Riziko ischemické choroby srdeční může snížit i malá tělesná zátěž

Autoři z Epidemiologického oddělení Harvard University School of Public Health vypracovali metaanalytickou studii, ve které se snažili detailně kvantifi kovat velikost tělesné zátěže, která již snižuje riziko ICHS. Prohlédli celkem 3 194 abstrakt prací z anglické literatury od roku 1995 a vybrali k metaanalýze 33 studií. Za ICHS považovali akutní koronární příhodu, anginu pectoris, koronární angioplastiku a aortokoronární bypass.

Výsledky ukázaly, že již při velmi mírném zvýšení tělesné zátěže pouze po dobu 150 minut za týden neboli 21 minut denně, se koronární riziko sníží o 14 % (RR 0,86; 95% CI 0,77–0,96) ve srovnání s osobami se sedavým způsobem života. Osoby, které měly dvojnásobně delší tělesnou aktivitu, to znamená 300 minut za týden neboli 42 minut denně, měly riziko snížené o 20 % (RR 0,80; 95% CI 0,74–0,88). Další prodlužování tělesné aktivity až na pětinásobek minimální zátěže, tedy na 750 minut týdně, vedlo již jen k mírnému dalšímu snížení rizika ICHS o 5 %, tj. na 25 %. Toto mírné snížení rizika však bylo statisticky významné. Významně snížené riziko ICHS měly však také osoby s nižší tělesnou aktivitou, než je minimální aktivita, to znamená po dobu kratší než 150 minut týdně. Autoři také zjistili, že vztah mezi tělesnou námahou a snížením rizika byl více vyjádřen u žen (p = 0,03). Velmi důležité je to, že tělesnou zátěží není myšleno pouze aerobní cvičení, ale jakákoli aktivita, jako chůze po schodech, procházka, hra s dětmi, uklízení, práce na zahradě, tenis, golf nebo tančení. Za velmi namáhavou tělesnou zátěž se považuje již jóga, plavání, chůze po horách.

Autoři došli k jednoznačnému závěru, že jakákoli tělesná aktivita je lepší než nicnedělání, a že riziko ICHS se snižuje s délkou fyzické zátěže.

Souhlasím s Barry Franklinem, ředitelem amerického preventivního kardiologického programu a mluvčím American Heart Association, který říká, že tělesná aktivita není jediným faktorem, který má v prevenci ICHS zásadní význam. Existují další příčiny, které mohou rovněž snižovat riziko ICHS a koronární mortalitu, např. zdravá strava, udržování normální tělesné hmotnosti, vyhýbání se stresům, udržování normálního krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

Závěrem můžeme konstatovat, že tato velmi důležitá práce ukazuje, že kromě zdravého životního stylu, k němuž patří zdravá strava, netloustnutí, normální tlak a hodnoty lipidů, vyhýbání se stresu, střídmé popíjení alkoholu, patří mezi faktory snižující riziko ICHS jakýkoli pohyb bez ohledu na jeho délku i namáhavost.

Sattelmair J, Pertman J, Ding EL, et al. Dose response between physical activity and risk of coronary heart disease. A meta-analysis. Circulation 2011; 1. srpna (před tiskem)