Kmenové buňky zlepšují funkci myokardu po infarktu

Na zasedání American Heart Association v Orlandu byla 14. 11. 2011 přednesena sdělení, která dokazují, že kmenové buňky mohou být použity k léčení infarktem poškozeného myokardu. První studii přednesl dr. David Leistner z Frankfurtu. Zjistil, že u pacientů, jimž se podají kmenové buňky z kostní dřeně brzy po infarktu myokardu, méně často umírají, mají menší počet dalších srdečních infarktů a vyžadují méně zákroků na zprůchodnění koronárních arterií než pacienti po infarktu myokardu, jimž kmenové buňky z kostní dřeně nebyly podány. Dřívější studie již prokázaly zlepšení srdeční funkce, ale jen čtyři měsíce po infarktu, zatímco tato studie u 62 pacientů potvrdila, že zlepšení funkce trvalo až pět let.

Druhá studie, která bude uveřejněna v JAMA, se zaměřila na dobu podání kmenových buněk po infarktu myokardu. Ve studii bylo 87 pacientů po IM, kteří dostali kmenové buňky z kostní dřeně 2–3 týdny po akutní příhodě. Při kontrole za šest měsíců nebylo prokázáno žádné zlepšení srdeční funkce. Podle dr. Hare z toho vyplývá, že pozdní podání kmenových buněk nemá žádný příznivý vliv na srdeční funkci.

Nejzajímavější bylo třetí sdělení, ve kterém autoři použili u 16 pacientů po koronární příhodě místo kmenových buněk z kostní dřeně kmenové buňky získané z pacientova srdce. Celkem 1 g srdečního svalu získali při operaci nebo biopsií z míst, v nichž neproběhl srdeční infarkt. Kmenové buňky byly purifi kovány a po dobu jednoho měsíce rozmnoženy ve specializované laboratoři v Petriho miskách. V infuzi bylo celkem 90 % srdečních kmenových buněk. Za čtyři měsíce byly vstřiknuty pacientovi zpět. Podle dr. R. Bolliho z University of Louisville se srdeční funkce u 16 osob výrazně zlepšila. Projevilo se to vzestupem ejekční frakce levé komory, jejíž průměrná hodnota na začátku studie činila 30,3 % a za čtyři měsíce po infuzi srdečních kmenových buněk se zvýšila na 38,5 %. U sedmi pacientů, kteří byli sledováni celý rok, stoupla ejekční frakce na 42,5 %. U kontrolní skupiny sedmi pacientů, kteří byli léčeni standardně a kmenové buňky nedostali, nedošlo k žádnému zlepšení. Po infuzi srdečních kmenových buněk se dokonce zmenšil rozsah jizev v srdci vzniklých po infarktu. Zlepšení srdeční funkce přetrvávalo i rok po infuzi srdečních kmenových buněk. První pacient, který nebyl schopen před podáním infuze vlastních srdečních kmenových buněk chodit, je v současné době zpět na své farmě, jezdí s traktorem, hraje basketball a třikrát týdně cvičí 30 minut na bicyklovém ergometru. Tato studie SCIPIO (Stem Cell Infusion in Patients with Ischemic Cardiomyopathy) bude publikována v Lancetu.

Dr. Eduardo Marban z Cedar-Sinai Heart Institute referoval o 17 pacientech, u nichž na rozdíl od Bolliho nepoužil tak koncentrovaný roztok kmenových srdečních buněk, ale infuzi, kde byly kromě kmenových srdečních buněk ještě jiné buňky získané ze srdce. Podle něj tyto buňky tvoří podpůrnou kostru pro množení kmenových buněk v srdci. Prokázal, že srdeční jizva po infarktu se v důsledku infuze kmenových srdečních buněk zmenšila o 30–47 % a vznikla nová srdeční tkáň. Při vyšetření MR zjistil, že recipienti infuze srdečních buněk vytvořili 600 milionů nových srdečních buněk. Je to první důkaz o nárůstu srdečné tkáně. Kontrolní pacienti se při adekvátní medikamentózní léčbě bez infuze srdečních buněk nejen nelepšili, ale nadále zhoršovali. Z Marbanovy studie rovněž vyplynulo, že infuze srdečních buněk by měla být podána dříve, než proběhnou změny myokardu, které zhoršují srdeční selhání.

Co říci na závěr? Podle všech diskusí nejen na kongresu, ale také v ostatních komentářích došlo k zásadní změně, která by podle Bolliho znamenala největší pokrok kardiologie za jeho života. Budou-li výsledky o růstu zdravé srdeční tkáně potvrzeny, „mohla by to být revoluce,“ říká dr. Roberto Bolli, ředitel kardiologického úseku na University of Louisville. Byli bychom rádi, kdyby se výsledky potvrdily i v dalších studiích, které se rozbíhají.