Ošetřují kardiovaskulární rizikové faktory lépe mladí nebo starší lékaři?

Tuto otázku řešil italský projekt nazvaný EFFECTUS (Evaluation of Final Feasible Effect of Control Training and Ultra Sensitisation), v němž bylo 1 078 lékařů rozděleno podle věku do tří skupin: mladší než 45 let, od 46 do 55 let a starší než 55 let. Do nejmladší skupiny patřilo 219 (20 %) lékařů, mnoho z nich specializovaných kardiologů a diabetologů. Nejvíce lékařů – 658 (61 %) – spadalo do věkové skupiny 46–55 let. Nejméně z nich – 201 (19 %) – patřilo do nejstarší skupiny, v níž byli převážně praktičtí lékaři. V projektu byla sebrána data od 9 904 ambulantních pacientů, z nich necelá polovina (46,5 %) byly ženy. Průměrný věk pacientů byl 67 ± 9 let.

Výsledky: Mladší lékaři do 45 let rozpoznali více infarktů myokardu a cévních mozkových příhod než starší lékaři. Starší lékaři nad 55 let ošetřovali častěji muže, obézní pacienty s BMI > 30 a kuřáky. Nejčastějšími zjištěnými závažnými rizikovými faktory byly hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidémie. Hypertenzi léčili častěji mladší lékaři, ostatní rizikové faktory byly zastoupeny v jednotlivých skupinách lékařů rovnoměrně. Starší lékaři nad 55 let častěji doporučovali změny životního stylu. Lékaři mladší než 45 let předepisovali více léků – antihypertenziva, antiagregancia, antidiabetika a hypolipidemika. Starší lékaři také zvali své vysoce rizikové pacienty na kontroly méně často než mladí lékaři.

Tocci G, Ferrucci A, Guida P, et al. Impact of physicians‘ age on the clinical management of global cardiovascular risk: analysis of the results of the EFFECTUS educational programme. Int J Clin Practice 2011;65:649–657.