Stáří a pití alkoholu

SOUHRN

S pokračujícím věkem se zhoršují fyzické síly i mentální funkce. Pití alkoholu zlepšuje motorické a kognitivní funkce, příznivě ovlivňuje stres, upravuje náladu, brání vzniku deprese a zlepšuje socializaci. Kromě toho snižuje celkovou mortalitu až o 42 % a prodlužuje přežívání o více než pět let. Většina studií prokazuje příznivý vliv střídmého pití na kostní denzitu. Při odchodu do důchodu se v prvním roce konzumace alkoholu zvyšuje, v dalších letech se většinou pije méně než dříve. Příznivý účinek alkoholu byl prokázán ve všech zkoumaných etnikách a u obou pohlaví. Muži ve věku do 54 let by měli pít denně 30 g čistého alkoholu a od 55 do 84 let 42 g, ženy od 75 let 30 g alkoholu denně. Lidé, kteří konzumují alkohol 5–7 dnů v týdnu, mají ve srovnání s abstinenty o 47 % vyšší šanci přežívání. Většina studií jednoznačně prokazuje, že nejlepší je pít víno. Pití piva nebo alkoholických drinků není přínosné, nebo dokonce nebezpečí demence zvyšuje. K mechanismům příznivého účinku alkoholu patří zlepšení lipidového profilu, snížení srážlivosti krve, zlepšení endoteliální funkce a cévní elasticity a snížení koronární kalcifikace. (Kap Kardiol 2012; 4: 31–36)

KLÍČOVÁ SLOVA

alkohol | stáří | dávka alkoholu | frekvence pití | osteoporóza | mortalita | přežívání | víno | mechanismus účinku

Střídmá konzumace alkoholu snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, zejména infarktu myokardu, a to až o 60 %, snižuje riziko onemocnění periferních tepen, riziko vzniku cévní mozkové příhody ischemického typu, riziko hypertenzní choroby a také výskyt diabetes mellitus a riziko úmrtí na něj.¹ Některé zprávy dokazují, že střídmé pití alkoholu je rovněž prospěšné u osteoporózy, artritid, včetně revmatoidní artritidy, osteoartrózy, psoriatické artritidy a spondyloartropatie, dále u hypertrofi e prostaty a u různých druhů karcinomů. Příznivé účinky pravidelné konzumace malého množství alkoholu se projevují po celou dobu života, ale s pokročilým věkem jejich význam stoupá.

Na druhé straně je alkohol, i v malých dávkách, nevhodný a škodlivý u těhotných a kojících žen, u mladé generace nejméně do 18 let, u osob z rodiny alkoholiků, u dívek, v jejichž rodině se vyskytuje karcinom prsu. Pití bychom nedoporučovali ani lidem, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu hemoragického typu nebo trpí onemocněním jater či pankreatu, a nenutili bychom pít ani dlouhodobé, zapřisáhlé abstinenty.

Úbytek fyzických a kognitivních funkcí s přibývajícím věkem

O tom, že s pokračujícím věkem se zhoršují nejen fyzické síly, ale také mentální funkce, víme již dlouho, ale bylo to považováno za přirozenou součást stárnutí. Kdysi se tento soulad mezi úbytkem fyzických a duševních sil v pozdním věku zdál milosrdným ukončováním životní pouti. V současné době, kdy máme pro udržení dobré fyzické kondice aktivní i pasivní rehabilitaci a operace kloubů, jsme schopni zachovat dobrou motoriku až do pozdního věku. Očekávali jsme, že se této zlepšené fyzické kondici přizpůsobí také zpomalené stárnutí a odumírání buněk mozku, a že zlepšení životních podmínek i zdravotní péče bude prodlužovat život ve výborné fyzické kondici, s výtečnou pamětí a neporušenými kognitivními funkcemi mozku.

Bohužel tomu tak není. Stárnutí mozku objektivně prokázal nedávný rozsáhlý výzkum provedený pracovníky University College London. Výsledek tohoto výzkumu je jednoznačný. Mozek se prodloužení plnohodnotného lidského života nepřizpůsobil a naše mentální schopnosti klesají velmi brzy, již od 45 let. Při sledování úrovně paměti, slovní zásoby a chápání u 7 000 osob třemi desetiminutovými testy zjistili pokles mentální schopnosti u lidí mezi 45 až 49 lety o 3,6 %. Pokles postihoval všechny mozkové funkce, kromě slovní zásoby. U mužů ve věku 65–70 let byl pokles ještě daleko výraznější, až o 9,6 %. U žen v této věkové kategorii klesaly mozkové funkce o něco méně, pouze o 7,4 %.

Víme, že předčasné stárnutí mozku a zhoršování kognitivních funkcí můžeme úspěšně zpomalit trénováním.

Z dlouholetého pozorování vyplynulo, že zhoršování mozkové funkce včetně Alzheimerovy choroby, probíhá pomaleji u lidí, kteří žijí aktivním životem, mají bohatý duševní život a trénují svůj intelekt. Nejlepším způsobem je neustálé učení se novým věcem, např. cizímu jazyku nebo práci na počítači, popř. i luštění křížovek nebo četba. Důležité je, abychom se touto činností bavili, probouzeli se s jasným cílem, kterého chceme v tomto dni dosáhnout, i když to mohou být pouze maličkosti, a abychom neupadali do depresivních nálad. Měli bychom mít na paměti orientální přísloví, které říká, že „je lepší vidět na trnitém keři růže než pouze jeho trny“. Podrobný výzkum rovněž ukázal, že stárnutí mozku může ovlivnit také pití alkoholu.

Vliv pití alkoholu na stárnutí tělesných a mozkových funkcí

Pití alkoholu pozitivně ovlivňuje tělesnou kondici a příznivě působí i na kognitivní funkce; psychickou kondici zlepšuje tím, že příznivě ovlivňuje stres, upravuje náladu, brání vzniku deprese a zlepšuje socializaci.

Osoby ve vyšším věku jsou však vystaveny také negativním vlivům alkoholu, které nenacházíme u mladých, ale které vyplývají z pokročilého věku. V prvé řadě se u osob staršího věku projevuje řada různých chorob, které nenacházíme u mladých pijáků alkoholu a které vyžadují medikamentózní léčení, u něhož není pití alkoholu vůbec prospěšné. Nepříznivě mohou dále působit různé fyziologické změny projevující se až v pozdějším věku, jako je zvýšené množství tělesného tuku a snížení tělesné vody, které mohou interferovat jak s absorpcí alkoholu, tak s jeho metabolismem. U starších osob to může mít za následek vyšší hladiny alkoholu v krvi, než jaké jsou nacházeny po stejné konzumaci u mladých jedinců. Účinek alkoholu mohou ovlivnit také změny provázející menopauzu. Starší lidé se často nacházejí v situacích, jako je například ukončení zaměstnání a snížení příjmů, úmrtí partnera, omezení společenské komunikace a řada závažných nebo méně závažných zdravotních problémů, které jsou těžko řešitelné a z nichž hledají cestu pitím nejen malého, ale i většího množství alkoholu.

Alkohol a tělesná vitalita

U lidí pokročilého věku klesá fyzické aktivita a dovednost. Také mobilita vlastní chůzí nebo pohyb s asistencí se zhoršují s úbytkem vitality a kognitivní funkce, ale i psychických sil a chátráním smyslů. V mnoha studiích se ukázalo, že osoby, které střídmě konzumovaly alkohol, měly významně lepší motorické funkce než ty, které nepily buď vůbec, nebo pily nadměrné množství alkoholu.

Jedna studie ukázala, že u žen ve věku 65 let nebo starších bylo u abstinentek ve srovnání s konzumentkami alkoholu zhoršeno 12 funkcí, mezi nimi svalová síla, chůze, rychlost a koordinace pohybů a rovnováha.² Lidé pokročilého věku se lišili také v každodenní aktivitě. Starší lidé, kteří pili malé množství alkoholu, vedli aktivnější život než abstinenti nebo silní pijáci. Svědčí o tom výzkum z různých pracovišt. Studie provedená u 5 962 mužů ve věku 65 let a více zjistila, že pijáci jednoho až dvou drinků denně (neboli 14–28 g alkoholu) měli lepší tělesnou dovednost a mentální kapacitu než abstinenti, ale také než konzumenti většího množství alkoholu, tj. více než tří drinků denně (> 42 g alkoholu). Měli silnější stisk ruky a lepší chůzi. Postavení ze sedu bylo snadnější, rychlejší a trvalejší než u abstinentů a pijáků většího množství alkoholu.

Další studie z University of Los Angeles prokázala u 4 276 mužů a žen průměrného věku 60,4 let, že střídmé pití, tj. do 15 drinků týdně (210 g čistého alkoholu) neboli více než dvou drinků (28 g alkoholu) denně, zlepšilo schopnost vykonávat každodenní běžné domácí práce včetně uklízení. Konzumentky alkoholu lépe pečovaly o svůj zevnějšek a rychleji se oblékaly. Rychleji si také dokázaly stoupnout ze sedu, lépe chodily a byly schopny pevněji uchopovat předměty než abstinentky. Riziko úmrtí nebo riziko trvalé neschopnosti se o sebe postarat bylo u osob střídmě pijících 17,7 %, zatímco u abstinentů 26,7 % a u silných konzumentů alkoholu 21,4 %.

Mírná konzumace alkoholu u osob vyššího věku byla také schopna, díky uvolnění serotoninu v mozku, příznivě ovlivnit i psychický stav. Alkohol v nízkých dávkách navozoval příjemné pocity, uklidňoval a omezoval agresivitu. Staří lidé se cítili uvolněně, zbavili se úzkosti a získali dobrou náladu. Pravidelná konzumace malých dávek alkoholu dokáže zlepšit také sociální chování a zpříjemnit konverzaci.³

Alkohol a demence

Demence je syndrom, při němž dochází k progresivní ztrátě kognitivních schopností. Může vzniknout kdykoli, když je porušena dodávka kyslíku do mozku, například po úraze, cévní mozkové příhodě, po operacích, ale nejčastější je u lidí pokročilého věku. Ve věku 60–64 let trpí demencí 1–5 % osob, ale ve věku nad 85 let již 30–50 % lidí.

Ke kognitivním schopnostem patří paměť, pozornost a schopnost koncentrace, rychlost myšlení a schopnost vyjadřování. Patří k nim také schopnost řešit problémy, umění organizovat a plánovat svoji činnost, mít náhled a úsudek. Na kognitivních schopnostech závisí, jak vnímáme svět kolem nás a jak jsme schopni se adaptovat na neustále se měnící prostředí. Ve stáří se rovněž zhoršují smyslové funkce, zejména zrak. Je redukováno periferní vidění i akomodace na změny světla. Zhoršuje se také sluch. V 60 letech je v populaci 30 % nedoslýchavých, ale v 85 letech již celá polovina. Nedoslýchavost vede k nedorozuměním a posléze brání starším osobám v kontaktu s okolím.

Profesor Weyerer se spolupracovníky publikovali v roce 2011 práci o vztahu mezi konzumací alkoholu a demencí, bez ohledu na její původ. Do výzkumu zařadili 3 202 osob ošetřovaných praktickými lékaři v Německu, které dosáhly nejméně 75 let věku a nevykazovaly známky demence. Za tři roky se demence vyvinula u 217 z nich (7 %). Vědci zjistili, že pití malého množství alkoholu (< 24 g denně) jednoznačně chrání před vznikem demence. Riziko demence z jakékoli příčiny pokleslo oproti abstinentům o 30 % a u Alzheimerovy choroby o 42 %.⁴ S výsledky této práce souhlasí celá řada výzkumů ze Spojených států amerických, Anglie, Francie, Nizozemska, Finska, Itálie a Austrálie.

Vyšetření mozku 1 074 osob ve věku 60–90 let magnetickou rezonancí ukázalo, že konzumenti, kteří pili od 10 g čistého alkoholu týdně až do 40 g alkoholu denně, měli méně závažné léze bílé hmoty a méně mozkových infarktů než abstinenti nebo konzumenti většího množství alkoholu. Abstinenti měli také menší objem hippocampu a amygdaly než konzumenti malého množství alkoholu.

Příznivý vliv střídmé konzumace alkoholu potvrdily také velké metaanalytické studie. Tým z Centra pro mentální zdraví v Austrálii prováděl metaanalýzu 15 prospektivních studií osob s diagnózou demence, sledovaných po dobu 2–8 let. Bylo do ní zahrnuto celkem 36 747 pacientů. Autoři studie zjistili, že u starších lidí, kteří pili pravidelně mírné množství alkoholu, bylo riziko vývoje demence z vaskulárních příčin o 25–28 % nižší než u abstinentů. Když srovnali rizika skupiny klasifi kované jako „alkoholici“, bylo relativní riziko demence u podezřelých z Alzheimerovy choroby sníženo oproti abstinentům na 0,66. U demence z jakýchkoli příčin se její riziko ve srovnání s abstinenty snížilo ještě podstatněji, až na 0,53.⁵

Petersovi se spolupracovníky studovali vztah mezi pitím alkoholu a zhoršením demence a kognitivní funkce ve 23 studiích. V provedené metaanalýze zjistili, že pokud staří lidé konzumují malé nebo středně velké množství alkoholu, snižuje se výskyt demence oproti abstinentům o 37 %. Konzumace alkoholu bránila také zhoršování demence u Alzheimerovy nemoci dokonce výrazněji než u demence jiné než alzheimerovské (RR 0,57). Statisticky významné snížení rizika demence po alkoholu nebylo ve srovnání s abstinenty pozorováno pouze u vaskulární demence.

Abstinence versus pití alkoholu v mládí a demence v pozdním věku

Ve Finsku proběhla prospektivní studie, která měla osvětlit, zda pití alkoholu nebo abstinence ve středním věku poškodí kognitivní funkce v pozdějším věku. Sledování celkem 1 341 osob ve věku 65–79 let po dobu 21 let ukázalo, že osoby, které ve středním věku alkohol vůbec nepily, měly horší výsledky paměti, psychomotorické rychlosti a rozhodovací funkce ve stáří než osoby, které ve středním věku pily střídmě, nebo pily i větší množství alkoholu. Původní abstinenti, kteří začali pít až v pozdějším věku, měli zhoršenou psychomotorickou rychlost i rozhodovací funkci.

Podobně zaměřenou studii provedli autoři z Nizozemska u 1 927 osob ve stáří od 45 do 70 let. Zjistili, že pití alkoholu ve středním věku zrychluje psychomotorickou odpověď a zlepšuje kognitivní fl exibilitu, zvláště u žen. Nejlepší výsledky byly dosaženy při konzumaci 1–4 alkoholických drinků, tj. 10–40 g čistého alkoholu denně.

Vliv alkoholu na celkovou a kardiovaskulární mortalitu a prodloužení života u starých osob

Rozsáhlá dlouhodobá studie z Kalifornie sledovala po dobu 23 let celkovou úmrtnost v závislosti na pití alkoholu u 13 624 osob. Z celkového počtu 11 386 osob zemřelých v průměrném věku 87 let bylo více osob, které nepily žádný alkohol ve srovnání s těmi, které alkohol konzumovaly. Rozdíl rizika mortality u osob, které konzumovaly dva nebo více drinků denně, tj. ? 28 g čistého alkoholu, a abstinentů byl 15 %. Snížené riziko úmrtí měli jak dlouhodobí stabilní pijáci, tak ti, kteří začali pít až později v průběhu sledování. Ženy, které přestaly v průběhu sledování pít, měly naopak riziko úmrtí vyšší než abstinentky.⁶

V Dánsku zjistili u 2 826 mužů ve věku 53–74 let zvýšení protektivního účinku alkoholu při pití nejen v doporučovaných, ale i ve vyšších dávkách. Úmrtí na infarkt myokardu sledovali po dobu šesti let. Při pití jednoho až dvou alkoholických drinků denně (12–24 g), popř. i většího množství alkoholu, klesalo riziko infarktu myokardu u těchto osob oproti výskytu infarktu myokardu u abstinentů až o 60 %. Nebezpečí akutního infarktu myokardu dále klesalo při pití 42 g čistého alkoholu nebo většího množství denně až na 80 %.

Další studie ukázala, že ze 4 410 osob ve věku nejméně 65 let zemřelo nebo mělo nefatální koronární příhodu za 9,2 roku sledování celkem 675 osob. Ve srovnání s abstinenty měli mortalitu nižší až o 42 % konzumenti 14 a více drinků za týden, tj. více než dvou drinků denně (28 g čistého alkoholu).

Přežívání u abstinentů a pijáků alkoholu

Můžeme očekávat, že snížení celkové mortality a zlepšení tělesných a mentálních schopností u osob pokročilého věku při pravidelném pití malého množství alkoholu se musí nutně projevit prodloužením lidského života. Prodloužení života ukázaly četné studie:

•  Analýza 89 299 mužů z Physicians’ Health Study. Muži, kteří pili alkohol střídmě, přežívali o pět a půl roku déle než abstinenti.
•  Italská studie prokázala u 1 536 mužů ve věku 45–65 let, že pití 1–4 drinků denně (10–40 g čistého alkoholu) prodlouží život přibližně o dva roky.
• Dánská studie zahrnující přibližně 12 000 mužů a žen, která trvala 20 let, také potvrdila, že abstinenti mají kratší život než konzumenti středního množství alkoholu.
• V australské studii Dubbo bylo riziko celkové mortality u mužů, kteří konzumovali v průměru dva drinky alkoholu denně čili přibližně 20 g čistého alkoholu, ve srovnání s abstinenty sníženo o 37 %, u žen o 25 %. Bylo vypočteno, že muži, kteří konzumují mírné množství alkoholu, budou žít o 7,6 měsíce déle než abstinenti, u žen činil rozdíl 2,7 měsíce ve prospěch konzumentek alkoholu.
• Studie z Nizozemska ukázala, že pravidelné pití malého množství alkoholu prodlužuje život o pět let. U osob, které pily větší množství alkoholu, bylo přežívání jen o málo kratší.
• V Nurses’ Health Study analyzovali vliv pití alkoholu ve středním věku na přežívání u skupiny žen, které se dožily nejméně 70 let. Střídmé pití ve středním věku bylo provázeno vyšší šancí na úspěšné přežívání než u abstinentek. U žen, které pily 5–15 g alkoholu denně, bylo přežívání vyšší o 19 %, při pití 15–30 g čistého alkoholu denně o 28 % a u žen, které konzumovaly 30–45 g čistého alkoholu denně, stouplo na 28 %. Také u žen, které konzumovaly větší množství alkoholu, v průměru 30–45 g alkoholu denně, byla šance dožít se v pokročilém věku dobrého zdraví až 24 %.

Vliv alkoholu na osteoporózu

Celá řada studií prokázala, že mírná konzumace alkoholu byla u postmenopauzálních žen, ale rovněž u mužů stejného věku, spojena s vyšší denzitou kostí a sníženým nebezpečím osteoporózy a fraktur, zejména krčku stehenní kosti. Mezi studiemi nás upoutala jedna z Londýna, která si k výzkumu vybrala monozygotní dvojčata s jejich nespornými výhodami pro podobné studie. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 911 párů žen, z nichž 60 % bylo již v postmenopauzální fázi. Dvojčata byla vychována v jedné rodině a lišila se pouze konzumací alkoholu. Kostní denzita byla u osob, které pily mírné dávky alkoholu, vyšší než u abstinentek. U tří žen, které pily větší množství alkoholu (> 210 g čistého alkoholu týdně), byla denzita kostí ještě vyšší než u mírných konzumentek alkoholu.⁷

Kromě toho, že většina studií prokazuje příznivý efekt střídmého pití na kostní denzitu, existují také studie, provedené v Británii, Americe, Austrálii, Dánsku a Finsku, které neprokázaly žádný vliv mírných dávek alkoholu na kostní denzitu.

Další studie prokázaly, že při nadměrném množství vypitého alkoholu se denzita kostí snižuje. Většinou k tomu dochází až při dávce větší než 30 g čistého alkoholu denně, i když bylo zaznamenáno, že i při tomto množství vypitého alkoholu se může denzita kostí ještě zvyšovat.

Jaký je mechanismus účinku alkoholu na kostní denzitu, není přesně známo. Soudí se, že alkohol působí přímo na kostní buňky a snižuje počet osteoklastů, působí na tvorbu osteoidů a na proliferaci osteoblastů. Nepřímo se na zvýšení kostní denzity může podílet alkoholem podmíněné zvýšení hladiny estrogenů.

Vliv odchodu do důchodu na pití alkoholu

Obecně se soudí, že lidé, když dosáhnou důchodového věku, obvykle pijí méně než dříve. Jejich životní styl se mění a většině záleží na tom, aby žili co nejdéle a spokojeně. Přispívá k tomu klidnější způsob života bez stresů, u většiny také fi nanční zajištěnost a schopnost hospodařit s penězi. V názorech však nepanuje jednota a nalezneme i práce, které popisují, že přechod do důchodu nemění vůbec vztah k alkoholu, a také práce popisující, že pití alkoholu se s odchodem do důchodu zvyšuje.

V roce 2011 byla publikována práce z INSERM ve Francii, která zkoumala, jak se projeví odchod do důchodu na konzumaci alkoholu u 123 284 osob, které byly sledovány pět let před důchodem a dalších pět let, když už byly v důchodu. Více než polovina z nich patřila do střední socioekonomické třídy. Za silné pijáky byli označeni muži, kteří konzumovali nejméně 28 alkoholických drinků týdně, tj. 4 drinky denně, což je kolem 50 g čistého alkoholu denně. U žen byly jako silné konzumentky označeny ženy, které vypily polovinu množství stanoveného pro muže. Před odchodem do důchodu patřilo do kategorie silných pijáků 16 % mužů, bez ohledu na jejich profesi. Při odchodu do důchodu se v prvním roce zvýšila konzumace alkoholu ve srovnání s posledním rokem před důchodem u manažerů o 3,1 %, u různých povolání o 3,2 %, u úředníků o 4,6 %. U koho se však konzumace alkoholu při odchodu do důchodu vůbec nezvýšila, byli manuální pracovníci. V období jednoho až pěti let po nástupu do důchodu se konzumace alkoholu u všech sledovaných socioekonomických skupin, kromě manuálních pracovníků, statisticky významně snížila. U žen patřilo do kategorie silných pijáků před odchodem do důchodu 17,3 % manažerek, 12,0 % žen různých povolání a 10,4 % úřednic. V době odchodu do důchodu stoupl počet silných konzumentek v kategorii manažerek o 6,6 %, v kategorii různých zaměstnankyň o 4,3 % a o 3,3 % u úřednic. Mezi druhým a pátým rokem důchodu se však počet žen patřících mezi silné pijáky, obdobně jako u mužů, opět snížil. Pět let po pobytu v důchodu zůstalo silnými pijáky o něco více osob než před důchodem: 24,4 % manažerek, 13,5 % různých zaměstnankyň a 12,6 % úřednic.⁸

Etnické rozdíly v účincích alkoholu na starší generaci

Příznivý účinek alkoholu na úbytek fyzických sil a vznik demence byly prokázány ve všech zkoumaných etnikách. Většina výzkumů vztahu mezi pitím alkoholu a kognitivními i fyzickými schopnostmi lidí pokročilého věku je z Evropy, Spojených států amerických a Kanady. Další studie provedené v Austrálii, v Japonsku a u japonské komunity v USA, v Číně a v dalších zemích přinesly obdobné výsledky.

Rozdíly mezi muži a ženami v účincích alkoholu

Na rozdíl od jednoznačných výsledků působení alkoholu v různých zemích světa není při hledání rozdílu mezi účinkem alkoholu u mužů a u žen tak jednoznačný výsledek. Již ve zmiňovaném výzkumu z University College London je uvedeno, že také v normální populaci lze prokázat rozdíl mezi mentálními schopnostmi žen a mužů pokročilého věku. U žen klesaly mentální schopnosti o něco pomaleji než u mužů.

Vysloveně lepší výsledky u žen než u mužů byly prokázány rovněž ve třech sestavách, jedné z Irska, Nizozemska a Skotska, druhou byla stará francouzská studie z Nantes. Třetí studie z kolumbijské univerzity prokázala na multietnickém vzorku 2 200 mužů a žen průměrného věku 71 let, že statisticky signifi kantně vyšší skóre kognitivních testů než abstinenti měly po pití alkoholu pouze ženy, ale ne muži.⁹

Většina prací však nenacházela mezi muži a ženami žádné rozdíly a pohlaví nejspíše nemá žádný vliv. Může to však být způsobeno pouze tím, že většina studií nevěnovala dostatek pozornosti možným rozdílům mezi muži a ženami.

Optimální dávka alkoholu

The National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA) uzavírá po rozsáhlém výzkumu, že nejmenší celkovou úmrtnost mají lidé, kteří pijí jeden až dva drinky, tj. 14–28 g čistého alkoholu, denně. S tímto názorem souhlasí i výsledky většiny dalších studií. Při nižších dávkách, nejhůře při abstinenci, je demence častější.

Jiní autoři však uvádějí, že dávky doporučené NIAAA jsou příliš restriktivní a že při snižování rizika demence u lidí pokročilého věku jsou účinnější vyšší dávky. Ze všech uvádíme dvě recentní studie. První, provedená u 11 727 mužů ve věku 65–79 let a u 12 432 žen ve věku 70–75 let, ukázala, že nejlepší bylo u mužů pití čtyř drinků denně (neboli 56 g čistého alkoholu) a u žen polovina tohoto množství. Také ve druhé mnohatisícové sestavě Nurses’ Health Study, publikované v loňském roce, nalezli o 19 % lepší výsledky u žen konzumujících již 5–15 g alkoholu za den než u abstinentek, ale ještě lepší výsledky měly ženy, které pily 15–30 g čistého alkoholu denně. Šance na přežívání v dobré kondici stoupla na 28 %, ale také ženy, které konzumovaly až 30–45 g čistého alkoholu denně, měly šance dožít se v pokročilém věku dobrého zdraví rovněž až o 24 % vyšší než abstinentky.

Současný názor na optimální dávku alkoholu u osob pokročilého věku je uveden v doporučení anglické společnosti psychiatrů, které říká, že muži ve věku do 54 let by měli pít 30 g čistého alkoholu denně, a od 55 do 84 let by měli dávku zvýšit na 42 g. Ženy by měly zvýšit pití v 75 letech na 30 g alkoholu denně. Doporučené dávky jsou vyšší než dávky, které doporučuje NIAAA.¹⁰

Frekvence pití alkoholu

Výzkumy, jak frekvence pití alkoholu příznivě ovlivňuje vznik a vývoj projevů stárnutí, přinesly obdobné výsledky jako výzkumy u mladších osob. V mladším věkovém období se ukázalo nejúčinnější pravidelné každodenní pití alkoholu, nebo alespoň pití po většinu dnů v týdnu. Totéž se projevilo i u osob pokročilého věku. Nejlépe to ukázala studie provedená u amerických ošetřovatelek, vyšetřených v pozdním věku. Ženy, které pily 5–7 dnů v týdnu, měly ve srovnání s abstinentkami až o 47 % vyšší šanci přežívání. U žen, které omezovaly pití na 3–4 dny v týdnu, byl rozdíl proti abstinentkám pouze 29 %.¹¹

Jaký druh alkoholu je nejlepší

Většina autorů jednoznačně prokazuje, že nejlepší je pít víno, a že pití piva nebo alkoholických drinků není z hlediska fyzických či kognitivních funkcí přínosné, anebo nebezpečí demence dokonce zvyšuje. Jejich zástupcem je práce Strandbergových a spol., kteří u 2 468 lidí s vyšším ekonomickým postavením (obchodníci a vedoucí pracovníci) ve věku 40–55 let sledovali po dobu 29 let pre ference k pití vína, piva a alkoholic kých drinků. Muži, kteří pili víno, měli celkovou úmrtnost nižší o 34 %, tj. nejnižší za 29 let, a o 48 % nižší úmrtnost z kardiovaskulárních příčin než pijáci alkoholických drinků. Délka života byla u pijáků vína o 3,8 let delší než u abstinentů. Konzumenti piva se ve snížení úmrtnosti od konzumentů drinků vůbec nelišili. Pijáci vína měli také na konci průzkumu nejlepší celkové zdraví i mentální schopnosti.¹²

Také japonská studie prokázala, že na IQ starších osob má nejlepší vliv hroznové a rýžové víno. Výsledky IQ testů prokázaly, že muži starší než 40 let, kteří pili víno v dávce do 60 g čistého alkoholu denně, měli významně vyšší IQ (o 3,3 bodu; ženy o 2,5 bodu) než abstinenti. Výsledky byly lepší po víně a saké než při pití whisky nebo jiného lokálního nápoje.

Některé práce sledovaly, jak se uplatňují jednotlivé druhy alkoholu při zvyšování kostní denzity. Někteří autoři nenalezli mezi pivem, vínem a jinými alkoholickými nápoji žádný rozdíl v účinku na kostní denzitu, jiní zjistili, že nejlepší je pití vína. Výsledky měření denzity byly lepší při pití vína než při pití alkoholických drinků. Pivo nemělo na denzitu kostí žádný příznivý vliv. Jsou však také práce, jako je studie z Rotterdamu a USA, ve kterých nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi účinkem konzumace piva, vína nebo jiného alkoholu a vznikem demence.

Příčiny zlepšení fyzické a mentální funkce při střídmém pití alkoholu

Příčiny jsou v zásadě stejné jako u lidí mladšího věku:

• zlepšení lipidového profi lu: zvyšuje se koncentrace HDL cholesterolu, snižuje se hodnota LDL choles terolu a zlepšuje se velikost HDL a LDL částic;
• zmenšení srážlivosti krve účinkem alkoholu na snížení agregace destiček, snížení hodnoty fi brinogenu a zvýšení fibrinolýzy;
• zlepšení endoteliální funkce;
• zlepšení elasticity;
• snížení koronární kalcifikace o 50 %;
• nižší hodnoty CRP a IL-6, které jsou považovány za prediktory koronární příhody.

Přispívá k tomu ještě skutečnost, že alkohol snižuje krevní tlak a koncentraci inzulinu v krvi a podle některých údajů zmenšuje při stresu koronární spasmus, zvětšuje průtok koronárním řečištěm a zvyšuje hladinu estrogenu.

Nedomníváme se, že by snížení rizika vitálních nebo mentálních funkcí u starších osob bylo ovlivněno životním stylem. Snížení rizika je způsobeno vlivem alkoholu, a nikoli změnou životního stylu. Bylo to prokázáno ve studii 7 697 abstinentů, kteří začali konzumovat alkohol. Za čtyři roky, kdy pili, dokázali snížit riziko onemocnění kardiovaskulární chorobou. Signifikantní rozdíly mezi skupinou nepijáků a střídmých konzumentů alkoholu, zůstaly zachovány i po adjustaci na tělesnou aktivitu, BMI, demografické a kardiální rizikové faktory.

 

LITERATURA

1. Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Praha: Lucie, 2010.

2. Nelson HD, Nevitt MC, Scott JC, et al. Smoking, alcohol, and neuromuscular and physical function of older women. JAMA 1994;272:1825–1831.

3. Karlamangla AS, Sarkisian CA, Kado DM, et al. Light to moderate alcohol consumption and disability: Variable benefits by health status. Am J Epidemiol 2009;169:96–104.

4. Weyerer S, Schäufele M, Wiese B. Current alcohol consumption and its relationship to incident dementia: results from a 3-year follow-up study among primary care attenders aged 75 year and older. Age Ageing 2011;40:456–463.

5. Anstey KJ, Mack HA, Cherbuin N. Alcohol consumption as a risk factor for dementia and cognitive decline: meta-analysis of prospective studies. Am J Geriatr Psychiatry 2009;17:542–555.

6. Paganini-Hill A, Kawas CH, Corrada MM. Type of alcohol consumed, changes in intake over time and mortality: the Leisure World Cohort Study. Age Ageing 2007;36:203–209.

7. Williams FMK, Cherkas LF, Spector TD, et al. The effect of moderate alcohol consumption on bone mineral density: a study of female twins. Ann Rheum Dis 2005;64:309–310.

8. Zins M, Guéguen A, Kivimaki M, et al. Effect of retirement on alcohol consumption: longitudinal evidence from the French GAZEL cohort study. PloS One 2011;6:e26531.

9. Wright CB, Elkind MS, Luo X, et al. Reported alcohol consumption and cognitive decline: the northern Manhattan study. Neuroepidemiol 2006;27:201–207.

10. Our invisible addicts. First Report of the older persons’ substance misuse Working Group of the Royal College of Psychiatrists. London: Royal Coll Psychiatrists, 2011, Report 165.

11. Sun Q, Townsend MK, Okereke OI, et al. Alcohol consumption at midlife and successful ageing in women: a prospective cohort analysis in the Nurses’ Health Study. PLoS Med 2011;8:e1001090.

12. Strandberg TE, Strandberg AY, Salomaa VV, et al. Alcoholic beverage preference, 29-year mortality, and quality of life in men in old age. J Geront 2007;62A:213–218.

 

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., Dětské kardiocentrum, FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: milan.samanek31@seznam.cz

zpět