EPA denně, u osob s ischemickou chorobou srdeční až okolo 1 g, u osob s vysokou koncentrací triglyceridů dokonce až 3–4 g denně. U nás doporučované dvě porce tučné ryby týdně obsahují 400 až 500 mg DHA a EPA.

V článcích, které jednoznačně doporučují konzumaci tučných mořských ryb, se však objevily také zprávy o tom, že pojídání mořských ryb nemělo žádné příznivé účinky, které by vyplývaly z přísunu ?-3 mastných kyselin. První studie zjistila, že příjem ?-3 mastných kyselin nepomohl pacientům po první atace ischemické choroby srdeční k prevenci další ataky. Na zasedání American College of Cardiology v Orlandu v březnu 2009 tuto studii přednesl profesor Jochen Senges z Univerzity v Heidelbergu. Do studie bylo zahrnuto 3 827 pacientů ze 104 center v Německu. Zjistili, že v průběhu jednoho roku mělo celkem 3,9 % pacientů novou nefatální srdeční příhodu, 1,7 % nefatální mozkovou cévní příhodu a 4,1 % pacientů zemřelo. Nejdůležitější bylo zjištění, že nebyl žádný rozdíl mezi pacienty konzumujícími ?-3 mastné kyseliny a těmi, kteří místo ?-3 mastných kyselin užívali pouze placebo. Práce ukázala, že v současné době, kdy existuje daleko lepší péče o pacienty s infarktem myokardu než dříve, nepřináší konzumace stravy bohaté na ?-3 mastné kyseliny žádnou další výhodu pro prevenci kardiovaskulárního onemocnění než dostupná péče. U této studie však byla doba sledování poměrně krátká, pouze jeden rok. Je otázka, zdali by se ani v dalších letech neprojevil žádný účinek ?-3 mastných kyselin, nebo naopak, jestli by se jejich vliv na prevenci kardiovaskulárních onemocnění projevil teprve později. Kromě toho všichni tito pacienti dostávali celou řadu moderních léčiv, jako jsou statiny, beta-blokátory, inhibitory ACE, a preventivně užívali též kyselinu acetylsalicylovou nebo clopidogrel.

Druhá práce je podle mého názoru daleko významnější. Johanna Geleijnseová a spol. studovala 5 299 osob, průměrného věku 69 roků, z nichž 41 % bylo mužů. Nikdo z nich neměl na počátku studie srdeční selhání a byli zařazeni do populační studie v Rotterdamu. Celková doba sledování trvala v průměru 11,4 roku. Část skupiny pacientů dostávala 20 g mořských ryb denně a druhá část nejedla ryby vůbec. Strava byla podrobně sledována školenými dietology.

Výsledek byl překvapením. Osoby, které konzumovaly ryby, neměly snížené riziko srdečního selhání ve srovnání s druhou skupinou, která ryby nekonzumovala vůbec.

Přesto autoři studie zjistili, že osoby, které konzumovaly největší množství ?-3 mastných kyselin ze všech, měly přece jen poněkud nižší riziko srdečního selhání než osoby, jež měly nejmenší spotřebu ?-3 mastných kyselin, ale rozdíl nebyl statisticky signifikantní.

Závěr: V poslední době dvě významné studie zpochybňují význam ?-3 mastných kyselin v prevenci ischemické choroby srdeční.

Dijkstra SC, Brouwer IA, van Rooij FJA, Hofman A, Witteman JCM, Geleijnse JM. Intake of very long chain n-3 fatty acids from fish and the incidence of heart failure: the Rotterdam Study. Eur J Heart Fail 2009;11:922–928.