Trend rizikových faktorů v Evropě
Na 78. kongresu Evropské společnosti pro aterosklerózu, který se konal 20.–23. června 2010 v Hamburku, byly předneseny některé referáty, které by mohly být zajímavé i pro čtenáře našeho časopisu. Jedním z nich je přednáška profesorky Anniky Rosengrenové z Göteborgu.
Studie INTERHEART přesvědčivě ukázala, že nejméně 90 % infarktů myokardu je způsobeno modifikovatelnými rizikovými faktory. Mezi nejzávažnější a ovlivnitelné rizikové faktory patří strava, nízká tělesná aktivita, kouření a stres. Není však pochyb také o příznivém vlivu léčení na vznik infarktu myokardu. Individuální rozdíly v náchylnosti k infarktu myokardu jsou dány dále genetickou dispozicí a životním stylem dané osoby.
V Evropě se vyskytují tři rozdílné vzorky populace. Jsou to:
Populace západní Evropy a oblastí kolem Středozemního moře: v této oblasti byly dříve ještě značné rozdíly v úmrtnosti na kardiovaskulární choroby.
Již v 70. letech začala kardiovaskulární mortalita klesat a v současné době jsou mezi jednotlivými státy podstatně menší rozdíly a úmrtnost se přiblížila nízké mortalitě ve Francii a Itálii (obr. 1).
Nejmarkantněji je to vidět na známém poklesu kardiovaskulární mortality na pětinu původních hodnot v šedesátých letech ve Finsku, což je způsobeno především snížením spotřeby živočišných tuků a kouření, ale rovněž zlepšením medikamentózní léčby.
Populace východní Evropy: ve státech, které patří do Evropské unie, byla před rokem 1990 vesměs kardiovaskulární mortalita na vzestupu. Po roce 1990 začala mortalita prudce klesat.
Státy patřící dříve do Sovětského svazu: kardiovaskulární úmrtnost je vysoká i přes možné nepřesnosti v hlášení. Dosud také žádný ze států bývalého Sovětského svazu neprokázal spolehlivá data o poklesu úmrtnosti.
Příznivý účinek poklesu celkového cholesterolu, snížení hodnoty krevního tlaku a omezení kouření by mohl být negativně ovlivněn nárůstem obezity v populaci. Ve Finsku prevalence obezity (BMI > 30) neustále stoupala od roku 1972. V roce 2007 byla průměrná hmotnost u mužů 27,2 kg/m2 a prevalence obezity s BMI 30 kg/m2 byla 21 % pro muže i ženy. Ve švédském Göteborgu stoupla obezita v letech 1963–2003 z 6 % na 14 %.
Jak je tedy možné, že přes toto zvýšení prevalence tak významně negativního rizikového faktoru, jakým je obezita, kardiovaskulární úmrtnost ve stejnou dobu výrazně klesala? Autorka se domnívá, že důvodem je pokles rizikových faktorů, jako jsou celkový cholesterol, kouření a hypertenze nejen u štíhlých, ale také u osob s nadváhou a obezitou. Jako příklad uvádí studii z Göteborgu. V roce 1963 mělo normální krevní tlak pouze 24 % mužů a v roce 2003 celkem 45 %. Množství kuřáků se snížilo ze 45 % na 20 %. Zatímco v roce 1963 došlo k poklesu cholesterolu pod 5 mmol/l pouze u 6 % vyšetřených obyvatel, v roce 2003 šlo o 34 %.
Autorka dospěla k závěru, že pro snížení kardiovaskulární mortality je třeba věnovat zvýšenou pozornost nejen některým východním zemím, kde je ještě úmrtnost vysoká, ale také dalším zemím, v nichž mají obyvatelé nízký příjem.
Yusuf S, Hawken S, Ounpuu S, et al. Effects of potencially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case control study. Lancet 2004;364:937–952.
zpět