Deprese významně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody

Tvrdí to Caroline A. Jackson z Austrálie, která se spolupracovníky studovala výskyt cévních mozkových příhod (CMP) u mladých žen. Do studie bylo zařazeno 10 547 žen z populační Australian Longitudinal Study on Women’s Health. Ženy byly sledovány po dobu 12 let a každé tři roky vyplňovaly dotazník. U 25,1 % z nich byla zjištěna deprese. Celkem bylo v době sledování odhaleno 177 případů první CMP, z nich pět bylo fatálních. Prevalence CMP byla 1,5 %.

Při analýze výskytu CMP mezi depresivními účastnicemi studie a účastnicemi výzkumu, které nebyly pro depresi léčeny, ukázalo se, že ve skupině, která trpěla depresí, se CMP vyskytla u více než dvojnásobně většího množství žen než ve skupině, která depresí netrpěla (odds ratio 2,41; 95 % CI 1,78–3,27; p < 0,001). Závislost zůstala signifi kantní i po adjustaci na věk, socioekonomické postavení a životní styl. Riziko se významně nezměnilo ani při adjustaci na známé rizikové faktory CMP, jako je hypertenze a diabetes mellitus. Prevalenci CMP by mohlo zvyšovat také pouhé léčení antidepresivy. Dvojnásobné zvýšení počtu CMP však bylo nalezeno nejen u osob léčených antidepresivy, ale také u žen, které antidepresiva nedostávaly.

Prevalence CMP při depresi, která byla zjištěna v této studii, je nižší než v obdobných studiích. Jedna z nich, Nurses’ Health Study z USA, zjistila o 30 % vyšší riziko CMP. Soubor Jacksonové však na rozdíl od této studie zahrnoval ženy mladšího věku. Její závažnost spočívá v tom, že zahrnuje velký soubor mladých žen z jedné oblasti. Nevýhodou je, že CMP nebyla blíže klasifikována.

Mechanismus, jakým se může deprese uplatnit při vzniku CMP, není jasný. Autoři se domnívají, že deprese může nepříznivě ovlivnit cévní systém nebo cévní endotel. Výsledky této studie znovu upozornily na skutečnost, že deprese zvyšuje riziko CMP a že je na to třeba pamatovat při ošetřování i mladých osob s příznaky deprese.

Stroke, published online May 16, 2013.