Spotřeba tuků a koronární riziko

V loňském roce publikovalo šestnáct autorů z Institutu preventivní medicíny v Kodani rozsáhlou studii, která se zabývala vlivem různých tuků v potravě a jejich účinkem na vznik koronárního postižení. Je známo, že spotřeba saturovaných mastných kyselin (SFA) zvyšuje koncentrace LDL cholesterolu, a tím zvyšuje riziko koronární příhody. Snížení spotřeby SFA vyžaduje substituovat v potravě jejich nedostatek jinými výživovými komponentami, aby se udržovala příznivá energetická bilance. K náhradě energetické spotřeby způsobené snížením příjmu SFA byly použity mononenasycené mastné kyseliny (MUFA), polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a cukry. Navíc byla sledována možnost vlivu věku a pohlaví na koronární riziko.

Vybraný soubor 344 696 osob pocházel z jedenácti evropských a amerických studií a byl sledován 4–10 let. Výsledným ukazatelem byl výskyt ischemické choroby srdeční. Byla zaznamenána spotřeba SFA. Cílem práce bylo zjistit, zda energie pocházející z nenasycených mastných kyselin nebo cukrů nahradí energetický přísun ze SFA a zabrání vzniku ischemické choroby srdeční.

Výsledky: Během sledování trvajícího 4–10 let bylo zaznamenáno úmrtí na koronární příhodu u 2 155 osob a onemocnění ICHS u dalších 5 249 osob.

Po 5% snížení energetické spotřeby způsobeném omezením příjmu SFA, které bylo kompenzováno současným zvýšením
energetického přísunu z PUFA, došlo k poklesu rizika výskytu ICHS (riziko 0,87; 95% CI 0,77–0,97) a k ještě výraznějšímu poklesu počtu koronárních úmrtí s poměrem rizika 0,74 (95% CI 0,61–0,89). Po 5% náhradě snížení SFA vyšší spotřebou cukrů naměřili pouze mírně významný přímý vztah mezi spotřebou cukrů a koronárními příhodami (riziko 1,07; 95% CI 1,01–1,14) a pro úmrtí na ICHS bylo riziko nevýznamně nižší (0,97; 95% CI 0,82–1,13). Zvýšená kompenzační spotřeba MUFA se na onemocnění nebo na úmrtí z koronární příčiny neprojevila vůbec. Nenalezli rovněž vliv pohlaví nebo věku na vznik ischemické choroby srdeční či úmrtnost na ni.

Závěr: Náhrada saturovaných mastných kyselin je z hlediska zabránění vzniku ICHS nebo úmrtí na ni účelnější, pokud se tak děje polynenasycenými mastnými kyselinami, než mononenasycenými mastnými kyselinami nebo cukry.

Jakobsen MU, et al. Major types of dietary fat and risk of coronary heart disease: a pooled analysis of 11 cohort studies. Am J Clin
Nutr 2009;89:1425–1432.