Svatomartinské víno

Traduje se, že zvyk popíjení mladého vína na svátek Martina vznikl v Čechách již v 18. století za panování císaře Josefa II. (1780–1790). I když se v některých regionech tato tradice stále udržovala, v šedesátých letech 20. století se v mnoha zemích světa objevil fenomén, který nahrazoval tuto slavnost pitím francouzského vína Beaujolais.

Legenda Beaujolais

Milovníci vína každý rok čekají na třetí listopadový čtvrtek, kdy se z Francie doveze první mladé víno – Beaujolais nouveau neboli také Beaujolais primeur. Je to název pro samotné víno Beaujolais a pro víno z Beaujolais villages. Samotné Beaujolais bylo vypěstováno v 72 obcích jižní části Burgundska a Beaujolais villages v 38 obcích ze severních oblastí. Toto víno odrůdy le Gamay noir a jus blanc patří mezi vína suchá, obsahuje malé množství taninu a má červenorubínovou až fialkovou barvu, svěží charakter a ovocnou chuť čerstvých červených plodů. Na poslední ze jmenovaných vlastností má největší vliv karbonická macerace čili začátek kvašení. Odehrává se uvnitř bobulí pod clonou oxidu uhličitého bez přístupu vzduchu a zachová vínu ovocnou chuť i vůni. Nepříjemná jablečná kyselina je u tohoto vína odbourána.

Francouzská tradice pít mladé víno měla zcela prozaický důvod. V dřívějších dobách, kdy neexistovala žádná spolehlivá metoda uchovávání a skladování vína, se zkrátka muselo vypít co nejdříve. Z běžné tradice se postupně stal výnosný obchod a vinaři se předháněli, kdo nové víno vyrobí nejdříve. Začala se objevovat vína stále mladší a jejich kvalita prudce klesala. Proto francouzská vláda vyhlásila, že první mladá vína je možno nalévat až třetí čtvrtek v listopadu, a tak vzniklo Beaujolais primeur neboli nouveau. To ovládlo nejprve v roce 1968 Paříž a pod heslem „Le Beaujolais nouveau est arrivé!“ od sedmdesátých let minulého století také 200 zemí světa, nejvíce Japonsko. A tak i když Beaujolais nepatří k nejlepším francouzským vínům, zná a pije ho celý svět.

Pití mladého vína v minulosti u nás

Nedočkavé očekávání mladého vína z nové sklizně nebyla typická pouze pro Francii. Nové víno koštovali vinaři po celém světě a samozřejmě také u nás. Nové víno se pilo při loučení s dělníky najatými na péči o vinohrad, sklizeň hroznů až po výrobu hotového mladého vína. Na svátek svatého Martina byla vyplácena mzda čeledi a byly uzavírány nové pracovní smlouvy a hlavně se už mohlo pít mladé víno, které často nebylo zcela čiré, a jak se zpívá v jedné písni, „treba je kyselé, ale je veselé“. Takto vznikla tradice svatomartinských hodů, a to údajně již v dobách císaře Josefa II. Později se stávaly svatomartinské hody stále veselejší. K vínu patřila také pečená husa se zelím a knedlíky. Pranostika praví: „Radost z Martina je husa a džbán vína.“ Pravdou je, že tradice svatomartinského popíjení vína a pojídání husy u nás v polovině 20. sto letí téměř vymizela.

Jak vzniklo pojmenování „Svatomartinské víno“

Bozi vína byli známi již v pohanské době. Měly je všechny národy, protože hrozny a víno byly odjakživa předmětem velkého zájmu a úcty. Tak již v nejstarší památce sumerské literatury a nejstarším eposu na světě O Gilgamešovi se na 9. a 10. hliněné tabulce uvádí, že Gilgameš přešel zahradu bohů a dostal se až na konec země. Tam krčmářka Siduri bohům podávala nápoje. Siduri byla pak po mnoho let uctívána jako bohyně vína. Dalšími známými bohy jsou řecký Dionýsos a jeho římská obdoba Bakchus.

V českých zemích se k vínu a vinohradu pojí patronů hned několik. Prvním v roce je Urban. Svatý Urban I. byl od roku 222 papežem a zemřel jako mučedník. Jeho svátek připadá na den jeho pohřbu, což je 25. května. V tu dobu již začíná vinná réva kvést. Dne 10. srpna má svátek další patron vína a vinohradnictví Vavřinec. Svatý Vavřinec pocházel ze Španělska. Byl správcem majetku církve a císař Valerián ho po zásahu proti církvi dal 10. srpna roku 258 popravit. Nejen, že podle svatého Vavřince bylo nazváno červené víno, ale na jeho svátek začínají zrát hrozny. V témže měsíci, 24. srpna, má svátek Bartoloměj. Svatý Bartoloměj byl jedním z Ježíšových učedníků. Na jeho svátek začíná vinobraní některých raných odrůd. Následuje svátek Václava, kterým vzpomínáme úmrtí svatého Václava dne 28. září. Tento patron české země byl známým pěstitelem hroznů potřebných pro výrobu vína na katolické mše. Svátek Jana Evangelisty, jednoho z autorů evangelia Nového zákona, připadá téměř na konec roku. V ten den, 27. prosince, se žehná vínu. Někteří světí víno až 29. prosince.

Martin se mezi našimi patrony vinohradnictví a vína neobjevuje. Svatomartinské víno má však u nás přesto dlouhou tradici. Svátek Martina, který připadá na 11. listopad, je dnem, kdy se podle pranostik spíše očekává, že Martin přijede na bílém koni, tedy že bude sněžit a začne chladné zimní počasí. V té době je sklizeň vinných hroznů ukončena, vinný mošt vykvašen, první víno připraveno na ochutnávky. Přichází advent se čtyřicetidenním předvánočním půstem a doba Vánoc. V tomto období se hledal nějaký významný svátek, který by umožnil, i se zapojením církevního majestátu, oslavit dlouho očekávaný a slavný den zrození nového vína. Jediný svatý, který v té době slavil své jmeniny, byl svatý Martin. Jedenáctý listopad byl totiž datem jeho pohřbu v Tours. Navíc to již byla tradice od doby císaře Josefa II., takže svatý Martin se stal patronem prvního vína i slavností na jeho počest.

Kdo byl svatý Martin

Svatý Martin z Tours (lat. Sanctus Martinus Turonensis, Sláva Galie) se narodil v roce 316 v Sabarii, nynějším maďarském Szombathely, a zemřel 8. listopadu 397 v Candes-Saint-Martin ve střední Francii (obr. 1). Životní osudy svatého Martina sepsal jeho žák svatý Sulpi cius Severus. Otec Martina byl vysoký důstojník (tribun) královské jízdní hlídky římské armády sloužící na posádce v Padově, kde Martin získal svoje vzdělání. Martin již v deseti letech toužil být služebníkem božím a stal se kandidátem na pokřtění. Již v patnácti na něj však stejně namísto kostela čekala služba u kavalerie.

Jednoho dne, když byla tuhá zima, uviděl u bran města Samarobriva, dnešního Amiens, téměř nahého muže, který se třásl zimou a nikdo si ho nevšímal. Martin šavlí usekl polovinu svého šatu a věnoval ji mrznoucímu ubožákovi (obr. 2). Ve snu se mu pak zjevil Ježíš Kristus, který byl oděn do šatu, který věnoval Martin žebrákovi. Toto vedlo Martina k tomu, aby se nechal v 18 letech svého života pokřtít, přesto však strávil ve vojenské službě celkem pět let. Když se mu podařilo z vojny odejít, usadil se v Caesarodonu, nyní Tours, a stal se žákem svatého Hillaria z Poitiers. Ve svém pohnutém životě v době šíření křesťanství žil rovněž jako poustevník a založil klášter. V roce 371 se stal v Tours biskupem. Dne 11. listopadu 397 zde byl na vlastní žádost pohřben na hřbitově pro chudé.

Říká se o něm, že biskupem v Tours zprvu být nechtěl a před tímto úkolem se ukrýval v tamní stáji. Přítomné husy ho však údajně svým křikem prozradily. Proto se prý na památku svatého Martina jedí na martinské hody tradičně husy. Podle našeho názoru je to spíše proto, že s mladým vínem, které má větší množství kyselin, se husy výtečně snoubí. Navíc v listopadu už husy pravidelně krásně dorostly a nabízejí se k hostině.

Svatý Martin byl jedním z nejproslulejších světců. Stal se patronem nejen vína a vinohradníků, ale také vojáků a koní, boje proti alkoholismu i chudobě, dále je patronem hus, krejčích a také Burgundska a Francie. Na památku Martina z Tours byl v 7. století vyhlášen 11. listopad svátkem Martina.

Svatomartinské víno v českých zemích

Když jsme v roce 1993 při cestě na kongres pili v Paříži nepříliš chutné Beaujolais nouveau a jedli k tomu kohoutka na víně, říkali jsme si, jaká je to škoda, že v České republice obdobný fenomén nemáme. A tak vznikla myšlenka, že bychom u nás mohli slavnosti mladého vína zavést.

Obrátil jsem se na svého dobrého přítele, ředitele Vinných sklepů Valtice Ing. Antonína Šťastného. Ten byl myšlenkou nadšen a navrhl, aby se novému vínu začalo říkat, obdobně jako Beaujolais nouveau „Moravíno nouveau“. Jeli jsme okamžitě za panem Nekolou, který byl majitelem Žofína. Tomu se nápad velice zalíbil, ale termín na velkou akci byl již příliš krátký. Proto jsme na Žofíně v roce 1994 svolali tiskovou konferenci o prvním moravském víně a nabídli k ochutnání vzorky „Moravína nouveau“. První ofi ciální ochutnávka nového vína se uskutečnila ve Valtické vinárně Tři gracie na Novotného lávce v Praze. Její tehdejší majitel pan Mirek Josífk o zařídil vše potřebné a v listopadu roku 1994 se uskutečnila první slavnost nového vína „Moravíno nouveau“ v Praze. Víno v tom roce pocházelo pouze z Vinných sklepů Valtice. Číšnice byly oblečeny do moravských krojů, místo cimbálky hrála harmonika a bylo veselo.

V roce 1995 pořádal pan Mirek Josífk o již 5. a 6. listopadu dny nového vína, které se ještě jmenovalo „Moravíno nouveau“. V tomtéž roce se Ing. A. Šťastný dohodl ještě se Znovínem Znojmo a se závodem Víno Mikulov a v dalších letech se již v těchto třech vinařských závodech vyrábělo a prodávalo mladé víno pod názvem „Moravíno Nouveau“. Slavnosti nového vína se ještě v roce 1995 začaly slavit v hotelu Ambassador v Praze a z „Moravína“ se stalo „Moravavíno“, protože „Moravíno“, podle některých účastníků připomínalo „mor“. Konaly se vždy několik dní před příchodem Beaujolais primeur na trh. Z počátku se slavností účastnili i Francouzi se svým Beaujolais. V roce 2005 se stal Vinařský fond majitelem známky Svatomartinské víno. Z „Moravavína Nouveau“ se stalo „Svatomartinské“ a od roku 2006 se slavnosti Moravavíno Nouveau v hotelu Ambassador v Praze staly slavností Svatomartinského vína. Takže tradice slavit příchod nového vína trvá na Moravě a později v celé České republice již od první tiskové konference a ochutnávek „Moravína Nouveau“ v roce 1994.

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku a patří k nim z bílých vín Miller Th urgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský. Svatomartinská růžová a červená vína jsou Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Víno musí být vyrobeno pouze z hroznů, které byly sklizeny na území České republiky. Každé Svatomartinské víno je hodnoceno nezávislou komisí.

Svatomartinské víno je mladé a svěží, s nižším obsahem alkoholu (okolo 12 %). Má lehkou barvu a jemnou ovocitou chuť, v níž lze rozpoznat aroma hrušky, švestky, višně, broskve nebo také grapefruitu, pomeranče, banánu i jiného ovoce. Některá, zvláště bílá a růžová vína mohou ve skleničce jemně perlit. Svatomartinská mladá vína nejsou určena na dlouhodobé skladování a doporučuje se vypít je do Velikonoc, dokud jsou příjemně svěží. I když víno zrálo pouze krátkou dobu, má charakter vína, podle jehož kvality již můžeme rozpoznat, jaké bude víno daného ročníku. Ale jak řekl náš přední vinařský odborník profesor Vilém Kraus: „Mladé víno se nechutná, mladé víno se pije.“

Otevírání prvních Svatomartinských vín připadá tradičně na 11. listopad, čas 11 hodin a 11 minut.

V loňském roce se prodalo Svatomartinského vína již podstatně víc než Beaujolais. Důvodem, kromě nižší ceny, je rozmanitost Svatomartinského vína, jehož je více druhů než Beaujolais. Vloni je vyrobilo celkem 98 moravských i českých vinařů, kteří poslali k hodnocení celkem 310 vzorků. Kromě toho naše bílá vína mají daleko širší škálu vůní i chuti než pouze červené víno z Burgundska a stejně jako Beaujolais prodělávají řízené kvašení s chlazením a u červených vín se mění ostrá jablečná na mléčnou kyselinu.

Účinek Svatomartinského vína na naše zdraví

Nenašli jsme žádné údaje o tom, že by byl testován vliv pití mladého Svatomartinského vína na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že za příznivý vliv střídmého pití vína je odpovědný obsah alkoholu, nepředpokládáme, že by Svatomartinské víno nemělo stejný vliv na snížení úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční, cévní mozkovou příhodu, hypertenzi nebo diabetes mellitus, jako má víno starší. Stejně tak můžeme očekávat, že obdobné nebezpečí, jako má nadměrná konzumace staršího vína, bude mít i nadměrné pití mladého Svatomartinského.

Co říci závěrem? Možná stačí použít slov klasika. Neboť již věhlasný starořecký fi losof a spisovatel Plútarchos (46–127) napsal: „Víno je mezi nápoji nejušlechtilejší, mezi léky nejchutnější, mezi pokrmy nejpříjemnější.“

 

LITERATURA

1. Kraus V, Foff ová Z, Vurm B. Nová encyklopedie českého a moravského vína. 2. díl. Praha: Praga Mystica, 2008.

2. Pernoud R. Martin of Tours: Soldier, Bishop, Saint. USA, California: Ignatius Press, 2006.

3. Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Praha: Agentura Lucie, 2010.

 

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. Dětské kardiocentrum, FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: milan.samanek31@seznam.cz

zpět