Cookies

Tento web je provozovaný MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o., a potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštěvnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svůj souhlas můžete odmítnout zde.

Šestiminutový test chůzí

- Kateřina Lefflerová (17. 12. 2013)

Hodnocení kardiopulmonální výkonnosti a fyzické zdatnosti je nedílnou součástí přístupu k nemocným s kardiovaskulárními chorobami. Fyzické omezení hodnotíme dle subjektivních údajů nemocného, používáme tzv. funkční klasifikaci NYHA. Existuje řada diagnostických možností objektivizace tolerance zátěže – ergometrie, vyšetření na běhátku, spiroergometrie s hodnocením spotřeby kyslíku.

Tyto vyšetřovací metody však vyžadují komplexní technické, finančně i prostorově náročné zázemí. Šestiminutový test chůzí (six-minute walk test, 6MWT) představuje jednoduchý, všeobecně dostupný a finančně nenáročný test využívající submaximální zátěže k hodnocení fyzické zdatnosti nemocných.

Šestiminutový test chůzí se využívá především v pneumologii, ale i v kardiologii k posouzení výsledku medikamentózních i nemedikamentózních opatření v léčbě srdečního selhání. Indikace k šestiminutovému testu chůzí jsou shrnuty v tabulce 1.

Vzhledem k tomu, že součástí tohoto vyšetření není kontinuální monitorace EKG, má vyšetření kontraindikace, uvedené v tabulce 2.

 

Z uvedených kontraindikací vyplývá, že bezprostředně před zahájením testu by u každého pacienta mělo být provedeno EKG vyšetření. Podmínkou provádění testu je dostupnost lékaře a vybavení pro kardiopulmonální resuscitaci. Obvykle se test provádí na ústavní chodbě, dlouhé 30–50 m, za trvalého dozoru sestry. Pacient chodí co nejrychleji po vymezené trase po dobu šesti minut a má být povzbuzován sestrou k maximálnímu výkonu. Nemocný musí mít možnost chůzi přerušit, nebo si dokonce krátce sednout (na obou koncích chodby mají být židle). Test měří vzdálenost v metrech, kterou nemocný ujde za šest minut.

Test pochopitelně není vhodný – obdobně jako jiné zátěžové testy – u těch nemocných, jejichž schopnost zátěže je omezena průvodními onemocněními, jako jsou ortopedická onemocnění, neurologická onemocnění či ischemická choroba tepen dolních končetin.

 

Hodnocení šestiminutového testu chůzí

Za normální hodnotu je na základě dosud provedených studií považována vzdálenost > 500 m u žen a > 600 m u mužů. Pro zohlednění věku vyšetřovaného lze užít následující vzorec: 6MWD = 800 – (5,4 × věk). U zdravých osob ovlivňují výsledek šestiminutového testu chůzí věk, výška, hmotnost a pohlaví (6MWD – 6minute walk distance).

Zugck srovnával výsledky šestiminutového testu chůzí a hodnocení maximální spotřeby kyslíku pomocí spiroergometrie. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.

Těmto výsledkům odpovídají i výsledky studie SOLVD hodnotící dopad léčby inhibitory ACE u nemocných se srdečním selháním. Pacienti, kteří ušli vzdálenost delší než 450 m, měli významně lepší prognózu než nemocní, kteří ušli méně než 300 m. Mortalita byla u těchto nemocných 3,7krát vyšší. U nemocných s primární plicní hypertenzí se indikační kritéria k zařazení na čekací listinu transplantace plic opírají i o výsledek šestiminutového testu chůzí, vzdálenost kratší než 330 m při šestiminutovém testu chůzí představuje jedno z kritérií.

Závěr

Šestiminutový test chůzí představuje praktický a jednoduchý submaximální test k posouzení tolerance zátěže. Chůze je běžná fyzická aktivita, kterou denně podstupují i těžce nemocní pacienti. Je třeba si uvědomit, že šestiminutový test chůzí neposkytuje diagnostickou informaci, ani specifickou informaci odlišující kardiovaskulární a plicní postižení, proto nemůže nahradit jiné funkční testy. Jde však o vyšetření široce dostupné, které slouží k dlouhodobému posouzení fyzické zdatnosti nemocného a k posouzení konkrétních léčebných opatření.

 

 

LITERATURA
1. ATS Statement: Guidelines for the six-minute walk test. Am J Respir Crit Care Med 2002;166:111–117.
2. Zugck C, Krüger C, Dürr S, et al. Is the 6-minute walk test a reliable substitute for peak oxygen uptake in patients with dilated cardiomyopathy? Eur Heart J 2000;21:540–549.
3. Lefflerová K, Widimský J. Zátěžové EKG testy v kardiologii. 2. vyd. Praha: Triton, 2003. 197 s.
4. Jansa M, Aschermann M, Riedel M, et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu plicní arteriální hypertenze v ČR. Cor Vasa 2004;46(3):K35–K44.

 

ADRESA PRO KORESPONDENCI

MUDr. Kateřina Lefflerová, CSc., Klinika kardiologie, IKEM, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4-Krč, e-mail: kale@medicon.cz

zpět